Rozstřel

Moskva podle nově nalezeného archivního záznamu z května 1983 fakticky postavila Gustáva Husáka před hotovou věc: sovětské raketové systémy středního doletu měly být umístěny i v Československu – bez mezistátní smlouvy a v režimu přísného utajení. V Rozstřelu to popsal historik Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, který narazil na klíčový dokument ve fondu generálního tajemníka ÚV KSČ.

Inflace se v lednu dostala na 1,6 procenta a ČNB to označuje za dobrou zprávu. Viceguvernérka Eva Zamrazilová ale v Rozstřelu na iDNES.cz varuje před předčasnou euforií. Rizikem zůstávají služby, bydlení i rychlý růst mezd. Mluví také o prostoru pro sazby, obranném průmyslu, „vagónu do Číny“ i o zlatě.

Předseda SPD Tomio Okamura v Rozstřelu odmítl, že by jeho předvolební plakát byl rasistický, a trvá na tom, že jde o „pravdivé“ varování před migračním paktem EU. V debatě o cizincích řekl, že Česko je podle něj „za mezním číslem“ a že v Praze se část lidí cítí „jako na Ukrajině“, zároveň tvrdí, že levná pracovní síla zvenčí tlačí dolů mzdy. Ve vládě pak SPD podle něj prosazuje zpřísnění pobytu cizinců, konec českých peněz do muniční iniciativy pro Ukrajinu i plán na zrušení koncesionářských poplatků.

Odvolání jednoho z nejvýše postavených čínských generálů podle sinologa Davida Gardáše z projektu Sinopsis naznačuje napětí mezi špičkami komunistické strany. V Rozstřelu iDNES.cz uvedl, že čistky v armádě mohou krátkodobě upevňovat moc Si Ťin-pchinga, dlouhodobě však oslabují akceschopnost systému. Do toho přichází další faktor: rostoucí nezaměstnanost mladých a sílící pochybnosti části generace o budoucnosti režimu.

Z Česka podle ekonomky Ilony Švihlíkové každoročně odtékají stovky miliard korun – a politické elity to tiše přehlížejí. V Rozstřelu na iDNES.cz uvedla, že oficiálních 300 miliard je jen část reality a skutečný objem může dosahovat 600 až 800 miliard ročně. Nejde podle ní o účetní detail, ale o důkaz, že česká ekonomika funguje jako závislá periferie: hodnotu vytváří doma, zisky však končí na Západě.

Donald Trump podle politologa Petra Kratochvíla z Ústavu mezinárodních vztahů posunul Spojené státy do fáze „nahého imperialismu“: bez ideologie, bez pravidel a bez snahy cokoli vysvětlovat. V nové americké strategii vidí dokonce pasáže, které „vyzývají ke změně režimu v Evropě“, zatímco Rusko zůstává stranou - a tím se podle něj legitimizuje Putinova agrese. Evropa se proto začne od USA postupně odpoutávat a pro Českou republiku z toho plyne jediné: hlubší integrace do EU, jinak za nás o klíčových věcech rozhodnou druzí.

Donald Trump je podle publicisty a politického komentátora Romana Jocha z Občanského institutu „velice smíšené zboží“. Zatímco některé jeho kroky – zejména v oblasti migrace či vůči Íránu – hodnotí v Rozstřelu pozitivně, jiné označuje za nevynucené a dokonce katastrofální chyby. Největší z nich podle něj představoval tlak na Dánsko kvůli Grónsku, který zbytečně poškodil reputaci Spojených států v Evropě.

Česko míří pod hranici 1,3 dítěte na ženu a demograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Kučera mluví o strukturálním zlomu, který se bude jen těžko obracet. Paradoxně ale varuje před jednoduchým strašením „vymíráním“: menší populace může být za určitých okolností i výhodou. Skutečný problém podle něj přijde až po roce 2030 – a stát na něj zdaleka není připraven.

Maximilian Kocek, který v seriálu Metoda Markovič: Straka ztvárnil spartakiádního vraha, přiznává, že reakce diváků na jeho výkon jsou často fyzicky nepříjemné – a právě to považuje za důkaz, že jeho role funguje. Před natáčením četl policejní spisy, díval se na rekonstrukce a studoval Strakův hlas i řeč těla. V Rozstřelu popsal, proč odmítá „netflixové“ ukazování detailů z vražd, jak mu režiséři pomáhali při natáčení a proč se se Strakou nikdy nechtěl setkat.