2050

Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách’ začalo postupně dostávat více prostoru. 

Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně. 

Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem’.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází. 

Téměř třetina Čechů prožívá ve spojitosti s klimatickou změnou bezmoc. Jedná se v tomto ohledu o nejčastější pocit. Prožívat nepříjemné emoce ovšem není jakási nemoc, ze které je potřeba lidi léčit. Podle současné psychologické vědy se často jedná o smysluplnou, adaptivní reakci na bezprecedentní situaci. Proč je zrovna změna klimatu pro mnohé tak tíživým tématem a jakým způsobem s prožíváním pracovat na úrovni jednotlivce i celé společnosti probíráme v dnešní epizodě.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Krčál (Fakta o klimatu) jsou hosty živého natáčení podcastu o tom, jak pravděpodobně bude vypadat energetika v blízké budoucnosti, jaké trendy pozorujeme na úrovni Evropy a jaké jsou nejbližší kroky pro Česko.

Podcast byl natočen v rámci oslav 20. výročí vstupu České republiky do EU a v rozhovoru se tedy zaměřujeme i na to, jak se za tu dobu evropská energetika vyvíjela a jaký přínos či zátěž to mělo pro naši republiku. Diskutujeme aktuální evropské trendy směřující k tomu, že v budoucnu bude mezi hlavní zdroje pro výrobu elektřiny patřit vítr a slunce a dotkneme se konkrétně i toho, jaké úkoly související s modernizací energetiky stojí před jednotlivými aktéry (stát, byznys, obce, domácnosti) v českém prostoru.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Jakou roli hraje umění v řešení klimatické změny a jak je klimatická změna v uměleckých dílech zobrazována? 

Hosty této epizody jsou sound designér a muzikant Jan Růžička a ilustrátorka a grafička Alex Zamouřilová. Přemýšlení nad svojí tvorbou sdílí také moderátoři Petr Holík a Hana Tesák Vrtala. Společně diskutují o roli, kterou umělecká tvorba sehrává ve vnímání klimatické krize a jejím přiblížení lidem. 

Umění totiž může být nástrojem pro zvýšení povědomí o klimatických změnách a případnou motivací ke změně chování. Tvůrce například skrze své dílo probouzí emoce a poutá pozornost k věcem, o nichž si následně lze dohledat podrobnější informace. Umělecké dílo také může působit jako prostředník mezi odborníky či aktivisty a širší veřejností.

Jaká umělecká díla (výtvarná, divadelní, hudební) dotýkající se tématu klimatu vás zaujala? Podělte se s námi ve Facebookové skupině Komunita 2050.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Dozvíte se užitečné tipy, jak o těžkých tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali konflikty a napětí. Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050 a Nenásilného podcastu, jehož spoluautor – Petr Sucháček – je dnešním hostem.

Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytištěný graf, mapa nebo článek. b) Buďme osobní a mluvme o svých zkušenostech a prožívání, nejen o názorech. c) Zabývejme se potřebami zúčastněných – o čem pro ně daná problematika doopravdy je. d) Věnujme v konverzacích pozornost záměrům – svým i ostatních – aneb proč vůbec do konverzace její aktéři vstupují.

Jednotlivé tipy si podrobně rozebereme a na modelových situacích si ukážeme, jak se dají použít v praxi.

V rozhovoru zmiňujeme tyto dvě infografiky:

- Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů

- Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Sociolog Jan Krajhanzl je hostem první epizody nové série podcastu 2050, která se bude zabývat lidmi a společností. Zaměříme se na to, jak se česká společnost staví ke změně klimatu a dalším otázkám životního prostředí, udržitelnosti nebo dekarbonizace. V epizodě diskutujeme, jak se postoj naší společnosti k těmto tématům vyvíjel v čase a do jakých skupin můžeme Čechy a Češky názorově rozdělit.

I když to tak v mediálním prostoru nemusí vždy vypadat, v ČR panuje široká společenská shoda na tom, že klima chceme chránit. Podporu mají také některá klimatická opatření s praktickým dopadem na životy lidí – např. obnovitelné zdroje, zateplování, úspory energie apod. Většina společnosti si také myslí, že bychom měli snižovat emise skleníkových plynů nehledě na to, jak se chovají ostatní státy. 

Mezi kontroverznější témata pak patří politické rámce jakým je třeba Green Deal (přestože málokdo ví, co se pod tímto pojmem reálně skrývá) a obecně se v průzkumech ukazuje nízká míra konkrétních vědomostí jakými způsoby lze o klima a krajinu pečovat.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Nebuďte už ztraceni v diskuzích o klimatu. 

Podcast 2050.

