V půlce 20. století americký konzervatismus zmíral. Jednou z osobností, která to zvrátila, byl zakladatel časopisu National Review William F. Buckley Jr. 115. díl Rednecku se zaobírá jeho zamotaným příběhem, novým dokumentárním snímkem o Buckleym i hádkami historiků o to, jak na něj nahlížet.

Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr.

Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním? O tom všem je dnešní Redneck.

Začala sezóna soudů s Donaldem Trumpem a je to dle očekávání chaos. V dnešní díle podcastu Redneck & Beneš vám pomůžeme zorientovat se v tom prvním z nich, který se týká takzvaného „držhubného“ pro Trumpovy údajné milenky.

První trestněprávní soud s exprezidentem Trumpem v New Yorku začal oficiálně 15. dubna. První týden ale zabral primárně zdlouhavý výběr poroty.

Proč je v tomto případě tak komplikovaný a jak běžně probíhá? Jaké osobní zkušenosti z USA má s porotami amerikanista Jan Beneš? Proč jsou americká média tak fascinovaná tím, jestli Donald Trump u soudu spí, nebo dokonce pouští větry? O co přesně jde v tomto prvním ošemetném soudním procesu a co ve zbývajících třech? A stihnou se vůbec dořešit do voleb? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Americký Kongres se poslední půlrok dohadoval především o pomoci pro Izrael a Ukrajinu. Jak nakonec došlo k porážce republikánských rebelů, kteří bojovali proti financím pro Ukrajinu, se dozvíte 114. díle Rednecku.

Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak.

Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu.

Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny.

Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou? To vše je tématem dnešního dílu Rednecku.

Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí: chtěli by prosadit celofederální omezení.

Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.

Na sklonku března postihla americké město Baltimore tragická havárie, po které se zbortil místní významný most. Jaké má nehoda následky a jaké právní kličky využívají zodpovědné firmy se dozvíte v 111. díle Rednecku.

Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit.

Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a  nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Málokdy se stává, že by v amerických prezidentských volbách hrála tak velkou roli zahraniční politika uchazečů o Bílý dům. Donald Trump lavíruje ve vztahu k Ukrajině, Joeu Bidenovi zase dělá vrásky Izrael a Pásmo Gazy. A pak je tu ještě jižní hranice s Mexikem a Tchaj-wan. Co to znamená, probíráme v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš – tentokrát ve trojici.

Pozvání stálých moderátorů podcastu Jana Beneše a Matěje Schneidera přijala Jana Sehnálková, amerikanistka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Společně jsme rozebrali, jaké otázky se rýsují na obzoru americké zahraniční politiky v kontextu blížících se prezidentských voleb mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem. Dostali jsme se ale i k tomu, jestli v některých ohledech není pro geopolitické směřování Spojených států důležitější Kongres, než Bílý dům.

Jak může Trump sabotovat americké členství v Severoatlantické alianci? Chce to skutečně dělat, nebo jen tak vyhrožuje? Jsou k současné podpoře Izraele kritičtí jenom demokraté, nebo lavíruje i Trump? Jaké divoké výroky vyslovil republikán Vivek Ramaswamy ohledně Tchaj-wanu – chtěl by zemi hodit přes palubu, nebo naopak vyzbrojovat obyčejné Tchaj-wance? A dostaví Donald Trump někdy svou bájnou pohraniční zeď? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Trumpa loni zavalila vlna trestněprávních žalob. Aktuálně má ale potíže kvůli méně nápadným občanskoprávním případům, kde mu hrozily výlohy ve výši přes půl miliardy dolarů. O tom, jak se ze všeho možná vymotá, pojednává 110. díl Rednecku.

Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů.

Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal a jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Donald Trump čelí několika žalobám, to není žádné tajemství. Jedna z těch nejzávažnějších se týká jeho pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb v Georgii. O tom, jak si případ zkomplikovala sama místní prokurátorka, je 109. díl Rednecku.

Trump čelí žalobám kvůli takzvanému držhubnénu i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis.

Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony a jak rozvod jejího zvláštního vyšetřovatele? Proč místní soudce Scott McAfee už trochu ztrácí trpělivost? A stihnou se Trumpovy soudní pletky rozuzlit do prezidentských voleb? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Republikánské primárky jsou v podstatě u konce a mediální pozornost se přesouvá k důležité otázce: koho si Donald Trump může vybrat jako viceprezidentského kandidáta nebo kandidátku? Odpověď hledá i 108. díl podcastu Redneck.

Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra?

V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.