Slepá mapa

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celý život byl jeho vášní fotbal a dovolená pro něj znamenala hlavně Chorvatsko. Po padesátce ale přišel zlom a Jiří Kafka, ač neznalý jazyků i technologií, propadnul shodou okolností sólo cestování. Za posledních pět let navštívil hned několik jihoamerických či afrických států a dnes se podivuje nad tím, jak mu mohly krásy světa tak dlouho unikat. Svými dobrodružstvími, které občas podniká i s manželkou, chce proto inspirovat a ukázat, že s cestováním lze začít v kterémkoli věku. Co bylo hlavním impulzem k vykročení z komfortní zóny, popisuje Kafka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako dítě byla neposedná a ráda se toulala. Touhu vyrazit do světa jen s batohem si přenesla i do dospělosti, a tak na vysoké škole odjela do Skotska, které si okamžitě zamilovala. Jak postupně sbírala zkušenosti, sílilo i volání její duše, jemuž se rozhodla poddat. Sebrala odvahu, po mnoha letech korporátní práce dala výpověď a vyrazila na dálkový trail GR 11 napříč Pyrenejemi. Tam Martina Merisi začala nacházet své skutečné já. Cesta divočinou, dlouhá zhruba 840 kilometrů, vystudované historičce nakonec obrátila život vzhůru nohama. O transformujících zážitcích hovoří česká cestovatelka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už v dětství ho fascinovali dobrodruzi typu Indiany Jonese či Lary Croft. Během studia hydrobiologie začalo být evidentní, že svoji budoucnost nevidí v laboratoři, ale spíše v terénu. Výpravy ho zavedly třeba na nejhezčí ostrovy Atlantiku či do Amazonie, na expedice vyrazil také s předními českými horolezci. I proto patří Petr Jan Juračka mezi nejvýraznější tuzemské popularizátory vědy, fotografy a cestovatele. Nebojí se jít na hranu a realizovat ty nejdivočejší nápady; dobrodružná je v jeho provedení koneckonců i jízda na kole. O svých plánech i snech hovoří Juračka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. I po půl roce celý zážitek ještě zpracovává, zároveň si už stanovila novou metu, kterou je let do vesmíru. Co se během dvou dekád na cestách naučila? A co musela kvůli svému snu oželet? O tom vypraví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.