2050

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal druhou část šesté hodnotící zprávy. Ta se zaměřuje na dopady změny klimatu a na možné adaptace na měnící se klima. Dnes bychom vám chtěli přiblížit základní myšlenky a to, co vůbec dokument obsahuje.

IPCC: Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability

https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-working-group-ii/

Web: https://2050podcast.cz

V kontextu ruského útoku na Ukrajinu jsou jedním z klíčových témat dodávky ruského zemního plynu do Evropy a tedy otázka: Jak moc je Evropská unie na plynu z Ruska závislá a čím můžeme ruský plyn nahradit? A jak s tím vším (ne)souvisí Green Deal?

https://2050podcast.cz

Zdroje:

IEA, 2020: Outlook for biogas and biomethane. IEA Publications.

https://www.iea.org/reports/outlook-for-biogas-and-biomethane-prospects-for-organic-growth

JRC, 2015: The JRC-EU-TIMES model. Bioenergy potentials for EU and neighbouring countries

https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC98626

Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR, 2019

https://www.eru.cz/documents/10540/5380768/Rocni_zprava_provoz_PS_2019.pdf/bf492c79-4f89-4aa3-8cb6-d819f676487a

Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat nemalé finanční prostředky. Zároveň je s tímto přechodem spojena spousta velkých  příležitostí v oblasti byznysu. O tom, jak se na tyto změny dívají finanční instituce – centrální i národní banky, investiční společnosti nebo pojišťovny – jsme si povídali Petrem Chadimou z konzultační společnosti PwC.

V současné době přinášející plno změn očekávají evropské finanční instituce napjatě  řadu nových regulací, které nyní v EU vznikají. Ať už se jedná o taxonomii investic, která do budoucna rozdělí investiční portfolia finančních institucí na  “zelené” a “nezelené” (znevýhodněné) části, nebo o regulace toho, jak mají banky komunikovat se svými klienty, změn bude opravdu hodně. V rozhovoru s naším hostem vám přinášíme přehled toho nejdůležitějšího.

Poslechni si bonus - nesestříhaný rozhovor:

https://open.spotify.com/episode/0Fg8qxPiwcG6j9phmQujAd?si=GJ5KpqxaTuKpEV0SDZ9Bgw

Přepis epizody do textu:

https://2050podcast.cz/epizody/20-financni-sektor#transkript

Web: ​​https://2050podcast.cz

Investice do jádra a plynu budou nejspíš považovány za “zelené” a státy tak budou moci tyto zdroje využívat ke splnění svých klimatických cílů. Vyplývá to z dnešního jednání Evropské komise. 

Členské státy Evropské unie (včetně ČR) podepsaly Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a navazující dokumenty, čímž se dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stalo právně závazným cílem EU. Součástí tohoto dlouhodobého úsilí je i střednědobý cíl k roku 2030 – do konce této dekády chce EU jako celek snížit své emise o 55 % oproti roku 1990. Jaké konkrétní kroky jsou k dosažení tohoto ambiciózního cíle potřeba, detailně popisuje balíček opatření zvaný “Fit for 55”, z něhož  vám to nejdůležitější představujeme v této epizodě.

Přestože se spojení “Fit for 55” skloňuje v médiích poměrně často, ne vždy jsou související fakta komunikována přehledně a v úplnosti. Důležité je například vědět, že tento balíček opatření je zatím ve fázi návrhu a detaily budou zástupci členských zemí projednávat v Evropském parlamentu a Radě EU ještě přibližně další dva roky – mimo jiné v době, kdy bude Česká republika Radě EU předsedat. V epizodě se dozvíte, do jakého kontextu “Fit for 55” zapadá a jaké návrhy opatření obsahuje. Možná vás překvapí, že se opravdu nejedná pouze o donekonečna omílané mediální zprávy o emisních povolenkách nebo spalovacích motorech.

Tomáš Protivínský (Fakta o klimatu)

V listopadu 2021 proběhla v Glasgow světová klimatická konference COP26. Ještě než začala,  věnovali jsme jí celou sérii našeho podcastu, a je tedy na místě, abychom se nyní  ohlédli zpět: jaké jsou její výsledky a co se vlastně podařilo dojednat?

V epizodě se dozvíte, jak vypadá finální znění dokumentu, které podepsaly všechny smluvní strany – jaký má formát a co obsahuje. Kromě tohoto hlavního textu vzniklo na COPu i několik dalších dohod, které neplatí pro všechny zúčastněné země, ale  pouze pro menší skupiny států. Z nich se v epizodě podrobněji zaměřujeme na dohodu o ukončení odlesňování (deforestace), dohodu o odklonu od uhlí a dohodu o snižování emisí metanu. 

