Alarm

Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Jsou letošní republikánské primárky zbytečné, nebo se ještě může něco změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa?

Před nějakým rokem napsal Michal Viewegh text, v němž se stal ženou, respektive hrdinkou a vypravěčkou. Nedopadlo to úplně dobře, postava měla například tik se pořád osahávat nebo se svlékat a prohlížet v zrcadle. Patrik Hartl je v tomto genderovém experimentu o něco šikovnější než jeho prodejně úspěšný předchůdce. Přesto se o prožívání žen mnoho nedozvídáme, snad jen to, že mají a případně jaká – prsa. Více včetně obvyklých tipů a glos najdete v audiu.

► Playlist:

✏️ Literární tipy: 4:14 - 14:20

📕 Patrik Hartl - Gazely: 14:51 - 1:04:50

► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat

► sound mix Ondřej Bělíček

► znělka Jonáš Kucharský

Na rozdíl od vrcholového sportu, práce v továrně nebo v kanceláři je sex work ve společnosti tabuizované a stigmatizované téma. Legislativa, internet nebo covidová pandemie mění jeho podobu i provoz, ale ne podstatu. Stále je to transakce za účelem vyvolat konkrétní pocit a uspokojení. „Na školu jsem nastoupila poměrně mladá, rok po maturitě. V tu dobu, pokud nemáte silné téma, které můžete používat jako zdroj pro své klauzurní práce, stanete se zdrojem vy sami, je to úplně logické,“ píše autorka autobiografického eseje. Její identita zůstane skrytá, ale její text velmi otevřeně zachycuje cestu mladé umělkyně nejen k sebepoznání. Studium vysoké umělecké školy doprovázené potřebou se uživit, ale zároveň mít prostor pro tvorbu autorku přivedlo k sugardatingové platformě. Zpětně se na svou zkušenost dívá v kontextu znásilnění, o jehož podstatě se stále vedou diskuze, a to i na legislativní úrovni. Podobně nejasná je otázka odměny za sexuální služby a stále chybí také status umělce/umělkyně, což významně přispívá ke kritické finanční a psychické nejistotě. Sophia Giovannitti v knize Working Girl (Pracující dívka, 2023) ukazuje, že oba světy – umění a sexuální práce – jsou naplněny podvody, nejasnými právními obrysy a vykořisťováním.

Varování: podcast obsahuje popis znásilnění, který může být pro někoho zraňující.

Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí je nebo distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Češi o sobě sice rádi tvrdí, že mají smysl pro humor, ale reálný svět vypovídá o opaku. Debaty o humoru se zde rychle zaseknou na padesát let starých vtipech postavených na stereotypech nebo na obhajobě šikany vydávané za legraci.

Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Magdaléna Dušková, Karel Veselý a Stanislav Biler. Magda si dovolila říct v debatě Českého rozhlasu s Jiřím Černickým, že by humor nemusel být založen na urážení, a ve veřejné diskuzi se z toho rychle stala otázka návratu totality. Karel zase ve své recenzi konstatoval, že se z Rickyho Gervaise stal otravný strejda. Standa humor nenávidí.

V debatě ve Studiu Alarm jsme v rychlém sledu probrali, jestli může být šikana vydávána za legraci, co všechno je vtipnější než poslední upocené stand-upy Rickyho Gervaise a zda by stačilo humor nějak omezit, nebo bude lepší ho v Česku zakázat úplně. Pro druhou možnost hovoří zvláště český stand-up nebo tragické komentáře politiky z dílny TMBK. Zdá se, že největším problémem českého humoru je absence humoru.

