Alarm

Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel.

Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování.

Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Kristián Medek je trans* muž, rodič, který v našem systému prošel těhotenstvím, úžasný člověk a důkaz, že můžeme znát a zažívat kvír příběhy plné radosti, lásky a pochopení. Jaké to je být trans* rodičem v česku? Jakým úskalím musí nebo musel čelit? Jak se legislativa staví k trans* lidem a kde jim hází klacky pod nohy? Jak se člověk může po hormonech změnit a jaký to může mít vliv na jeho vztahy? To a mnohem více v novém dílu teplometu.

kapitoly:

/1:12 Krisova cesta k tranzici, možnosti biologického rodičovství trans* lidí v česku, jak se změnila legislativa týkající se kastrace trans* lidí, pro a proti faloplastiky

/18:50 jaké to pro Krise bylo být těhotným trans* mužem, přístup lékařstva

/29:37 jak se Krisovi žije dnes (v Ostravě, po tranzici, s dítětem, na VŠ)

/33:57 jaký vliv měly hormony a tranzice na Krisovy vztahy, působení ve skautu jako trans* vedoucí

/41:59 kde zažívá kvír radost? jakou změnu systému v česku by ocenil, co by mu i dalším ulehčilo život? kdy a jak se vyoutuje svému dítěti?

/51:02 co by vzkázal dalším (trans*) rodičům

zdroje a odkazy pro vás:

https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika)

⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)

⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)

- kde najít pomoc:

⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠

⁠https://www.linkabezpeci.cz/

O americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a širších souvislostech tohoto činu jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s politologem Radkem Bubnem.

Podpořte vznik dalších epizod v probíhající kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Málokdo by čekal, že zrovna ministryně financí přijde s odhalením, že celý náš stát je v podstatě fikcí simulující jiné fikce. Ve svém projevu ke stavu financí se takto rozhodla demaskovat rozpočet předchozí vlády, když ho označila za simulakrum. Navzdory posměchu celkem přesně popsala nejen předchozí vládní rozpočet, ale v podstatě fungování celého státu, jehož je ona a její strana nedílnou součástí. A tento stát se vznáší v simulakru globálního řádu, který cupuje na kusy pološílený prezident Spojených států.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://komunita.denikalarm.cz/

O fenoménu ubytoven jsme v Plzni hovořili s terénním specialistou pro výzkum Viktorem Davídkem a antropologem a terénním pracovníkem Viktorem Rumpíkem.

Podpořte vznik dalších epizod v naší aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Koukat do prázdna, ohmatat si beton, nechat na sebe působit oheň. Divadlo jako moment prožitku a napojení, na sebe i na diváka. Kontakt, který sociální sítě a jejich nekonečný obsah nabídnout nemohou. V době souběžných krizí může divadlo fungovat jako bezpečný prostor, kde se potkáváme s pocity, na které v běžném životě často nemáme sílu ani čas. Jak ale o takových osobních prožitcích psát? Jak se o nich bavit, a jak z nich vytvářet nosnou divadelní kritiku? Kritiku, která není jen hodnotícím soudem, ale uměleckým dílem sama o sobě. Kritiku, která pomáhá orientovat se ve vlastních stavech, nabízí alternativní pohled, a někdy je prostě jen pozvánkou na další představení, která s námi rezonovat nemusí. Nechme se do prostor, promluv, loutek i nálad ponořit, mohou nám přinést víc zpráv o tom, kdo v tomto světě jsme a co chceme, než bychom čekali. Jaké je současné divadlo? Co dnes nabízí a jaké výzvy před ním stojí? Jakou roli v divadelní kritice hrají mladí lidé a jak mluvit o hraném i loutkovém divadle? A jaké to je pozorovat prázdný prostor? O tom je nový díl podcastu Moshpit, natočený živě na studentském divadelním festivalu Old Stars. Hostkami byly Kristýna Vinařová z divadelně-kritické Rubriky Spora a Karolína Plicková, předsedkyně Akademického senátu DAMU, festivalová dramaturgyně a kurátorka zaměřující se na současné alternativní a loutkové divadlo.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://komunita.denikalarm.cz/

V sobotu 3. ledna unesly bezpečnostní složky Spojených států prezidenta Venezuely Nicoláse Madura. Jak tuto akci chápat v kontextu Trumpovy strategie America First? Jaké cíle americký prezident sleduje? A jaká je budoucnost mezinárodního společenství? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Magdalena Dušková.

Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Je tu definitivní konec roku 2025 a konečně i postmoderny. Na tom jsme se shodli během speciálního nahrávání bilančního kulturního podcastu. S literárním TL;DR se při této příležitosti nepotkává nikdo jiný než filmový podcast Hodný, zlý, kritický.

Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani Alarmu

https://komunita.denikalarm.cz/

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá?

V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou.

Playlist:

🤔 Tipy a novinky

9:30 - 19:20

🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918)

💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922

🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945

🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)

🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918

⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě!

🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine

Hlavní téma

19:45 - 2:00:10

Sociální péče, politika a stát

24:55 – 36:13

Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem

1:01:00 – 1:11:55

Rozhovor s Jakubem Raškou

1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou

----------------

Podpořte vznik dalších dílů:

komunita.denikalarm.cz

Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Pro mnoho lidí jsou nadcházející svátky krásných pár dní, které stráví s milovanou rodinou. A pro mnoho dalších je to nepříjemný a stresující čas. Často plný hádek, nedorozumění i bolesti. Jak upozorňuje řada feministických autorek, uzavřená nukleární rodina nás může ochránit a pomoci nám, když je nám nejhůře, ale taky způsobit trauma na celý život. Pro mnoho lidí není proto vůbec jednoduché sedět u společného stolu, smát se, dávat si dárky a předstírat rodinné štěstí.

Politicky angažované čtenářstvo se mezi bramborovým salátem a stromečkem zároveň jen těžko vyhýbá ožehavým tématům. Od utrpení kaprů přes zbytečný konzum až ke genocidě v Gaze. Témata, na kterých se nemusíte s rodinnými příslušníky shodnout, jsou na každém rohu. Co tedy dělat, pokud má vaše rodina jiné politické přesvědčení? Máte raději mlčet, nebo být za každou cenu potížistky? A jaké diskuze ještě mají smysl?

Podpořte vznik dalších dílů podcastu:

https://komunita.denikalarm.cz/