V dalším dílu podcastu Bulvár speciál, zasazeném do projektu Města budoucnosti, se věnujeme otázkám souvisejícím s participací a komunikací města s občany. Petr Klápště je urbanista, který se specializuje se na projekty a plány s participací uživatelů a inovace v plánovacích procesech. Působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. Napsal řadu teoretických textů o participaci a výchově k občanství, vedl první participaci veřejnosti na regionálním projektu v ČR a první participaci na developerském projektu opravdu od začátku. V nejnovějším Bulváru speciál vysvětluje, jak se vyvíjela otázka participace i to, proč je při plánování měst důležité myslet na ty, kteří žijí v okolí nově vznikajících projektů.

V už padesátém dílu podcastu Kolaps jsme se tentokrát podívali do novověku. Především pak na to, jak se tehdejší společnost vypořádávala s fenoménem sebevražd. V nakladatelství Argo totiž nedávno vyšla pozoruhodná kniha Bez zpěvu a bez zvonění. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17. až 19. století. Tuto takřka pětisetstránkovou práci sepsala historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která je jednou z největších odbornic na raně novověké dějiny českých zemí. Probírali jsme, jak se v tomto období sebevražda proměnila ze zločinu a hříchu v pouhou tragickou událost a jak tento spor ovlivňoval diskuze o hodnotách nastupující éry osvícenství.

Vstup saúdské královské rodiny do elitního fotbalu vyvolává kontroverze, oslavy fanoušků, kritiku lidskoprávních organizací i nenávist konkurenčních klubů. Ve skutečnosti ale není ve fungování fotbalového kapitalismu ničím výjimečným. Proč přesto představuje pro fanoušky Newcastlu nový majitel vysvobození? Jak vydělávají anglické fotbalové kluby, ale také s čím souvisí snaha bohatých zemí z Blízkého Východu a Číny investovat své kapitálové přebytky do sportovních klubů na Západě se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Při plánování nových čtvrtí, kterým se věnujeme v sérii Města budoucnosti, se čím dál častěji skloňuje pojem kontribuce. Jde o příspěvky obvykle velkých investorů nebo developerů městu. „Když chce investor něco postavit, jeho projekt potřebuje kolem sebe nějakou infrastrukturu, ať už technickou nebo veřejnou vybavenost jako školy či parky,“ vysvětluje inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská. „Smyslem kontribucí je, aby tyto náklady nesli investoři sami, aby je nemusela platit obec a my jako daňoví poplatníci.“ Hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti, zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti, byla inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská.

Šest dní před parlamentními volbami přišla mezinárodní síť investigativních novinářů s projektem Pandora Papers, který navazoval na předchozí Panama Papers a upozorňoval na podivné transakce mocných a bohatých v karibských daňových rájích. Pandora Papers se nevyhnuly ani Česku. Premiér Andrej Babiš podle novinářů v roce 2009 vyvedl asi 15 milionů eur anonymně přes daňový ráj v Panamě, aby si koupil luxusní zámeček na jihu Francie poblíž Cannes. Z českých médií se do podobných projektů již tradičně pouští redakce Investigace.cz. Hostem Kolapsu byla reportérka Investigace, která se těsně před volbami nechtěně proslavila díky videu, které ukazuje, jak jí hrubě odstrkuje premiérova ochranka, když se snaží dostat odpověď na otázku, jestli Adrej Babiš někdy vlastnil offshorovou firmu.

Před více než dvěma týdny proběhly v Německu volby. Zvítězila v nich německá sociální demokracie (SPD). Po dlouhé době tak bude v Německu vládnout trojkoalice, v níž bezpochyby usednou liberálové a Zelení. S kým? A jak vypadají povolební vyjednávání, na čem se případné koalice budou tříštit? Nový díl podcastu Kvóty se spolu s ředitelkou pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Adélou Jurečkovou ohlíží za nedávnými volbami v Německu.

„Když si představíme třeba Žižkov, tak tam je zhruba 20 procent bytů obecních, pak tam jsou nějaké družstevní a cena je tam třeba 80 tisíc za metr čtvereční. Když tam developer postaví projekt, ve kterém prodává byty za 120 až 150 tisíc za metr čtvereční, a jsou to soukromé byty, tak i cena okolních bytů stoupne. Ta čtvrť se tím zlukrativní, vylepší a nízkopříjmoví nájemníci jsou vymisťováni," říká architekt Jakub Nakládal, který byl hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti.

Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících?

„Dědictví se nám dnes líbí víc, protože zapadá do toho, jak devadesátky zjednodušeně vidíme. Cítíme tam buranskost a to, jak se dávají cenovky i na věci, jako je třeba přátelství. Proto ten film dnes doceňujeme. Tehdy se kritici snažili přispívat k budování režimu a Věru Chytilovou vnímali jako někoho, kdo nepochopil nové poměry. Její boj proti privatizaci Barrandova nebo angažmá proti radaru je v tom postoji utvrzovala,“ říká host nového dílu podcastu POP Zbyněk Vlasák, editor knihy Autorka neklidu. Věra Chytilová očima české kritiky.

Galerie Vi Per sídlí v pražském Karlíně už od roku 2016 a snaží se prezentovat architekturu trochu jinak, než jsme z tradičních galerií zvyklí. Podcast Bulvár s kurátorkami Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou o problému skladů v krajině, investičních nemovitostech, gentrifikaci Karlína i důležitosti přechodů pro chodce.