Vizitka

„Když si zazpívám, je mi na světě mnohem líp. Dostane mě to z každé temnoty,“ říká herečka Magdaléna Borová. Po mnoha letech v Národním divadle na sebe nedávno upozornila rolí Marie ve filmu Krajina ve stínu, chystá také svůj autorský projekt. O divadle, práci s Bohdanem Slámou, hledání nové cesty i radosti z napojení na publikum mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Blízko má k divadlu, literatuře i obyčejným příběhům, z nichž často čerpá při tvorbě koláží. Celoživotní inspirací je jí ovšem téma sociálních nerovností, nejistot i snů, strachu a tlaků institucí. Do svých instalací, které hravě, ale zároveň kriticky reagují na okolní dění, zve diváky, ráda také pracuje s dětmi. Hostem Markéty Kaňkové byla ve Vizitce výtvarnice Eva Koťátková.

Narodil se v Ostravě, velký vklad do profesního i osobního života si přivezl ze Švédska a lékařství se učil v Olomouci. Teď se na zdejší Univerzitě Palackého stal rektorem. Profesor Martin Procházka ve Vizitce s Michalem Burešem mluvil o svém vztahu ke kultuře a vysvětlil také, co přesně se skrývá za medicínským rčením „příroda je moudrá, nedovolí moc velké průšvihy.“

Jak zní román Smrtholka? Jako skladba Infra 5 od Maxe Richtera, kterou autorka Smrtholky Lucie Faulerová při psaní knihy často poslouchala. Román získal Cenu Evropské unie za literaturu, což znamená i větší šanci na vydání textu v zahraničí. Tam ostatně Faulerová během pandemie koronaviru strávila pět měsíců, dočasným domovem se jí stala Kalifornie. I o tom, co se pobytem v cizím městě s partnerem po boku naučila, mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

„Máme rádi jednoduché šperky, i když o to je jejich výroba těžší. Na komplikovanějším reliéfu se chyby schovají,“ říká Jiří Belda mladší, třetí v řadě ze šperkařského rodu, kterému se už před sto lety podařilo prorazit v Americe. O půl století později se Beldovi začali starat o tuzemské korunovační klenoty a dnes patří jeho firma mezi oblíbené značky vyrábějící šperky ze zlata a stříbra, ale i z titanu, oceli a umělých hmot. S Jiřím Beldou mluvila ve Vizitce Markéta Kaňková.

Když se dívá na televizi profesionálním okem, sama se na sebe zlobí. „Kazí mi to prožitek, možnost vychutnat si televizní příběh bez toho, abych musela přemýšlet.“ Pedagožka a odbornice na teorii populární kultury mluvila ve Vizitce o slavné knížce Ubavit se k smrti, o zaháčkování diváka během sledování seriálů a také o reality TV Výměna manželek, již zkoumá.

Kontrast mluvené a psané japonštiny či rezervované mezilidské vztahy až do momentu, než dáte druhé straně jasně najevo, že o spolupráci doopravdy stojíte – i to jsou postřehy japanoložky a odbornice na vizuální kulturu Heleny Čapkové, která je autorkou koncepce výstavy mapující vztah československé a japonské architektury posledního století. Ve Vizitce o tom s ní mluvila Markéta Kaňková.

„Česká epika srovnatelná například s ruskými pověstmi se nedochovala. Pro Čechy, kteří jsou skeptičtí vůči velkým příběhům v literatuře i ve filmu, se mi to zdá příznačné,“ říká přední znalec komiksů Tomáš Prokůpek. Mytologie a písma starých civilizací jsou jednou z jeho zálib, o které ve Vizitce s Markétou Kaňkovou také mluvil.

Je mu teprve dvaatřicet, častěji než v České republice ho ale publikum vídá v zahraničí. Jeden z největších dirigentských talentů František Macek se letos poprvé představí na festivalu Pražské jaro. Ve Vizitce s Danielem Jägrem mluvil i o tom, jak jej ovlivnilo dospívání mezi samými hudebníky anebo proč je pro něj důležité znát historické souvislosti vzniku jednotlivých skladeb.

Náplní života Václava Macháčka-Riegera, prapravnuka F. L. Riegera, byla dlouho architektura, hudba a ježdění po koncertech. Pak mu ale do životní cesty vstoupil zámek Maleč a dnes je z něj majitel a správce velkého areálu na kraji Železných hor. Zasvětil ho právě Riegerovi, s Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o svém vztahu s Karlem Havlíčkem Borovským.