2050

Závěr série o mezinárodních klimatických jednáních patří samotné konferenci v Glasgow. Jedná se o summit všech smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC), který se koná každý rok, nicméně letošní ročník je často v médiích prezentován jako „poslední šance pro klima“. Poslední šance to určitě není, ale bezesporu jde o důležitý summit. 

Posuny se očekávají zejména v oblasti vyjednávání o klimatické finanční podpoře pro rozvojové země, bližší specifikaci toho, jak jednotlivé státy plánují naplnit cíle Pařížské dohody a jak zvýší své národní příspěvky na podporu společného úsilí – přejít k bezemisní ekonomice.

Těšit se můžete i na slova britského velvyslance v České republice, který vysvětluje, jaká je role předsedající země a proč se Britové rozhodli udělat z klimatu svou diplomatickou prioritu.

Hosté:

Nick Archer (Velvyslanec Spojeného království v ČR)

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Hana Müllerová (Centrum pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd ČR)

Ondráš Přibyla (Fakta o klimatu)

Pavel Zámyslický (Ministerstvo životního prostředí)

Světový klimatický summit v Glasgow se koná na začátku listopadu a v této  epizodě se zaměříme na to, jak se současný svět na změnu klimatu dívá – jak na jednotlivé státy dopadají její důsledky a co se s tím jednotlivé země pokoušejí dělat. 

Možná vás překvapí, že Evropská unie není jediná, kdo toto téma hodně řeší, a intenzivně se jím zabývají i státy jako Čína, Indie nebo Velká Británie. Dozvíte se také, jak jsou na tom jednotlivé země s naplňováním cílů Pařížské dohody nebo jak propracované mají plány na přechod ke klimatické neutralitě.

Hosté:

Nick Archer (Velvyslanec Spojeného království v ČR)

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Tomáš Protivínský (Fakta o klimatu)

Ondráš Přibyla (Fakta o klimatu)

Pavel Zámyslický (Ministerstvo životního prostředí)

Jak se stane, že se na jednom místě na 14 dní sejde celý svět a dokáže se na něčem dohodnout? Ve třetí epizodě ze série o mezinárodních klimatických jednáních si přiblížíme, jak vůbec taková jednání probíhají, jak to celé funguje.

Zeptali jsme se přímo vyjednavačů, kteří na klimatické summity jezdí a reprezentují tam Českou republiku. Kromě pohledu do zákulisí se můžete těšit i na jejich osobní zkušenosti a odpovědi na otázku „Jaké je to být vyjednavačem na půdě OSN a jak vaše práce vlastně vypadá?“

Hosté:

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Kateřina Suchá (Ministerstvo životního prostředí)

Pavel Zámyslický (Ministerstvo životního prostředí)

Mají mezinárodní jednání o klimatu vůbec nějaký smysl? Mají nějaký reálný dopad? Nebo je to jen prázdné tlachání politiků? Těmito otázkami jsme se nechali vést při nahrávání druhé epizody ze série o mezinárodních jednáních a dohodách.

Tyto dohody totiž mají dalekosáhlé důsledky v oblasti byznysu, finančnictví, ale také práva. A právě na klimatické právo se v této epizodě zaměřujeme především. O jaký obor se vlastně jedná a jak může přispět ke zvládání změn klimatu? A jak fungují tzv. klimatické žaloby? 

Uslyšíte kromě jiného několik konkrétních příběhů, jak je možné s pomocí práva (a mezinárodních dohod) dosáhnout velkých změn v našem každodenním životě.

Hosté:

Michal Broža (OSN)

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Hana Müllerová (Centrum pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd ČR)

Představujeme dalších šest dílů podcastu 2050, opět v ucelené sérii. Tentokrát jsme se zaměřili na téma mezinárodních jednání a klimatických dohod. Jak aktivně k tématu změny klimatu přistupují země v různých částech světa, jaké jsou jejich národní priority a o čem spolu diskutují? A jakou roli hraje Česká republika?

Druhý důvod, proč tato série vznikla, je aktuální: v listopadu 2021 se ve skotském Glasgow uskuteční 26. Konference OSN o změně klimatu (Conference of Parties), známá také jako COP26. Jedná se o největší klimatický summit tohoto roku, a je tedy potřeba věnovat mu náležitou pozornost.

V této epizodě představujeme záměr a hosty celé série a také si uděláme malý historický průlet těmi nejvýznamnějšími mezinárodními událostmi v oblasti klimatu za posledních 40 let. Blíže se zaměříme především na Rámcovou úmluvu o změně klimatu a na aktuálně velmi důležitou Pařížskou dohodu.

Hosté:

Nick Archer (Velvyslanec Spojeného království v ČR)

Michal Broža (OSN)

Romana Březovská (Asociace pro mezinárodní otázky)

Barbora Kvasničková („Mladá delegátka“ při OSN)

Hana Müllerová (Centrum pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd ČR)

Kateřina Suchá (Ministerstvo životního prostředí)

Pavel Zámyslický (Ministerstvo životního prostředí)

V srpnu 2021 byla zveřejněna první část očekávané Šesté hodnotící zprávy IPCC, dokumentu shrnujícího vědecké poznatky, které se týkají fyzikální podstaty změn klimatu. Najdeme v ní tedy například data o teplotách, srážkách a podobně.

