Vizitka

Války, ekologické katastrofy, dopady konzumu a globalizace. To vše se jako červená nit vine dílem světově uznávaného malíře. Obrazy vytvořené od poloviny 60. let po dnešek teď vystavuje v Galerii HYB4 v pražském Kampusu Hybernská. A jde v ní – jak má ve zvyku – až „Za hranici představivosti“. Opravdu nemá imaginace žádné hranice? Jaké to je, jít pořád proti proudu? Co se naučil u Josepha Beuyse? A jak prožil 80. léta v New Yorku? I o tom ve Vizitce mluvil s Markétou Kaňkovou.

Svůj život dělí mezi hudbu, divadlo, film a výuku na pražské FAMU. Má rád texty skupiny Pet Shop Boys a jedním z nejkrásnějších večírků po koncertě jeho skupiny Midi Lidi prý bylo hraní a zpívání folkových písní u ohně. To teď ostatně zažívá i na svém nedávno pořízeném srubu. Hostem Hany Slívové byl ve Vizitce frontman Midi Lidí Petr Marek.

Ruka na konci ramene – (spolu)práce v českém a slovenském umění. Tak se jmenuje aktuální výstava v kulturní zóně 8smička, kterou po architektonické stránce připravil Richard Loskot. Vystudoval Fakultu umění a architektury na Technické Univerzitě v Liberci, kde učí, je několikanásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého a jeho tvorba je založená na vytváření situací, které tematizují lidské vnímání. Jak takové situace vznikají? I o tom ve Vizitce mluvil s Markétou Kaňkovou.

Sundal si střevíc a s pokřikem svobodu, svobodu jím mlátil do stolu, vzpomíná básník, knižní grafik, fotograf a Petr Palarčík na Václava Stratila, který měl v listopadu 1989 vernisáž v narvané olomoucké Galerii pod loubím. Druhý den svoboda opravdu přišla. „Od té doby říkám, že revoluce začala u nás,“ usmívá se Palarčík. Jeho Vizitku moderoval Michal Bureš.

Jako dítě ji nebavila ani rytmika, ani výtvarka, zato v němčině se cítila jako doma. Dnes patří Petra Diestlerová mezi renomované překladatelky, z angličtiny do češtiny převádí angloamerickou prózu, anglicky píšící autory s kořeny v Asii i knihy pro děti. Proč je dobré dělat v životě chyby? I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

S žánrem performance je neodmyslitelně spjatá pomíjivost, kterou řada umělců vyhledává. „Vyčleňují se tak z komerční scény, chtějí pracovat nezávisle na kodifikaci umění jako zboží,“ říká performer, výtvarník a také děkan Fakulty umění Ostravské univerzity František Kowolowski. Sám tuto pomíjivost primárně nevyhledává. Na „jeho“ škole se navíc nově vyučuje, jak v oblasti umění podnikat.

Jsem člověk, který se rád chechtá, hýbe, zpívá, a když nejsou peníze, tak mě to spíš vyburcuje a leccos nového vymyslím, říká jazzová zpěvačka Jana Koubková. V reedici nedávno vyšlo album Tenerife Blues, které nahrála v roce 1997 s Českým klarinetovým kvartetem. Proč se s ním dala dohromady? Jak se stalo, že novinářské touhy nakonec vyměnila za hudbu? Co má ráda na rapu? A jak jí na koncertech pomohl Karel Čapek? I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Na špičkové úrovni hrál fotbal a se stejným zápalem se věnoval a věnuje producentské práci v oboru televizní a filmové tvorba. Proč v roce 2000 opustil Českou televizi? Jak tehdy přistupoval k přípravě pořadů a co ho nejvíc zajímá na nabízených filmových scénářích? I o tom Čestmír Kopecký mluvil ve Vizitce s Tomášem Pilátem.

Měl to být Island, ale nakonec padla volba na Slovensko. Pandemie koronaviru proměnila na poslední chvíli i dramaturgii letošního Měsíce autorského čtení (1. – 31. července), na níž se podílel i bohemista, překladatel ze slovenštiny, univerzitní pedagog a kurátor Miroslav Zelinský. Jaká úskalí na překladatele ze zdánlivě jednoduchého jazyka našich východních sousedů číhají? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Až do letošního roku patřily do „filmografie“ režiséra Michala Nohejla jen studentské filmy, hudební klipy a reklamní spoty. 5. srpna jde ovšem do kin jeho celovečerní debut Okupace – komediální drama o hrdinství a o tom, co fatálního se stane po jednom nepovedeném divadelním představení v kulturním domě v Novém Strašecí. Michal Nohejl byl hostem Ondřeje Cihláře.