Váš průvodce klimatickou transformací.

Studie vědců z Masarykovy Univerzity zkoumala vliv extrémních teplot na úmrtnost v ČR a potvrdila světová data o důsledcích neobvykle nízkých i vysokých teplot v podobě zvýšené úmrtnosti.

Náš host, který na studii pracoval, zmiňuje, že velký problém tkví v tom, že člověk se horku přizpůsobuje hůře než chladu. Protože v ČR přibývá výjimečně teplých dní, zatímco těch extrémně chladných ubývá, dá se očekávat další nárůst s nimi spojených potíží.

Bavíme se také o tom, jaké adaptační mechanismy můžeme uplatňovat, abychom mírnili následky čím dál častějších vln veder a jak ochránit skupiny, které jsou extrémními teplotami více ohrožené (např. staré lidi).

Pokud bychom například zvýšili pokrytí městských ploch zelení na 30%, mohli bychom zabránit až jedné třetině souvisejících úmrtí. Značně by nám pomohl také systém včasného varování pro rizikové skupiny.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V závěrečné epizodě dopravní série odpovídáme na vaše dotazy.

Zajímala vás témata týkající se elektroaut a související infrastruktury, potenciální překážky v dekarbonizaci dopravy nebo zda elektromobilita nepřináší jiná rizika – třeba v podobě velmi malých prachových částic.

Zaměřili jsme se zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů.

Diskutovat více do hloubky spolu můžeme také v naší Facebookové skupině „Komunita 2050”. Připojte se, budeme rádi, když nás podcast nebude jen jednosměrným vysílacím kanálem.

02:12 – Je reálné stihnout dekarbonizovat dopravu v rozvojových zemích?

04:10 – Jak můžeme snížit emise z letecké dopravy?

07:37 – Máme v Česku dostatečnou infrastrukturu pro přechod na elektroauta?

12:08 – Je pravda, že emise z otěru brzd a pneumatik jsou u elektrických vozidel větší? 

14:46 – Co už dnes mohou města dělat, aby nachystala ideální podmínky pro udržitelnou dopravu?

16:55 – Jaké škodlivé látky produkuje doprava kromě CO2 a co způsobují?

24:53 – Není problém s tím, že čím novější motor, tím menší a potenciálně škodlivější prachové částice může mít na svědomí?

26:51 – Jak je to s měřením čím dál menších částic?

28:14 – Ovlivňuje množství emisí nebo případně jejich charakter to, jak rychle auto jede?

30:49 – Jak se liší emise automobilů se spalovacím motorem a elektromobilů?

32:22 – Byl do výpočtu emisí CO2 z výroby elektroauta zmíněného v jedné z minulých epizod zahrnut fakt, že většina bateriových článků je vyráběna v Číně, kde velký podíl elektřiny pochází z uhlí?

33:22 – Existují nějaké velké, těžko překonatelné překážky pro kompletní dekarbonizaci dopravy?

Článek: The race to decarbonize electric-vehicle batteries (McKinsey)

Explainer: Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?

Studie: PM10 and PM2.5 emission factors for non-exhaust particles from road vehicles: Dependence upon vehicle mass and implications for battery electric vehicles

Půda je naprosto zásadní „orgán“ planety jak pro fungování života tak pro zachytávání a ukládání uhlíku. Když se řekne „půda“, mnozí si možná představí neživou hmotu, ale půda je ve skutečnosti bohatý ekosystém a sama o sobě živý organismus, díky kterému může existovat vše, co v ní žije a roste. Můžeme na ní nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a energií.

Náš host, Ladislav Miko, o sobě říká, že je srdcem především půdním biologem a vysokoškolským pedagogem, ale působil také jako ministr životního prostředí, ředitel Evropské komise pro biodiverzitu nebo poradce prezidenta.

Podle něj jsou jedním z problémů intenzivního zemědělství v posledních 70 letech anorganická hnojiva, která vyživují pěstované plodiny, ale už nedodávají nic dalšího, z čeho by mohly žít půdní mikroorganismy. Ty proto musí složitě rozkládat zásoby uložené v půdě, což jednak vede k chudšímu půdnímu prostředí kvůli nedostatku živin a jednak tento proces uvolňuje dlouhodobě uskladněný CO2.

Jedním z řešení tohoto problému je využití principů regenerativního zemědělství. Důležité je zejména zabezpečit na poli dostatek organické hmoty (hnůj, meziplodiny, atd.) a také, aby na něm nebyla místa vzdálená víc jak 30 m od okraje nebo remízku, což prospívá znovuoživení půdy. V epizodě se dozvíte také o zkušenostech zemědělců s tímto typem hospodaření.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.