Alarm

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci?

Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů.

Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím.

Playlist:

🤔 Tipy a novinky

11:15 - 31:47

📺 Po Atentátu

📺 Obyčejní muži

📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví

🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce

📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava

📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova!

📖 Celia Donert - Práva Romů

Hlavní téma

31:55 - 1:35:30

🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaust

Rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou

Co si přečíst k tématu?

Paul Polansky - Tíživé mlčení

Markus Pappe - Sólo Jiřího Letova

Jonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the Philippines

Tara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire

Aidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of Camps

Mike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče.

Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak?

Nijak zvlášť rozsáhlý román Imogen Binnie představuje v mnohém literární revoluci. Vychází z internetové kultury nultých let, v níž poprvé v dějinách našli queer lidé bezpečný sdílený prostor. V románu Nevada prožíváme krátkou životní etapu s trans hrdinkou, které se všechno nějak nepovede a trajektorie jejího příběhu je hodně pochybná a nic, co se stane, nemá vlastně rozuzlení. Je to antipříběh o nejisté pozici a absenci životních schémat queer lidí ve světě určovaném hetero lidmi. Hrdinčin road trip z Brooklynu, kudy se prohání na kole, se posléze v kradeném autě přesouvá na jihozápad USA, kde… Což není tak důležité, protože celý text je hlavně disputace se čtenářem, smršť líčení situací a pocitů specifických pro životní zkušenost trans žen. Ani v tomto díle literárního podcastu TL;DR nechybí literárně politické okénko a tipy na nové knihy.

► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani:

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby.

Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku?

Nový díl podcastu Moshpit se zaměřuje na drogy. Jaké drogy se dnes v Česku užívají a jak je možné připravit se na bad trip?

Hugo a Klára mají tentokrát ve studiu dva hosty z Czechsubstance a probrali nejen nové drogové trendy, ale taky třeba jak se připravit na bad trip a další praktické rady a tipy. Podíváme se taky na to, jak vypadá zákulisí organizace, která dělá prevenci. Proč je míchání kokainu a alkoholu ta nejhorší věc, kterou můžete na party udělat? Řeč přijde i na nejbizárnější drogy v podobě inhalování výparů z lidských exkrementů. To všechno uslyšíte v novém dílu podcastu Moshpit.

Tento díl slouží jako prevence a edukace o tématu psychotropních látek a nenabídl k jejich užívání. MOSHPIT o drogách vznikl ve spolupráci s festivalem Studentfest.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Zvlášť po vystoupení Británie z Evropské unie upadá zájem českých i světových médií o dění v této zemi. V posledních parlamentních volbách nicméně po devatenácti letech vyhrála britská Labour Party, a proto se k jejich výsledkům vracíme v našem podcastu Kolaps. Předseda Labouristů Keir Starmer získal pro svou stranu naprosto pohodlnou většinu a má příležitost opravdu zásadně proměnit britskou společnost. Je něčeho takového ale vůbec schopný? A má smysl podobné věci od Labour Party očekávat? A jak interpretovat propadák konzervativců? Proč se sloganem uplynulých voleb stalo motto „broken promises“ a v jaké kondici je Británie po velmi dlouhém vládnutí konzervativců? O tom jsme si povídali s odborářem, bývalým členem britské Labour Party a dnes členem politického hnutí Budoucnost Hynkem Halakucem.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

Politika do sportu vždy patřila, fotbal není výjimkou a mistrovství Evropy už vůbec. Jakou roli hraje politika u všech účastníků letošního Eura v Německu? Vojtěch Ondráček vás provede politickým průvodcem Eura 2024.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

