U Poláčka

V Česku žije kolem půl milionu takzvaných Neviditelných – lidí, kteří nepřiznávají své příjmy buď vůbec, anebo jen minimální mzdu. Zbytek peněz, které často dostávají na ruku, nedaní. Nejen o problému stínové ekonomiky vypráví v podcastu Host Reportéra Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz CETA.

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Další díl podcastu Host Reportéra je africký: moderátor Tomáš Poláček se konečně dočkal a dlouze si popovídal s člověkem, který mnohokrát projel oblast rovníkové Afriky – a to včetně Demokratické republiky Kongo, což je jediná země planety, do níž by se Poláček nechtěl vracet.

„Arthure,“ zní jedna z podcastových otázek na Arthura F. Sniegona, ochránce (nejen) slonů a zakladatele organizace Save-Elephants, „schválil bys mi nákup nějakého chutného exotického zvířete na konžském trhu?“

Arthur odpovídá zajímavě, jako vždy: „Pokud se na to podíváme z hlediska zdravotního, nedoporučil bych ti nic, protože i nejběžnější krysa nebo kaloň z toho trhu tě můžou ohrozit například ebolou, pokud tedy nebudou dostatečně tepelně upravení. Pak tu máme pohled etický – nevím, jestli máš žaludek na opičku, která vypadá jako napůl ohořelá dětská mrtvolka. Uvidíš tam samozřejmě krokodýly, což jsou živé konzervy, protože když jim svážeš čelist, dlouhé týdny vydrží nežrat, ale krokodýli už jsou tam skoro vylovení, takže je s našimi detekčními psy hledáme, zabavujeme a vypouštíme do přírody.“ Zatímco krokodýl se po osvobození zvládne do divočiny vrátit, takový luskoun už mnohdy ne.

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

„Uvědomuju si,“ řekne v polovině dvouhodinového povídání, „že z našeho rozhovoru můžu mít průšvih, ale to je mi teď opravdu jedno...“ S neobvyklou upřímností přišel k mikrofonu v redakci Reportéra umělecký šéf Činohry Národního divadla a režisér Daniel Špinar. Má za sebou čtrnáct psychicky náročných dní, které odstartovalo vystoupení studentské iniciativy „Ne!musíš to vydržet“ – studentky DAMU přečetly na veřejnosti svědectví zhruba dvaceti svých (současných i bývalých) spolužaček a spolužáků, podle nichž na divadelních fakultách dochází ke zneužívání moci ze strany pedagogů; k sexismu, ponižování studentů a šikaně

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Ve velkém stylu vstupuje do redakce Reportéra spisovatel Petr Stančík: „Tady pár desítek metrů od vás na Petrském náměstí,“ začíná své podivuhodné vyprávění, „bývala legendární hospoda Na Kuklíku, kterou můžete znát třeba ze Švejka.“ Vzápětí Stančík přidává podrobnosti: „Vojáci z nedalekých kasáren tam chodili nejen za pivem a kořalkou, ale taky za prostitutkami, protože tehdejší restaurace byly často zároveň i hampejzy.“

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Až v (předpokládané) půli svého života vyrazil herec Marek Taclík na první zahraniční fotbalový výjezd. Prožil den a půl v Baku, o čemž vypráví v dalším díle podcastu Host Reportéra. 

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Za pětačtyřicet let toho stihl hodně: „Nicméně pravda je taková, že vrcholové akrobacii a novému cirkusu jsem se začal věnovat až po vítězství v soutěži Česko Slovensko má talent roku 2010, a teď už se pomalu blíží doba, kdy své místo na jevišti předám mnohem mladším kolegům.“ 

Petr Horníček, principál souboru Losers Cirque Company, se nejprve vrcholově věnoval bojovým sportům, hlavně čínskému umění wu-shu. V něm se stal třikrát mistrem republiky. A ještě před deseti lety uvažoval o tom, že by se mohl pokusit o účast na olympiádě, ale ve sportu úplně jiném, totiž v lukostřelbě. I v ní je totiž medailistou z mistrovství republiky. 

Střílet chodí pořád, ale jeho zaměstnáním je špičkový novocirkusový soubor Losers Cirque Company: „Ten více než rok pandemie jsme nějak přežili,“ říká Horníček, „ale nutno podotknout, že to pro akrobaty bylo extrémně těžké. Za všech okolností musejí denně trénovat, a to pokud možno spoustu hodin a nejméně v páru. I za normálních okolností často řeší, jak zaplatit složenky, teď to byl obrovský problém, a přesně tohle považuju za svůj úkol pro blízkou budoucnost – přispět k tomu, aby si výborní čeští akrobaté nemuseli shánět žádné vedlejšáky.“

Už na podzim by Petr Horníček rád otevřel novocirkusovou akademii, do níž hned přihlásí i svého syna Alberta: „Teprve oslavil první narozeniny, ale dva měsíce už chodí...“ Od září taky začnou Losers Cirque Company působit na nové domovské scéně v prostorách někdejšího Branického divadla, které se nově jmenuje „Divadlo Bravo!“. 

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Mezi koníčky Tomáše Poláčka patří sledování recenzí v zahraničních hudebních magazínech. Na jaře si tak s úžasem všiml osmdesáti procent, která získali manželé Irena a Vojtěch Havlovi za album Melodies In The Sand v americkém magazínu Pitchfork. V Česku jsou známí jen mezi fajnšmekry, ale příznivce mají po celém světě – jak je to možné?

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem podporovatelům moc děkujeme!

Robert Čásenský si každý měsíc zve do studia jednoho člena redakce, se kterým rozebírá nové vydání magazínu Reportér. Tentokrát hovořil s Tomášem Poláčkem o jeho článcích vycházejících v červencovém čísle.

„Čapek to ukazuje jasně, bez lidských citů a lásky by svět nemohl existovat,“ říká Hasan Zahirović, pedagog, teatrolog, herec a překladatel. A zároveň velký znalec díla Karla Čapka. Proto také spolupracoval na vzniku Manifestu 121, který je inspirován stým výročím uvedení hry R.U.R.

Projekt 121 vzniká ve spolupráci magazínu Reportér a KPMG Česká republika.