2050

Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů  omezená.

Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže.

Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna.

S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.

ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality.

Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje.

Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stojí v cestě.

Akumulace elektřiny zároveň souvisí s tzv. flexibilitou sítě – souborem nástrojů, s jejichž pomocí je možné podle potřeby zvyšovat či snižovat jak výrobu, tak spotřebu elektřiny. V nové nastupující energetice bude flexibilita zejména kvůli obnovitelným zdrojům důležitým prvkem. Jakými způsoby můžeme flexibilitu zajistit a jak to ovlivní přístup k elektřině v budoucnosti? To se taktéž dozvíte v nové epizodě podcastu 2050.

Bonusový nesestříhaný rozhovor najdete na tomto odkazu či ve všech podcastových aplikacích pod názvem 2050: Bonusové epizody.

Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem.

Jejími hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Hovoří o tom, že přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé takových zdrojů totiž nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny (dřívější limit byl 10 kilowattů). Klíčové je také zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu.

Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem.

Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku!

Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji.

Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).

Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě. 

V nové sérii se budeme podrobně zabývat energetikou a v této první epizodě přinášíme přehled zdrojů, z nichž se elektřina v Česku vyrábí, kolik se jí spotřebovává a jaké součásti našeho energetického mixu produkují emise. V neposlední řadě se dozvíte, kterými směry se můžeme vydat na cestě za dekarbonizací energetického sektoru. Na základě modelování energetiky, s nímž ve Faktech o klimatu pracujeme, představujeme 3 ilustrační scénáře: 1. Hodně slunce a větru + zelený vodík; 2. Slunce a vítr + hodně jádra; 3. Slunce a vítr + elektřina importovaná ze zahraničí.

Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarbonizace snadná: dvě třetiny emisí oxidu uhličitého vznikají během chemické reakce při výrobě, a tu v současnosti nedokážeme nijak nahradit.

Zároveň se však bez cementu v současnosti neobejdeme a potřebujeme jej i jako surovinu pro samotnou dekarbonizaci. V této epizodě s námi můžete cementárnu navštívit, nahlédnout do pece, ve které se taví vápencový slín, nebo se podívat do kulového mlýna, kde se cement rozemílá, aby měl potřebnou hrubost. Tato jedinečná epizoda přímo z terénu nabízí možnost podívat se zblízka na jedno z klíčových průmyslových odvětví.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední.

IPCC funguje v rámci  Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří  zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva se objeví přibližně jednou za 8 let. V epizodě se dozvíte, jak celý proces od tvorby zadání až po výslednou prezentaci vypadá i jaké to je být českým zástupcem v tomto panelu.

Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili.  

Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále dokola), zásadní vliv. Stojí tedy za to podívat se na ně víc zblízka. Jádro našeho rozhovoru proto není ani tak o obsahu knihy, spíše nabízí setkání s autorem a diskuzi nad tím, jak kniha vznikala a jaký přístup ke komunikaci změn klimatu za ní stojí.

Web knihy, kde najdete veškeré informace, recenze a kde si také můžete knihu koupit.