2050

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.

Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.

Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.

Nature Restoration Law (česky Nařízení o obnově přírody) je unikátní svým zaměřením na tu část krajiny, kde žijí lidé a probíhá hospodářská činnost. Jde o základní rámec pro obnovu poškozené přírody a zdevastovaných ekosystémů na celém kontinentu. Na rozdíl od jiných legislativ se tedy nesoustředí jen na ochranu v rámci národních parků atp.

S Andy Snovákovou z Fakta o klimatu se bavíme o významu NRL – kromě potřeby zachování zdravé přírody jako takové jde samozřejmě také o dopady na lidi. Příkladem je špatná absorpce nefunkční zemědělské půdy, která nedokáže v případě náhlých velkých srážek pojmout dostatek vody, aby zabránila ničivým povodním. Obecně budeme v budoucnosti, kdy lze očekávat častější extrémy počasí, potřebovat, aby nám příroda co nejvíce pomáhala v jejich zvládání. A to nepůjde, pokud nebude v co nejlepší kondici.

NRL stanovuje indikátory a cíle jako jsou obnova odvodněných rašelinišť, zvyšování populací opylujících živočichů nebo pestrost polnohospodářské krajiny. Tyto indikátory odrážejí širší ekologické procesy – např. nejde jen o počet motýlů nebo ptáků, ale o skutečnost, že když se jim daří, znamená to, že krajina jako celek funguje.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují.

Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory. 

Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem.

Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.