Více  rozebíráme také téma článku 6 Pařížské dohody, který se týká obchodování s mitigačními výstupy a zaměřujeme se také na klimatické finance nebo zapojení mladých lidí do mezinárodních jednacích procesů.

Ondráš Přibyla (Fakta o klimatu)

Tomáš Protivínský (Fakta o klimatu)

Barbora Kvasničková (mladá delegátka za ČR)

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Rádi bychom vám popřáli vše nejlepší do nového roku 2022 a při té příležitosti se s vámi podělili o krátké ohlédnutí za klimatickými událostmi minulého roku. Shrnujeme v něm,  co se dělo s klimatem samotným a co se odehrálo v oblasti společenské transformace, politiky a legislativy.

V rozhovoru s Ondrášem Přibylou diskutujeme zejména o různých extrémních projevech počasí, které se v posledním roce vyskytovaly ve světě i u nás: povodně v Německu, sucho a požáry v Severní Americe nebo třeba tornádo na Moravě. Z hlediska klimatické vědy představují v tomto ohledu důležitý posun především tzv. atribuční výzkumy, díky kterým dokážeme velmi rychle spočítat, do jaké míry je (a není) za daný jev zodpovědná klimatická změna.

V epizodě se však zaměřujeme i na dění ve společnosti v roce 2021, například rostoucí ceny elektřiny v Česku nebo návrat USA k Pařížské dohodě. Důležitou událostí byla také podzimní konference v Glasgow, její shrnutí ale přineseme v samostatné epizodě.

Epizoda o lesích s Matějem Šaškem by se dala považovat za takovou malou případovou studii, jak na konkrétního vlastníka lesa dnes dopadá kůrovcová kalamita. Matěj přišel v posledních letech o 80 ha lesa a v současnosti plánuje a postupně realizuje jeho obnovu. Povídali jsme si s ním o tom, co vlastně v tomto kontextu práce v lese obnáší a na jaké překážky přitom lesník naráží. Dostali jsme se také k tématu financí a počítali, na kolik taková obnova lesa vyjde, kolik peněz les svému majiteli přinese, jak je to s dotacemi a další otázky. 

Můžete se těšit na rozhovor „od stolu“ i na živé nahrávky přímo z terénu.

Lesní porosty pokrývají v České republice 36,8 % území. Lesy hrají z hlediska změn klimatu významnou roli, v Česku navíc patří také k nejviditelnějším příkladům dopadů těchto změn. Pokud jsou lesy zdravé, pohlcují stromy díky svému růstu oxid uhličitý z atmosféry a vážou jej ve dřevě, nemalé množství CO2 je pak vázáno iv lesní půdě. Takto ještě donedávna české lesy pohlcovaly množství CO2, které odpovídalo zhruba 5 % celkových českých emisí skleníkových plynů. Vlivem kůrovcové kalamity a s ní spojené těžby se však lesy v posledních letech naopak staly nemalým zdrojem emisí, protože z mrtvého dřeva se CO2 uvolňuje a ani půda na pasekách jej už nedokáže mnoho zadržet (nemluvě o množství kůrovcového dříví, které je spáleno, protože jej už nelze využít jinak).

Záznam livestreamu, který jste mohli sledovat na našem YouTube kanálu.

Pokud jste si poctivě poslechli naši druhou sérii, víte, že sledujeme příběhy českých vyjednavačů na COP26 v Glasgow.

S Romanou a Barborou jsme v živém vstupu přímo z konference probírali jak aktuálně jednání probíhají a jaké jsou důležité aktuality. Dozvíte se také jaká atmosféra na konferenci panuje, jaké doprovodné akce se konají a v neposlední řadě konkrétní příklady toho, na čem naši hosté v Glasgow pracují.

Rozhovor proběhl 7. listopadu 2021.

Rozhovor s Bárou Kvasničkovou jsme původně chtěli zařadit do prvních pěti dílů série – mezi ostatní hosty. Nakonec jsme ale usoudili, že tento rozhovor bude mít větší hodnotu jako celek.

Bára v něm totiž do hloubky vysvětluje, jak fungují programy OSN pro mladé lidi, ale mluví i o  vztahu její generace ke změnám klimatu. Rozhodli jsme se proto tento rozhovor zveřejnit (trochu experimentálně) v jeho původní, neupravené podobě.

Bára se jako delegátka zúčastnila následujících událostí: