PULS

Je 4. července a v Británii lidé vyrazili k volbám. Výsledky sice nemáme, celkem s jistotou se dá ale předpovídat, že ve vládě dojde k výrazné obměně. Konzervativci, kteří Spojenému království vládli posledních 14 let, se stáhnou do opozice – a do čela země nastoupí Labour Party. O tom, v jakém stavu zemi toryové a jejich premiér Rishi Sunak zanechávají a s čím do vlády přijdou labouristé v čele s Keirem Starmerem, je tento díl Pulsu s Karlem Pikem, politologem z Queen Mary University of London.

Video, ve kterém izraelští vojáci převážejí zraněného Palestince připoutaného ke kapotě auta, o víkendu rezonovalo ve světových médiích. situace upozornila na mnohem širší problém – růst násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu, jemuž se, především kvůli krveprolití v Gaze, věnuje jen málo pozornosti. Tím, co se v posledních měsících děje na tomto palestinském území, se proto zabývá dnešní epizoda Pulsu s výzkumnicí Terezou Plíštilovou.

12 121. Tolik jaderných hlavic je v tuto chvíli na světě – alespoň podle nové zprávy SIPRI. Nejvíce jich disponuje Rusko, hned po něm USA – oba státy jich mají přes 5 tisíc. Zbytek jaderných mocností, tedy sestupně Čína, Francie, Velká Británie, Pákistán, Indie, Izrael a KLDR, mají hlavic stovky až desítky. A do jaderného zbrojení v minulém roce státy investovaly víc než kdy předtím. 

Jak daleko jsme od jaderné války? Tomuto tématu věnuje nová epizoda Pulsu. O jaderných zbraních i potenciálním konfliktu mluví analytik Michal Smetana, ředitel Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově.

 V pondělí odhlasovala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které vyzývá Hamás k přijetí návrhu na příměří. V minulém týdnu jsme sledovali útok izraelské armády mimo jiné na tábor pro vysídlené v Nuseiratu v Pásmu Gazy – IDF při něm zabila stovky lidí. A pod premiérem Benjaminem Netanjahuem se tak trochu viklá židle. 

O tom, co se děje na politické scéně v Izraeli, jak vládu i válku vnímají místní a jaký vliv by mohl mít odchod Netanjahua a jeho kabinetu na krvavé dění v Gaze, je nový Puls Jolany Humpálové s politologem Markem Čejkou.

Volby do Evropského parlamentu se blíží. Z předvolebních průzkumů vyplývá, že jedna z jeho frakcí – nacionalistická a euroskeptická frakce Identita a Democracie, jejímž členem je třeba česká SPD – by se mohla stát třetí nejsilnější skupinou v instituci. 

O tom, jak se rétorika krajní pravice propisuje do mainstreamu, i o tom, v čem strany vynikají, mluví v Pulsu odbornice na evropskou politiku Marta Lorimer z LSE.

Krize, které nyní cloumají světem, nevznikly odděleně. Jsou na sebe napojené a ovlivňují se – a na různých úrovních a různou měrou ovlivňují i nás. I o tom je rozhovor s britskou novinářkou Rachel Donald, autorkou podcastu a newsletteru s názvem Planet: Critical, která se věnuje zejména environmentálním a klimatickým otázkám.

Co mají společného Irák, Dárfúr a Palestina? Jak Rachel Donald přemýšlí o klimatické spravedlnosti? Je technooptimismus řešením pro současné problémy? A proč je vlastně svět v krizi?

Je Evropa na afrických zemích závislá? V čem zaostává za Čínou a Ruskem? Co znamená dekolonizace myšlení? A nepotřebovala by dekolonizačním procesem projít i Evropa?

Poslechněte si Puls Jolany Humpálové s reportérem Voxpotu Filipem Brychtou. Nedávno se vrátil ze Zambie, kterou navštívil spolu s šéfem Senátu Milošem Vystrčilem, a v epizodě zmiňuje i to, jak v zemi českou delegaci lidé vnímali.

Je vlastně jedno, jestli Eurovision Song Contest aktivně sledujete, nebo se jí spíš vyhýbáte. Tak jako tak jde o jednu z významných kulturních událostí, která dalece přesahuje hranice “hudební soutěže”. To ostatně potvrzuje i letošní ročník Eurovize, který část fanouškovstva kvůli účasti Izraele bojkotuje.

O tom, jak moc je soutěž politická, v novém dílu Pulsu mluví Abby Waysdorf z Utrecht University.

Střelba. Zvuk, který lidé v Port-au-Prince, hlavním městě Haiti, slýchávají často – především poslední měsíce, kdy se v zemi rozmohlo násilí gangů. Za první čtvrtletí letošního roku vedla palčivá situace k úmrtí 1660 osob, což je nárůst oproti poslednímu čtvrtletí roku 2023 o víc než 50 procent. 

To je ale jen jedna z mnoha krizí, kterým Haiti čelí. Ucelený obrázek přináší nová epizoda Pulsu s Janem Böhmem, který na ostrově působí na misi Lékařů bez hranic. 

Spojené státy posílají Izraeli desítky miliard dolarů jako vojenskou podporu. I to je jeden z důvodů, proč minulý týden obsadilo studentstvo jeden z trávníků před hlavní knihovnou Columbia University v NYC. Požadovalo, aby škola přestala investovat do společností, které Izraeli prodávají zbraně – a volalo také po příměří v Pásmu Gazy. Jenže pak vedení školy na kampus přizvalo těžkooděnce, kteří zatkli více než 100 protestujících. Protestní tábor ale nezastavili. Pokračuje doteď.

Jak to na CU vypadá, v Pulsu popisuje studentka Dima, a Matěj Schneider zase přispěl historickým kontextem.