Alarm

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na předsedkyni Sociální demokracie. Jejím jediným protikandidátem je zatím Jiří Dienstbier. Maláčová ho označuje za pokračovatele éry Michala Šmardy. Dienstbier zase Maláčovou obviňuje ze snahy spolupracovat s národoveckými a konzervativně-levicovými stranami v koalici Stačilo! Co si Jana Maláčová myslí o Michalu Šmardovi? Hodlá spolupracovat s Kateřinou Konečnou a pomůže jí s případnou předvolební kampaní Matěj Stropnický? O tom se s ní bavil Jan Bělíček.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:

https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Boj valašských partyzánů byl zneužit komunisty i očerněn antikomunistickým rámováním historie po roce 1989. Partyzáni přitom chtěli budovat skutečnou lidovou demokracii, která se neztotožňovala s diktaturou KSČ. Audioverze textu od Miry Markham, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.

Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Po vítězství krajně-pravicové AfD v Durynsku a významném úspěchu této strany v Sasku se i v Braniborsku očekával její výrazný úspěch. Nakonec sice zopakovala vysoké zisky, ale celkové vítězství si tentokrát odnesla sociální demokracie a její populární šéf Dietmar Woidke, který v této spolkové zemi vládne už jedenáct let. I tady ovšem německá sociální demokracie vyhrála o pouhé dvě procenta a bude mít velké potíže zde smysluplně vládnout. Jak situace v Braniborsku a dalších spolkových zemích vypadá a o čem se dnes v Německu v souvislosti s volbami diskutuje? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Kateřinou Smejkalovou.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Básnířka vystupující pod pseudonymem Emma Kausc vydává v nakladatelství Host svůj literární debut Narušení děje. Jak ukazuje už samotný název, kniha je to intelektuálně velmi ambiciózní a rozhodně se nedává čtenářstvu zadarmo. Emma Kausc v ní nasedá na autofikční hype, ale v tomto ohledu zároveň hodně klame tělem. Jak ostatně může napsat autofikční knihu básnířka vystupující pod pseudonymem? Přestože paralely mezi autorkou a vypravěčkou jistě existují, k textu je potřeba přistupovat obezřetně a s nedůvěrou.

Vypravěčka Emma popisuje své vyrůstání v Londýně s lehce asociální matkou, ale i své zážitky z univerzitního prostředí a uměleckých kruhů. Jádrem příběhu je pak jeji queer lovestory s fotografkou Alyonou Shevchenko. Intimní vztah ovšem brzy vystřídá chybění, když Alyona jednoho dne neznámo kam zmizí. Emma Kausc předkládá ambiciózní, intelektuální a stylisticky propracovanou meditaci nad stavem současného světa. Jak se ale kniha líbila moderátorům literárního podcastu TL;DR?

Kromě rozboru tohoto románu se Jan Bělíček a Eva Klíčová dostali k novinkám na knižním trhu, drbům a aktualitám a speciální prostor dostala i reflexe eseje Současný feminismus od spisovatelky Biancy Bellové ve veřejnoprávním podcastu Chyba systému. Všichni už víme, že Bianca Bellová není feministka, ale tento text jde ještě trochu dál a byla by škoda na to neupozornit.

► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera.

https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

Rozhovor s historikem a politologem Martinem Jeřábkem o turbulentním politickém vývoji meziválečného Rakouska, poválečném vyrovnání se s nacistickou minulostí a současné rakouské ultrapravici. Jak to, že Rakousko neprošlo podobnou debatou o nacistické minulosti jako Německo? Na jakých tématech politicky vyrostl Jörg Haider a strana Svobodných? A jakým směrem by FPÖ směřovalo Rakousko po vítězných parlamentních volbách? Rozhovor je součástí série Rozklad poválečného antifašismu.

Vznik tohoto rozhovoru podpořila Rosa Luxemburg Stiftung.

O ženách se často říká, že jejich problémy v práci způsobuje nedostatek sebevědomí. Je to skutečně tak? A pokud ano, proč to tak je? Co to vůbec znamená sebevědomí, kdy ho může být příliš mnoho, a jak ho v sobě můžeme ovlivnit? A co znamenají anglické termíny jako confidence culture, impostor syndrome nebo power dressing?

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

V sobotu odpoledne se uzavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy v krajských volbách a také v prvním kole senátních voleb. Výsledky asi nemohly překvapit nikoho, kdo pravidelně sleduje nálady v české společnosti a taky průzkumy volebních preferencí. Drtivé vítězství zaznamenalo především hnutí ANO. To vyhrálo celkem v 10 krajích a v mnohých z nich bude i v dalším období vládnout. Největší propadák naopak zaznamenali Piráti, kteří z celkových 91 zastupitelů spadli na pouhé tři. O tom si povídáme ve Studiu Alarm.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní. Audioverze textu od Jaromíra Mrňky.

Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Audioverze úvodního textu ze série Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika.

Autoři: Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák

Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas.

Jako jedinci neexistujeme ve vakuu – sebepéče má být nutně spojená s péčí a starostí o druhé. Jen tak může sloužit jako nástroj opravdové emancipace. Způsoby, jak na to, najdete v novém dílu podcastu Hysterie.

Podpořte vznik dalších dílů Podcastu:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779