Zprávu jsme prostudovali a kurátorským okem Fakt o klimatu z ní do osmé epizody podcastu vybrali nejpodstatnější novinky. Věnujeme se zejména čtyřem tématům: do jaké míry je dnes jisté, že za změny může člověk (1), uhlíkovému rozpočtu (2), scénářům budoucího vývoje (3) a extrémním projevům počasí a jejich souvislosti s klimatickou změnou (4).

Kromě toho získáte z epizody také stručný přehled o tom, o kolik se svět v poslední dekádě oteplil, jak jsou na tom dnes ledovce a další.

Host:

Ondráš Přibyla (Fakta o klimatu)

Přehled možností, jak dosáhnout uhlíkové neutrality v jednotlivých sektorech, máme za sebou. Pořád ale nevíme přesně, kdo tedy zařídí, aby se to opravdu stalo. A právě na to se podíváme v poslední epizodě první série našeho podcastu.

Uděláme si přehled o tom, jak ke klimatické změně přistupují politici jinde v Evropě a ve světě – a co se na mezinárodní i národní úrovni v této oblasti aktuálně řeší. Zkrátka jaké nástroje mají státy, aby motivovaly k potřebným změnám, a klimatické neutrality tak bylo opravdu dosaženo.

Systémové změny také musí jít ruku v ruce se změnami v individuálním chování každého z nás – ve druhé části epizody proto nabízíme volnější rozhovor o tom, jak k těmto změnám přistupovat, které z nich dávají smysl a které vlastně možná tak důležité nejsou. Zaměříme se hlavně na oblast úspor energie, způsob stravování a dopravu.

Abychom klimatické neutrality opravdu dosáhli, musí potřebné změny probíhat synergicky napříč všemi oblastmi. Systémové změny na politické úrovni nebo na úrovni velkého byznysu musí jít ruku v ruce s tím, jak se budeme jako jednotlivci chovat, co budeme kupovat a jak budeme žít.

Michal Broža (OSN)

Kateřina Davidová (Centrum pro dopravu a energetiku)

Tomáš Jungwirth (Asociace pro mezinárodní otázky)

Kristina Zindulková (Asociace pro mezinárodní otázky)

Helena Továrková (Nadace Veronica)

Průmysl produkuje emise skleníkových plynů tím, že spotřebovává velké množství energie při všech procesech spalování, zahřívání, sušení nebo destilace. Tato část úzce souvisí s nutností dekarbonizace sektoru energetiky, o které jsme mluvili ve druhé epizodě.

V šesté epizodě se nyní podíváme také na to, jaké emise vznikají v průmyslu přímo, a to samotnou výrobou či chemickými reakcemi využívanými v konkrétních odvětvích. Jako příklad můžeme uvést výrobu cementu, kde oxid uhličitý vzniká přímo během chemické reakce.

V této epizodě se tedy dozvíte nejen to, jakým způsobem bychom mohli dosáhnout uhlíkové neutrality, ale i ve kterých oblastech prozatím narážíme na technologické limity.

Oldřich Sklenář (Asociace pro mezinárodní otázky)

Jan Rovenský (Greenpeace)

Martin Madej (Asociace pro mezinárodní otázky)

O elektroautech se mluví v poslední době opravdu hodně. My se v páté epizodě zaměříme na detailní srovnání spalovacích motorů a elektromotorů a vyjádříme se ke třem argumentům, které lze v souvislosti s elektromobily často slyšet: 

Dozvíte se, jak by mohla vypadat doprava budoucnosti a také to, proč je důležité přemýšlet nejen nad typem pohonu, ale nad celou řadou dalších věcí – od způsobu, jak stavíme svá sídla, až po normy, na které jsme ve společnosti zvyklí.

Host:

Oldřich Sklenář (Asociace pro mezinárodní otázky)

Na krajinu máme poměrně velké nároky. Kromě toho, že využíváme její produkční funkci, tedy například v ní pěstujeme obilí či využíváme dřevo z lesů, byli bychom rádi, kdyby krajina byla také zdravá a pomáhala nám pohlcovat skleníkové plyny. Vzhledem k probíhajícím změnám klimatu je zároveň nutné, abychom měli krajinu odolnou, která dokáže vydržet například delší sucho nebo zvládnout občasné požáry. A v neposlední řadě bychom si přáli, aby byla naše krajina krásná a my mohli dál chodit s rodinami do lesa a na výlety.

Kvůli všem těmto nárokům je krajina velmi komplexní systém, který bude ve vztahu ke klimatické neutralitě opravdu náročné transformovat. 

V této epizodě se podrobně podíváme na sektory lesnictví a zemědělství. Vysvětlíme si, jaký je jejich současný stav a jaké kroky bychom mohli podniknout pro to, aby byla naše krajina v roce 2050 zdravá a dávala nám to, co od ní potřebujeme.

Hosté:

Michaela Kožmínová (Asociace pro mezinárodní otázky)

Vojtěch Kotecký (Univerzita Karlova)

Radek Pokorný (Mendelova univerzita v Brně) – rozhovor proběhl v rámci projektu Science Slam MUNI. Za jeho poskytnutí děkujeme Mendelově univerzitě v Brně a Masarykově univerzitě.