Společnost STEM, česká pobočka německé nadace Friedrich Ebert Stiftung a

think-tank Masarykova demokratická akademie vydaly společně sociologickou

studii Jedna společnost - různé světy, která se zaměřuje na polarizaci a fragmentarizaci české společnosti. O jejích výsledcích a závěrech jsme si

povídali se sociologem a ředitelem organizace STEM Martinem Buchtíkem a

politoložkou Kateřinou Smejkalovou z české pobočky německé nadace Friedrich Ebert Stiftung. Proč bychom podle Martina Buchtíka neměli aplikovat koncept polarizace na českou společnost? A proč jsou nejvíce štěpícími tématy vztah k takzvanému Západu a ke společenskému vývoji po roce 1989? Tomu se věnuje nový díl podcastu Kolaps s moderátory Janem Bělíčkem a Pavlem Šplíchalem.

Hosty dalšího vydání podcastu Bulvár byli zástupci občanského sdružení ZaPět Jan Kremer a Milan Kostohryz, podle kterých lidé na „Pětce“ nemají šanci do vznikajících projektů promlouvat. V novém díle Bulváru je řeč také o projektu Radlické radiály či Šemíkova břehu, ale i o deziluzi z politické reprezentace Prahy 5. „Na veřejných projednáváních se obyvatelé běžně hlásí o slovo, ale nedostávají ho. Pak třeba v radničním médiu vyjdou naše fotky se zdviženými pažemi a podtitulkem Občané se zapojovali do debaty,“ kroutí hlavou Kremer.

„Málokteré aktivity dělá člověk sám – na většinu z nich potřebujeme společnost, se kterou můžeme spolupracovat," říká Pavel Karous, sochař, pedagog a člen uměleckého Spolku Skutek, v rozhovoru pro podcast Raut. Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit Ve věci umění, které organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a které zkoumá možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují a zasazuje je do širšího kontextu.

„Byla to náhoda, že je dopadli. Mohli vraždit dlouho dál a nikdo by si toho nevšiml,“ říká Petr Hátle a vysvětluje, že manželé Stodolovi se zaměřovali na důchodce žijící ve vesnicích a protože vraždy primitivně maskovali za nešťastné náhody či sebevraždy, policisty dlouho nenapadlo, že by mohlo být něco v nepořádku. „Senioři žijou osaměle a sebevraždednost je u nich hodně vysoká, i když se o tom moc nemluví, kdyby zavraždili jako první třeba pracující ženu z města, asi by se na to přišlo dřív.“ Hostem prvního vydání resuscitovaného podcastu o kultuře Pop byl režisér filmu Velká noc a autor podcastu Pohřešovaná Petr Hátle, který právě natáčí hraný film o Manželích Stodolových.

Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Dva američtí senátoři – republikán Josh Hawley a demokratka Amy Klobuchar – vydali letos na jaře každý svou knihu o problému monopolů ve Spojených státech. Knihy jsou značně rozdílné, ale obě svou troškou přispívají k jakési antimonopolní renesanci, kterou USA aktuálně zažívají. Je možné, že najdou znesvářené strany ve věci monopolů společnou řeč? V čem jsou obě knihy dobré a kde jsou naopak jejich slabiny? O tom všem je aktuální Redneck.

Hostem nového dílu podcastu Bulvár je Michal Lehečka - sociální antropolog působící na fakultě humanitních studií UK a ve spolcích Antropopictures a AutoMat, kde založil Laboratoř udržitelného urbanismu. Lehečka se odborně věnoval podobám rozvoje současných měst, především s ohledem na takzvaně postsocialistická města s důrazem na veřejný prostor panelových sídlišť. Je také jedním z autorů nové brožury Sociologického ústavu Akademie věd s názvem Pražská panelová sídliště jako místa protikladů. Je autorem řady odborných i popularizačních textů.

Jak reálnou hrozbu by bojkot pro mistrovství světa v Kataru znamenal, proč uspěl v případě běloruského pořadatelství hokejového turnaje, ale také jak dokázal nejsilnější bojkot kvůli režimu apartheidu v JAR změnit vývoj sportu a v čem je používání termínu sportwashing eurocentrické a nespravedlivé se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Kauza Dominika Feriho rozpoutala debaty o sexualizovaném násilí, zneužívání moci, nebo predátorství. Otázky týkající se kultury znásilnění, sekundární viktimizace žen nebo institucionálních problémů různého typu už více než čtrnáct dní rezonují veřejným prostorem. Řeší se, proč tu existuje nízká institucionální důvěra v policii nebo soudy, jak nevhodnému chování předcházet, nebo jak souvisí genderová nerovnost a sexuální násilí. Nový díl podcastové feministické talk show Kvóty se zaměřuje na kulturu znásilnění, sexualizované násilí, domácí násilí. Hostkou Apoleny Rychlíkové je socioložka Blanka Nyklová.

Práce přes aplikace se stala ve městech během pandemie hitem. Jak do budoucna může rozvoj platforem ovlivnit podobu trhu práce? Text Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.