Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední.

IPCC funguje v rámci  Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří  zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva se objeví přibližně jednou za 8 let. V epizodě se dozvíte, jak celý proces od tvorby zadání až po výslednou prezentaci vypadá i jaké to je být českým zástupcem v tomto panelu.

Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili.  

Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále dokola), zásadní vliv. Stojí tedy za to podívat se na ně víc zblízka. Jádro našeho rozhovoru proto není ani tak o obsahu knihy, spíše nabízí setkání s autorem a diskuzi nad tím, jak kniha vznikala a jaký přístup ke komunikaci změn klimatu za ní stojí.

Web knihy, kde najdete veškeré informace, recenze a kde si také můžete knihu koupit.

Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice.

Už dnes ovšem celosvětově spotřebováváme za rok tolik energie z vodíku, kolik jí spotřebuje USA ze zemního plynu za půl roku. Vodík tedy stojí za bližší seznámení, proto probereme jeho nejzajímavější fyzikální a chemické vlastnosti a vysvětlíme vám, jak se vyrábí dnes nebo jak by se mohl produkovat za deset let. S tím souvisí i diskuze, jak se vodíku daří na politické a legislativní úrovni nejen v Evropské unii.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizodě.

Aktuálně provozované CCS projekty jsou schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun CO2 ročně. Scénáře očekávaného budoucího stavu se liší, například podle scénáře od Mezinárodní energetické agentury (IEA), který předpokládá dosažení globální klimatické neutrality do roku 2070, musí odstraňované množství vzrůst na 5,6 miliard tun CO2 ročně do roku 2050 a na více než 10,4 miliard tun CO2 do roku 2070. CCS má představovat téměř 15 % kumulativního snížení emisí. 

Toto odvětví tedy rozhodně nebude malé a proto je potřeba se jím dopodrobna zabývat. Jak tato technologie funguje? Jaké typy CCS existují a kolik to celé bude stát? To jsou otázky, na které odpovíme v dnešním podcastu.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme.

Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů.

V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství.

Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií?

V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách.

Touto epizodou startujeme podcatovou sérii, ve které se v příštích měsících na téma dekarbonizace průmyslu zaměříme do hloubky. Dozvíte se, kde v průmyslu emise vznikají, která odvětví bude obzvláště těžké emisí zbavit a jaké technologie máme k dispozici, aby se nám to povedlo. Diskutovat budeme i o financování transformace průmyslu nebo například o principech cirkulární ekonomiky, které také mohou se snižováním emisí výrazně pomoci.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit  rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony? 

V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším hostem rozebíráme historický kontext a příklady podobných technologicko-společenských změn, jež se v Evropě odehrály už dříve a na společnost měly velký dopad. Z rozhovoru ale získáte i přehled o tom, jak nastartovat sociální změny potřebné k naplnění evropských klimatických cílů, a dozvíte se například také, jak by mohly vypadat energeticky úsporné budovy budoucnosti.

Rozhovor byl natočen 31. května 2022.

Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod.

Za zkratkou ESG se skrývá systém hodnocení firem a jejich činnosti z různých hledisek, který zahrnuje mimo jiné i změnu klimatu: Jak se firma dokáže vypořádat s dopady této změny? A jak k této změně naopak svým působením přispívá? Když se investor rozhoduje, do jakého byznysu vloží své peníze, obvykle si dělá podrobný průzkum toho, jak si která firma vede a jakým rizikům bude pravděpodobně v budoucnu čelit. Stále větší prostor je přitom v poslední době věnován také tzv. nefinančním kritériím, a právě na ty se vztahuje ESG. 

V epizodě rozebíráme, čeho všeho se ESG týká, jaká na něj zaznívá kritika i jak problémy spojené s ESG do budoucna řešit. Dozvíte se například také to, jaké ESG skóre má Tesla nebo proč se firma jako Shell umisťuje v těchto žebříčcích překvapivě vysoko.

Na konci epizody zmiňujeme toto video z kanálu Undecided with Matt Ferrell a knihu Saving us od Katharine Hayhoe.

Podpořte Fakta o klimatu a kupte si pod stromeček některý z plakátů v novém designu nebo Atlas klimatické změny. Všechy dárky a možnosti podpory najdete na donio.cz/nastartujtefakta.

Zkušený britský vyjednavač nás v tomto rozhovoru s Ondrášem Přibylou nechává nahlédnout do zákulisí klimatických jednání i diplomacie samotné. To nejdůležitější na jeho práci je prý umět naslouchat. Musí pochopit postoje jednotlivých stran a umět si představit kroky, na kterých by se tyto strany mohly dohodnout.

Ve své roli Regionálního ambasadora na COP26 pro Evropu, Střední Asii, Turecko a Írán  měl David jedinečnou příležitost setkat se s mnoha lidmi, názory i konflikty v oblasti změn klimatu. V podcastu mimo jiné přibližuje, jak zásadní bylo potkat se s ostatními vyjednavači osobně, po covidové pauze, jak vypadá vyjednávání s byznysem a vládními představiteli  „na domácí půdě“ nebo třeba to, co se vyjednavačům během konference honí hlavou.

Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.