Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě?

Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co formovalo vztah Evropy k USA? Na lince Praha–Miami si o tom povídali politický geograf Michael Romancov s Janou Ciglerovou, americkou zpravodajkou Deníku N.

Paralely jsou nebezpečná věc, přesto jsme se o nějaké opatrně pokusili. Hledali jsme vzorce, které se ve válčení s účastí Ruska opakují – od poloviny 19. století a krymské války až do té dnešní, stále probíhající agrese proti Ukrajině. Teď jsou dva roky od plošné ruské agrese proti Ukrajině, 15. února jsme si připomněli 35. výročí sovětského stažení z Afghánistánu. Kam jsme se za tu dobu posunuli?

V podcastu Romancov a spol. mluví politický geograf s redaktorem Deníku N Janem Wirnitzerem.

Za ostnatým elektrickým drátem leží království tmy, zmaru a šílenství – anebo ne? V novém dílu podcastu Romancov & spol. se Michael Romancov a Magdalena Slezáková vydávají do skutečné KLDR: krutého, ale racionálního režimu, který často klame tělem. Co z toho získá Vladimir Putin, který se tam už brzy chystá?

Sexuální násilí je součástí ozbrojených konfliktů po celém světě od nepaměti. Na mezinárodní scéně se však jako válečný zločin objevuje až ve 20. století. Tento typ násilí se ale rozhodně nepojí jen s konflikty minulými, na aktuálnosti a naléhavosti téma nabírá také v současnosti. Proč je potřeba o sexuálním násilí coby nástroji války mluvit i dnes? A jak nám v jeho chápání mohou pomoct dějiny Japonska, Německa, Rwandy, nebo USA? Nejen na to v rozhovoru s Dominikou Píhovou odpovídá politický geograf Michael Romancov.

Královna Alžběta II. během dlouhých 70 let vládnutí a ještě delšího života zažila mnohé: vzestup a pád Třetí říše, začátek i konec studené války, rozpad Britského impéria, vstup i vystoupení Británie do EU, pád Berlínské zdi a socialismu v Evropě i nástup technologií či vzestup klimatické krize.

Jaký byl svět v únoru 1952, kdy přebrala žezlo po svém zesnulém otci, králi Jiřím VI.? Jaké světové i domácí události definovaly každou dekádu její vlády? Jak proměnila přístup monarchy k poddaným? A co opomněl seriál Koruna?

Na to a mnoho dalšího odpovídali v nové epizodě podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a Anita Haas Mejzrová.

26. ledna, svátek nezávislé Indie. Asijský obr slaví svobodu, kterou si vydobyl na Britech, a sebevědomě vzkazuje světu: „Tohle století patří nám!“ Ale je opravdu svobodný? A co může jeho proměnu ve světovou velmoc ohrozit? Odpovídá nový díl podcastu Romancov & spol. – tentokrát se Michaela Romancova ptá Magdalena Slezáková.

Už teď se dá říct, že i rok 2024 bude plný turbulentního dění. Kterých souvislostí si při pohledu do budoucna všímá Michael Romancov a jak nám při uvažování o světě mohou pomoci pojmy jako geopolitika a geoekonomika, s ním v další epizodě podcastu Romancov & spol. rozebírá Filip Zajíček.

Co má společného kasovní trhák Horečka sobotní noci, občanská iniciativa Charta 77 a normalizační seriál Žena za pultem? Rok vzniku. A že o tom, zda se o nich československá veřejnost na stránkách novin dozvěděla, rozhodovala strana a vláda. Konkrétně s Chartou 77 a jejími signatáři se Čechoslováci mohli poprvé seznámit 12. ledna 1977 ve článku stranického Rudého práva s názvem „Ztroskotanci a samozvanci“. Jak se v okupovaném socialistickém Československu ležícím za železnou oponou žilo, co znamenala pro společnost kampaň Anticharta a klid na práci, co prožívaly rodiny poznamenané emigrací i širší historické a geopolitické souvislosti rozpolcené Evropy druhé poloviny 20. století v nové epizodě podcastu Romancov & spol. rozebírá s Michaelem Romancovem Anita Haas Mejzrová.