Podpořte vznik pořadu:

www.darujme.cz/projekt/1208706

Fotografie rodičů a sourozenců, keramické busty řádových sester, svaté obrázky i pár starých holínek, ve kterých kdysi přišel do ústavu, posloužily Jaroslavu Stránskému jako osnova životního příběhu a plán cest na místa, na která se chtěl vrátit. Ačkoli tam v dětství zažil „hrozné“ věci, chtěl navštívit rodný a babiččin dům a zajít na hrob rodičů. Díky Životním příběhům mohl na cestu přizvat svoje sestry, které jinak nemá možnost vídat, a spolu s nimi navštívit i další příbuzné, aby mu pomohli jeho vyprávění doplnit. Jarda cestuje rád a všechna pracovní setkání výzkumné skupiny spojuje s dlouhými vycházkami po pamětihodnostech. Jedna z jeho oblíbených tras vede do Štěkně na Strakonicku, kde po odchodu z Maxova žije Hedvika, řádová sestra, které „se chytil hned“ poté, co do maxovského ústavu přišel. Byli přibližně stejně staří, spojovalo je nucené vystěhování do zdevastovaných Sudet a nezbylo jim, než se společně snažit, aby v opuštěných budovách vznikajícího ústavu sociální péče mohli žít co nejlépe. Jardovo vyprávění o konkrétních podobách osobních a občanských přátelství vyzývá ke spekulacím o takových verzích přátelství, které by lidem v potížích umožnily žít jinde než ve vzdálených a odloučených ústavech.

Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Máme za sebou dvacet let debat o jednotné měně. Energii k přijetí už nemá nikdo a tak budeme i nadále platit národními groši.

Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕

eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]

► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Hugo a Klára pozvali do studia dvě novinářky - Lucii Kotvalovou a Hanu Řičicovou. Bavili se s nimi především o tom, jaké je to být mladou novinářkou v České republice. Jak obtížně je se dnes jako mladý novinář či novinářka prosadit? V jakém prostředí se mladí lidé v médiích pohybují a dokáží kolem sebe vybudovat nějakou komunitu? Platí v tomto prostředí stereotypy a očekávání, která máme s novinářskou prací spojená? A jak je to třeba s clickbaity?

Kauze a smrti finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina se Redneck nevěnuje poprvé. Vzhledem k novému vývoji v kauze je ale na místě si ji připomenout. Co přesně Epstein udělal? Jak to bylo s jeho smrtí? Kdo se okolo něj točil a kdo všechno je jmenovaný v právě vydaných dokumentech? Implikuje zmínka v dokumentech zapojení v Epsteinových zločinech? A co na to Donald Trump a Bill Clinton?

Věci, které dnes řada z nás považuje za samozřejmoou součást života – dobré rodinné vztahy, vlastní domov, zaměstnání nebo možnost svobodného rozhodování – si Josef Šopík musel tvrdě vybojovat. Namísto rodiny, která by mu poskytla jistotu a zázemí, se musel již od útlého věku vyrovnávat s životem v ústavech. Namísto vzdělání a profesionální sociální práce pro něj český vzdělávací a sociální systém měl jen ponižování a nesmyslné kruté tresty. Namísto podpory a porozumění se mu od okolí dostalo jen podceňování a vytěžování. Navzdory všem těmto překážkách a těžkostem se Josefovi podařilo opustit ústav a přestěhovat se do chráněném bydlení, navázat vřelý vztah se svou sestrou, najít si přátele i dobré zaměstnání. Ani nyní nemá rozhodně v plánu se na cestě za splněním svých životních cílů zastavit – čeká ho zápas o navrácení svéprávnosti, chce si najít vlastní bydlení a jednoho dne by rád uzavřel manželství a měl děti se svou vysněnou partnerkou. O svých krušných začátcích – zejména o špatném zacházení, jehož se mu dostalo v dětském domově ve Vřesovicích – nejprve nechtěl s kolegyněmi a kolegy z projektu Životní příběhy za lidská práva mluvit. Nakonec se však rozhodl přinést o nich svědectví a zároveň podniknout právní kroky vedoucí k potrestání viníků. Veřejnosti chce vylíčit, co by se podle něj už nikdy nikomu nemělo stát.

Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

V žánru novoročních projevů nejvíce překvapil Okamura, kterému se podařilo říct skoro celou smysluplnou větu.

Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕

eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]

► postprodukce: Mikuláš Odehnal