Bojs

„Z podcastu Hrana jsem zjistil, že nic nevím. Chlapi se mi po uvedení podcastu začali ozývat s děkovnými zprávami, ale je v tom pořád určitý stud. Kluci si také často ze svého těla dělají legraci, ale nevěřím, že jim posměšky vůbec nevadí,“ říká 37letý manažer projektu HateFree Culture Lukáš Houdek.

„To, co kážu, také sám dělám. Vděčnosti si pravidelně připomínám. Vždycky, když je mi ouvej nebo se dostávám do nějaké situace, ve které se necítím dobře, tak okamžitě jdu a začnu si vyjmenovávat všechno, co je v životě správně,“ říká 39letý filmař, dokumentarista a umělec Jakub Jahn. Jeho poslední počin New Normal je taneční film, který reaguje na současnou situaci, a také je autorem projektu Česká vděčnost, jímž chce Jakub přispět k aktivizaci pozitivního myšlení.

„Myslím si, že neúspěch je v životě hrozně důležitý. Že je strašně důležité ho prožít. Čím dříve se to povede, tím lépe,“ říká 64letý šéfkuchař, podnikatel, moderátor několika televizních pořadů z gastronomického prostředí a otec jednoho syna – Zdeněk Pohlreich.

„Herec je nositelem kultury, nositelem myšlenek, ale i etikety, noblesy a elegance. A měl by být i určitým příkladem a vzorem pro generace,“ říká divadelní a filmový herec, dabér, symbol hereckého gentlemanství, etikety a dokonalé rétoriky Jan Přeučil. Vystudoval DAMU, kde i učí, a je i nejdéle sloužícím hercem Divadla Na zábradlí.

„U terapeuta jsme přišli na to, že si neumím odpouštět. Což je destruktivní,“ říká 43letý vystudovaný elektrikář, básník, provokatér, občasný interpret a textař Petr Soukup. „Stručně je to kreativec,“ dodává. Napsal texty třeba pro Abraxas, Lucii Bílou, Bert & Friends, Calm Season nebo Evu Burešovou.

„Cvičení mi pomáhá akcelerovat oběh životadárné energie v těle a cítím, že když cvičím, tak se rozvíří a je to pro mě hrozně příjemné. Je to můj nativní stav, který mám rád. Vždycky z toho vypadnu, ale teď jsem v tom asi rok a jsem spokojený,“ popisuje svůj vztah ke cvičení rapper Daniel Ďurech aka James Cole.

„Zlom přichází v 70.–80. letech 20. století, kdy jsme pochopili, že rozdíl mezi muži a ženami není definován ani božskou prozřetelností, ani přirozenou biologií, ale je definován kulturou,“ popisuje 41letý historik a vysokoškolský pedagog Vladan Hanulík, který se zabývá dějinami maskulinity a medicíny.

„Nějakou dobu jsem cítil, že tam bude nějaký problém, který by se dal označit jako úzkosti, deprese, jako nějaká panická porucha, ale vždy jsem v sobě měl ten tlak, že musím být silný chlap. Nedokázal jsem to nikomu říct,“ popisuje Pavel Brůček – 32letý reklamní režisér a producent, který se po letech v reklamním prostředí začal potýkat s alkoholem a strastmi divokého životního stylu.

„Naši byli vždy při mně. I to, že mě vychovávali ve víře, mě naučilo dívat se kolem sebe, nebýt extra velký sobec,“ popisuje 23letý zpěvák, kytarista a skladatel Štěpán Urban. „Sobecky jsem se samozřejmě choval většinu svého mladistvého života, ale naučili mě hlavně to, abych měl rád lidi kolem sebe a abych je dělal šťastnými,“ dodává.

„Do lesa jsem chodil odmalička, protože moje máma byla vášnivá houbařka,“ popisuje 70letý tramp, hudebník, spisovatel a otec tří dětí Jiří Bok, u trampů vedený jako Bokajs. „Takže v lese jsme byli velice často a les mně učaroval. U mě to nebylo tak, jakože bych utíkal do lesa za svobodou. Ta touha jít někam a něco obětovat propukla samovolně a pokračuje celý život,“ vysvětluje.