Celý svět se připravoval na vládu krajně-pravicového Národního sdružení. Volby ale překvapivě vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta a Národní sdružení nakonec předběhlo i Macronovo hnutí Společně. Česká debata zatím Novou lidovou frontu identifikovala jako dokonce větší hrozbu pro Francii než krajní pravice. Přichází s posilováním práv zaměstnanců, zvyšováním minimálních mezd a vyšším zdaněním bohatých. Je ovšem kvůli tomu možné mluvit o extremismu? Zajímali nás také vnitřní spory uvnitř této koalice, které údajně ohrožují další existenci tohoto projektu. Stejně tak jsme se ovšem věnovali politické strategii francouzské levice, která se momentálně zaměřuje na voliče neevropského původu z předměstí velkých francouzských měst a je v tom velmi úspěšná. Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte si nový díl podcastu Kolaps. Naší hostkou byla politoložka a spolupracovnice naší redakce Sára Vidímová.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

Do prvního živého nahrávání podcastu Hysterie si Karolína s Magdalenou pozvaly Juditu Zdráhalovou a Kristýnu Bělíkovou z iniciativy Proč jsme to nenahlásily*i. Společně rozkrývají, co je to kultura znásilnění a jakou roli hrají v jejím udržování instituce, ať už to je rodina nebo univerzita.

Kolektiv Proč jsme to nenahlásily*i za poslední roky sesbíral tisíce výpovědí obětí sexuálního násilí. Vyplývá z nich, mimo jiné, že sexuální násilí páchají v drtivé většině lidé, které známe. Ať už jde o středoškolský večírek, rodinný výlet či o běžné situace ve vztazích. Sexuální násilí a nátlak má zároveň mnoho podob. Často se v souvislosti s ním mluví o konsentu, nicméně některé situace i přes zdánlivý konsent zůstávají problematické. Podle Judity Zdráhalové jde zejména o momenty, v nichž je alespoň jeden z přítomných lidí pod vlivem návykových látek nebo kdy je mezi lidmi nerovný vztah. Například když nám druhý může zaručit kariérní postup nebo tolik potřebné kredity ve škole.

Právě limity vztahů pedagožstva a studentstva jsou dodnes předmětem debat na mnoha univerzitách (vzpomeňme si třeba na seriál Pozadí událostí, který tyto vztahy vyloženě hájil, jen aby se nakonec ukázalo, že mladé studentce zemřeli rodiče a že je na svém profesorovi závislá nejen kvůli potřebným kreditům, ale také finančně). V prostředí českých univerzit se tyto problémy dnes řeší tak, že se predátorský vyučující (pokud vůbec) zkrátka odsune na jiná pracoviště. V rámci zamýšlení nad tím, co s predátory dělat, autorky s hostkami rozebírají, jakou roli na školách mají sehrávat ombuds osoby a jak se dá na pracovištích a kolektivech vytvářet bezpečné prostředí opravdu pro všechny, nejen pro někoho. Toto bezpečné prostředí podle debatujících může vzniknout pouze tak, že bude každý zodpovědný za své činy a dokáže je reflektovat.

V diskuzi o kultuře znásilnění má svoje místo právě i otázka, jakým způsobem se chovat k predátorům a pachatelům násilí. Ačkoli v konkrétních případech může oběti pomoci oficiální právní systém a následné umístění člověka do vězení, hostky a autorky Hysterie vnímají také úskalí tohoto řešení. Tím nejpraktičtějším je, že v českých vězeních zkrátka není dostatek místa pro všechny pachatele sexuálního násilí. Ve vězeních také jen velmi těžko dojde k upřímné sebereflexi a změně – jde o instituce, které násilí spíše reprodukují, než že by ho byly schopné eliminovat a vytvářet pečující prostředí. O taková řešení se snaží restorativní spravedlnost, která sice není v českém kontextu zatím úplně běžná, jde ale o perspektivní alternativu trestně-právímu systému. Její součástí je například péče o oběť i komunitu, uznání zranění nebo reintegrace pachatele. O to jsou pak restorativní mechanismy důležitější v přátelských kolektivech, z nichž nechceme lidi jednoduše vyhazovat, ale spíše se snažit o bezpečné prostředí. A to i s někým, kdo v minulosti porušil naše hranice.

Podpořte vznik tohoto podcastu. Bez vás to nepůjde.

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina.

Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím?