Stříbrný vítr

Ivan Douda, jeden z našich předních odborníků na pomoc drogově závislým, chtěl být filmařem, ale společensko-politické okolnosti mu zabránily v naplnění nejednoho snu.

Vidět na lidech jenom to hezčí. Tak zní životní motto zpěvačky s hlasem anděla, hrdé Brňanky Hany Ulrychové. Proč se dnes vrací k myšlence stát se zdravotnicí? Jak vzpomíná na svá angažmá v Olomouci a Praze? Prozradí více o zamýšleném recitálu, ve kterém by tentokrát účinkovala bez bratra Petra? Moderuje Jitka Novotná.

Život se s ní opravdu nemazlil. Navzdory potížím se zrakem vystudovala Zdenka Kmuníčková medicínu a odhodlaně se vydala do praxe v jediném pro ni možném oboru, psychiatrii.

Jana Klusáková je publicistka, rozhlasová a televizní moderátorka, také překladatelka a tlumočnice z ruštiny. Proč upustila od nápadu vystudovat medicínu?

Vždycky chtěl být nablízku kráse a obohatit svět. Jako malý si Jan Kačer vyráběl loutky, vázal knížky. Pak vystudoval keramiku, nakonec režii. A krásu skutečně rozdával.

Chodí po světě, sbírá zážitky, zamyká je v sobě a v pravou chvíli je zhmotní psaním. Zuzana Maléřová o sobě říká: „Nikdy jsem nebyla vítěz, ale vždy jsem byla svá.“

„Katarzi nacházím tam, kde se humor mísí s něčím důležitým i bolestným,“ říká herečka, která slaví 75 let. Proč je podle ní v herectví nejdůležitější myslet? Po kterých rolích silně, leč marně toužila? Jaké bylo začít své životní partnerství znovu, nad čistým stolem? A kdy plně pochopila, co se skrývá za slovem pokora?

Detektivní seriály jako Labyrint, také ovšem pohádky Korunní princ nebo Pravý rytíř vzešly z autorské dílny Petra Hudského.

Poprvé si zahrála v němých domácích filmech svého tatínka cukráře a zapáleného kinoamatéra. Osudové role a životní zkušenosti jí dal režisér Jaromil Jireš.

Průkopník chemoterapie u nás a první polistopadový ministr zdravotnictví, ovlivnil dění v této zemi nejen profesně, ale zároveň skrze úctyhodný lidský profil.