Vizitka

Inspiraci hledá i ve filmu: vidí-li například Vláčilovo Údolí včel, napadá ho motiv šestihranu. Každá sklenička i plastika, která mu projde pod rukama, musí mít myšlenku. Když ji nemá, je to pro sklářského výtvarníka a designéra Ronyho Plesla důvod ke kritice. Dřív se ji bál vyslovit nahlas, teď, po dvanácti letech ve vedení Ateliéru skla na UMPRUM, už strach nemá. I o tom ve Vizitce mluvil s Hanou Slívovou.

Vystudoval filozofii a politologii, má zkušenosti se studiem v Oxfordu a až do dorosteneckých let byl výborným skifařem. Dnes vede Petr Vodešil Hanácké muzeum v přírodě, ve kterém by lidem rád zprostředkoval praktický vhled do života předků. I o průniku kritického myšlení a manažerské práce ve skanzenu mluvil ve Vizitce s Alešem Spurným.

Když mu na obchodní schůzce v Singapuru došlo, že jím nabízené broušené lustry už dnes nikdo ve světě nechce, rozhodl se pro radikální změnu. V roce 2007 založil firmu zaměřující se na výrobky ze skla, pojmenoval ji Lasvit a po dvaceti letech se vrátil do Česka. Dnes se rodák z Liberce Leon Jakimič považuje za lokálního patriota. A tvrdí, že pilířem firemní kultury Lasvitu jsou láska a pokora.

Letos osmdesátiletý Miloslav Klíma patří mezi nejvýznamnější postavy české divadelní dramaturgie, které se věnoval na scénách napříč republikou. V devadesátých letech byl děkanem Divadelní fakulty AMU, na této škole dodnes vyučuje. „Když nemáte nápad a talent, nevymyslíte nic. Teoretické divadlo ještě nevzniklo,“ smetl ze stolu dotaz na vysvětlení teorie post dramatického divadla.

Své texty píše Jakuba Katalpa perem, protože má ráda proces doplňování inkoustu, a když přijde čas na korektury, sáhne po pastelkách: lépe se tak soustředí. Děj nejnovějšího románu Zuzanin dech částečně zasadila do cukrovaru. „Na toto téma neexistuje skoro žádná literatura. V plzeňské Studijní a vědecké knihovně jsem ukořistila cukrovarnický sborník, některé stránky ještě nebyly rozřezané. Byla jsem asi první a poslední člověk, který si to půjčil,“ řekla ve Vizitce.

Hana Slívová, Markéta Kaňková

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: [email protected]

Lenka Vychodilová, již zná divadelní svět jako Lemuru Lepou, ráda nahlas čte, nerada nostalgicky vzpomíná a jejím oblíbeným uměleckým dílem je příroda. V současné koronavirové době, kdy pauzíruje i „její“ divadlo Sklep, totiž tráví většinu času doma kousek za Prahou. Do Vizitky ji pozval Ondřej Cihlář.

„Když člověk žije přítomností a do toho, co dělá, dává lásku, inspiraci může najít v každém koutě,“ míní výtvarnice, básnířka a pedagožka Phila Primus. Její tvorbu ovlivnil život, což výjimečně není klišé: umělecký styl i nápady totiž sbírá jako zvídavý samouk, jenž v době dospívání nedokončil ani jednu z několika načatých středních škol.

Hana Slívová, Markéta Kaňková

Vystudovala bohemistiku, obecnou lingvistiku a fonetiku, přičemž těmto oborům se nějakou dobu na vědecké úrovni věnovala. Dnes píše básně a knížky pro děti, spolupracuje s rozhlasem i televizí, působí jako editorka literárního magazínu Ravt a v roli editorky také pomáhá na svět básním jiných autorů: její podpis najdeme pod osmi desítkami sbírek. Jak těžké je s autorem o jeho básních „vyjednávat“? I na to se Olgy Stehlíkové ptala ve Vizitce Markéta Kaňková.

Hana Slívová, Markéta Kaňková

Digitalizace fondů, ale také omlazení knihovnického týmu anebo návrat Národní knihovny mezi oblíbené knihovnické instituce – i to jsou úkoly Tomáše Foltýna, který se 1. května stane novým ředitelem této instituce. S Hanou Slívovou mluvil i o tom, k jaké knize ze střední školy se nedávno vrátil a jak by si představoval budovu nové knihovny.