Alarm

Festival platformy Za Prahu udržitelnou a sousedskou vyvrcholil debatou o plánované čtvrti v oblasti žižkovského nákladového nádraží, která vzbuzuje obavy místních obyvatel. Jaké informace měli v ruce pražští urbanisté v momentě, kdy začínali plánovat čtvrť, která má v budoucnu vyrůst na pozemcích soukromých developerů na Nákladovém nádraží Žižkov? Vznikla sociodemografická analýza, která by plánovačům nejprve dala představu o potřebách lidí, kteří už ve městě bydlí? Jak rozsáhlou občanskou vybavenost může město stávajícím i budoucím obyvatelům nového Žižkova garantovat?

17. listopad je největší politickým svátkem naší současnosti. Jeho oslavy jsou ale paradoxně zcela apolitické. Co pro českou společnost tento den znamená jsme probírali s historičkou Adélou Gjuričovou.

Proč byl její coming out ve své době politický čin, který potvrdil, že v případě sexuální orientace sportovce se naplňuje heslo „osobní je politické“? Co obnáší coming-out sportovce v homofobním a hypermaskulinním prostředí? A jak moc je šílený nápad šéfa anglického fotbalu, aby hráči přišli s hromadným coming-outem? Jak těžké je patřit k sexuálním menšinám ve sportovním prostředí? A jak vypadá situace na českých hřištích? O tom všem v novém dílu podcastu Outsider.

V podcastu Bulvár se s historičkou architektury Lenkou Kužvartovou a architektem Alanem Hacklem, autory publikace Divočina, peníze, beton, věnujeme rozvoji Rohanu a problémům územního plánování v Česku.

Hostem Popu byl slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který se po společensko-kritických románech vrátil ke sci-fi povídkám. Některé vypráví z pozice žen, v jedné je vypravěčkou ryba z Dunaje.

V dalším dílu podcastu Bulvár speciál, zasazeném do projektu Města budoucnosti, se věnujeme otázkám souvisejícím s participací a komunikací města s občany. Petr Klápště je urbanista, který se specializuje se na projekty a plány s participací uživatelů a inovace v plánovacích procesech. Působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. Napsal řadu teoretických textů o participaci a výchově k občanství, vedl první participaci veřejnosti na regionálním projektu v ČR a první participaci na developerském projektu opravdu od začátku. V nejnovějším Bulváru speciál vysvětluje, jak se vyvíjela otázka participace i to, proč je při plánování měst důležité myslet na ty, kteří žijí v okolí nově vznikajících projektů.

V už padesátém dílu podcastu Kolaps jsme se tentokrát podívali do novověku. Především pak na to, jak se tehdejší společnost vypořádávala s fenoménem sebevražd. V nakladatelství Argo totiž nedávno vyšla pozoruhodná kniha Bez zpěvu a bez zvonění. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17. až 19. století. Tuto takřka pětisetstránkovou práci sepsala historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která je jednou z největších odbornic na raně novověké dějiny českých zemí. Probírali jsme, jak se v tomto období sebevražda proměnila ze zločinu a hříchu v pouhou tragickou událost a jak tento spor ovlivňoval diskuze o hodnotách nastupující éry osvícenství.

Vstup saúdské královské rodiny do elitního fotbalu vyvolává kontroverze, oslavy fanoušků, kritiku lidskoprávních organizací i nenávist konkurenčních klubů. Ve skutečnosti ale není ve fungování fotbalového kapitalismu ničím výjimečným. Proč přesto představuje pro fanoušky Newcastlu nový majitel vysvobození? Jak vydělávají anglické fotbalové kluby, ale také s čím souvisí snaha bohatých zemí z Blízkého Východu a Číny investovat své kapitálové přebytky do sportovních klubů na Západě se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Při plánování nových čtvrtí, kterým se věnujeme v sérii Města budoucnosti, se čím dál častěji skloňuje pojem kontribuce. Jde o příspěvky obvykle velkých investorů nebo developerů městu. „Když chce investor něco postavit, jeho projekt potřebuje kolem sebe nějakou infrastrukturu, ať už technickou nebo veřejnou vybavenost jako školy či parky,“ vysvětluje inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská. „Smyslem kontribucí je, aby tyto náklady nesli investoři sami, aby je nemusela platit obec a my jako daňoví poplatníci.“ Hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti, zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti, byla inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská.

Šest dní před parlamentními volbami přišla mezinárodní síť investigativních novinářů s projektem Pandora Papers, který navazoval na předchozí Panama Papers a upozorňoval na podivné transakce mocných a bohatých v karibských daňových rájích. Pandora Papers se nevyhnuly ani Česku. Premiér Andrej Babiš podle novinářů v roce 2009 vyvedl asi 15 milionů eur anonymně přes daňový ráj v Panamě, aby si koupil luxusní zámeček na jihu Francie poblíž Cannes. Z českých médií se do podobných projektů již tradičně pouští redakce Investigace.cz. Hostem Kolapsu byla reportérka Investigace, která se těsně před volbami nechtěně proslavila díky videu, které ukazuje, jak jí hrubě odstrkuje premiérova ochranka, když se snaží dostat odpověď na otázku, jestli Adrej Babiš někdy vlastnil offshorovou firmu.