2050

To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.

S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.

Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.

Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech.

Důležitou součástí epizody je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Letošní klimatická konference COP se koná ve Spojených arabských emirátech. Obě naše hostky se na konferenci samy nachází a máme tak možnost nahlédnout přímo do místa dění.

S Miriam Macurovou (Greenpeace) a Romanou Jungwirth Březovskou (AMO, Czech Globe) jsme v živě vysílaném rozhovoru diskutovali, jakých dohod se zatím na COPu podařilo dosáhnout a jak vůbec vypadá prostředí této významné každoroční konference států celého světa.

Jedná se o záznam živého vysílání, což má za následek zhoršenou kvalitu záznamu. Doufáme, že nebude bránit srozumitelnosti.

Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě.

V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit.

V epizodě mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků. 

Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směru vychází porovnání auta se spalovacím motorem a elektromobilu.

Odborným hostem je Michal Hrubý –  vědecký pracovník Škoda Auto Vysoké školy. Kromě výše zmíněného se spolu bavíme také o současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM.

Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přijímána kladněji.

Dále zazní, jakou roli v této snaze mohou sehrát spolky a místní komunity, jaký příběh si Češi o své společnosti vyprávějí, jaký příběh by transformaci podpořil, a jací mluvčí působí na různé části společnosti důvěryhodně.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší. 

V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě.

Web akce: https://www.forumelektromobilita.cz/

Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu.

V první epizodě se podíváme na 4 oblasti: (1) Z čeho emise v dopravě pochází a kolik jich vzniká na úrovni ČR i v globálním měřítku. (2) Jaký objem osob a zboží je celosvětově přepravován a kolik dopravní kapacity (a jakého typu) je tím pádem v současnosti potřeba. (3) Jak jsou jednotlivé dopravní prostředky emisně náročné a jaké k nim existují alternativy. (4) Jak můžeme rámcově přemýšlet nad transformací dopravy a jaké jsou možnosti její dekarbonizace.

Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.

Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty.

BONUSY

Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050.

Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.

Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství)

https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City

Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit?

Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou?

https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko

S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby.

Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy

V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde. 

Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku?

https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr

Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny?

Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství)

https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp

Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš.

Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství)

https://www.adapterraawards.cz

Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu.

V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice.

V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail.

Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný!

1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností?

11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží?

14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona?

23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje?

29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj?

33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách?

35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí?

39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek?

42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní?

43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU?

45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství?