Tomáš Mikolov. Průkopník umělé inteligence, nafouknutá hrozba AI a reálné možnosti, zaostávající Evropa i Česko

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jeho první zaměstnání na plný úvazek bylo v Googlu. Tomáš Mikolov do něj nastoupil v roce 2012, během svého desetiletého pobytu v USA ale pracoval i pro Microsoft nebo Facebook, tedy technologické průkopníky. Aspoň s takovou představou o nich do Silicon Valley mířil a záhy o ni přicházel. Praxe totiž ukázala, že jsou mnohem pomalejší, než se zdá. A taky pragmatičtější, což je ale podle jednoho z nejcitovanějších českých vědců vlastní celým Spojeným státům. Kromě velmi schopných kolegů nebyli výjimkou i ti všehoschopní. V oboru umělé inteligence, kterému se věnuje, tak zažil falšování závěrů, publikování článků s nereprodukovatelnými výsledky, kradení nápadů, šizení na všech možných úrovních, prezentování výsledků systému, který nikdy neexistoval. Ani v nejmenším přitom nepochybuje, že se to děje dodnes. Za razantním nástupem ChatuGTP a jemu podobných jazykových modelů není žádný převratný objev, ke kterému by došlo v uplynulých měsících, využívají stejných principů jako neuronové sítě před deseti lety. Zatímco Mikolov v nich viděl potenciál už během svého studia, důvěra velkých korporací, a tudíž i ochota do jejich rozšíření investovat stovky milionů dolarů, vzrostla až nedávno. I tak jsou ale od silné umělé inteligence pořád daleko. I k jejímu vývoji by rád přispěl, věří totiž v pozitivní přínos, a přijde mu škoda, že diskuze o ní se stáčí ke katastrofickým scénářům. Těch, kteří je předestírají, bychom se stejně jako ve starém Římě měli dotazovat, pro čí dobro to dělají. Já jsem se ptal mimo jiné na to, jestli může být chatbot dobrý investiční rádce, v čem můžou být regulace EU paradoxně hrozbou, proč se rozhodl vrátit do podfinancované české vědy nebo na čem aktuálně pracuje. A došlo i na smysl života.