Bruselský diktát

Na německé a rakouské hranici začíná velký les a za ním jsou nějaká města, jako třeba Praha. A co to je, ten Lotyš? Tak zhruba vnímali Čechy a další uchazeče o vstup do EU tehdejší členské státy unie. Vzpomíná na to Karel Barták, nejlepší český novinář, jaký kdy působil v Bruselu. Jako zpravodaj ČTK tam strávil víc než 10 let, ještě déle pak působil ve vysokých funkcích v Evropské komisi. Zažil neuvěřitelné historiky s Václavem Klausem nebo Milošem Zemanem, a taky radí, jak by měla současná vláda vybrat nového českého eurokomisaře – bude to muset udělat už v roce 2024.
Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Putin má na Viktora Orbána kompro, proto mu maďarský premiér tak nadbíhá – to je spekulace, která se v zákulisí šíří po Evropě stále víc. V čem je Orbán zranitelný? Bruselský diktát vysvětlí i to, že německému kancléři Olafu Scholzovi bychom teď měli být vděční, i když je jinak velmi nepopulární. Prokázal v politice to nejcennější, leadership. Vysvětlujeme i to, proč Evropa skřípla Elona Muska a proč si za to majitel sítě X může sám – a jaký podíl na tom mají Češi. Díkybohu za novou polskou vládu, ale zároveň platí, že Varšavu teď skoro přestáváme zajímat. Proč a proč v tom velkou roli hrají ega?
Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Nastává možná nejdůležitější doba od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak v USA, tak v Evropě se začíná drolit dosavadní podpora Kyjeva. Na jejím pokračování se zatím nedokázaly domluvit jak hlavní americké politické strany, tak státy EU. A české veřejné mínění se začíná od Ukrajiny zásadně odvracet. Jak to s Ukrajinou dopadne? Klíčový týden ale nastal i pro českou politiku, mělo by být jasno o tom, jestli Miroslav Kalousek uspěje se svou snahou rozvrátit vedení TOP 09, a tím i koalici Spolu. Proč to zdaleka není jen Kalouskova chyba? Dozvíte se v Bruselském diktátu. Uslyšíte v něm i o tom, co si myslet o regulaci umělé inteligence, na které se dohodly země EU a Evropský parlament.

Ivana Hodáče zařadily Financial Times mezi nejvlivnější lidi v Bruselu. Jako jediného Čecha. Víc než 10 let tam zastupoval zájmy celého evropského automobilového průmyslu, takže neexistoval člověk, který by mu nezvedl telefon. Hodáč dobře ví, co to je mít vliv a jak ho získat. A v Bruselském diktátu proto vysvětluje, co by mělo Česko dělat pro to, aby toho v Evropě dokázalo ovlivnit víc. Hodáč dobře rozumí tomu, proč evropské automobilky tak zaspaly a ve výrobě elektromobilů dnes ztrácejí nejen na americkou Teslu, ale i na Čínu. Dokážou ještě ztracené pozice dobít zpět?

Podcast Bruselský diktát dostal pozvání k výjezdu mezi lidi – k vystoupení v hospodě U Krobiána v Berouně-Hostimi. Přišlo asi 70 občanů, které zajímalo vše, co souvisí s Evropou a českým místem v ní. Poslechněte si zkrácený záznam z víc než dvouhodinové debaty.

Miroslav Kalousek vytáhl proti Markétě Pekarové Adamové a chce kandidovat do Evropského parlamentu. Úplně nejvíc tím ale může poškodit ODS – pokud se to stane, je v ohrožení Petr Fiala jako šéf strany i další existence koalice Spolu. Proč to Kalousek dělá a jakou má šanci uspět? A byl by dobrým europoslancem? V Bruselském diktátu ale uslyšíte taky o absurdním dramatu v Německu, kterému se takoví Řekové musí hlasitě smát. A které dopadá i na nás. A probereme taky jak je na tom svět se snižováním emisí v době, kdy každou chvíli začne velká konference o klimatu.

Válka na Ukrajině a skutečnost, že v ní Rusko teď má navrch. Klimatičtí aktivisté a jejich snaha, aby skončil kapitalismus, jak ho známe. Britští konzervativci, idol české pravice, se řítí směrem k většímu extrému – a zároveň zpět do vysoké funkce vytáhli někdejšího premiéra Davida Camerona. A objevil se přístup, který může podle jeho zastánců pomoci vyřešit nelegální migraci. Jak se v tom všem vyznat? Podcast Bruselský diktát v posledním vydání probral některá klíčová témata dneška, teď vám jeho autoři nabízejí bonusový díl – s tipy, co si přečíst, pokud to vše chcete pochopit ještě víc.

Zvykli jsme si posuzovat situaci podle toho, co bychom si přáli, nikoliv podle toho, co se reálně děje. A je prostě faktem, že Rusko teď má nad Ukrajinou jasnou výhodu. Je v silách Evropanů a Američanů změnit to? Co by se muselo stát a co bude v tomto ohledu v roce 2024 rozhodující? O zákulisí evropské pomoci Ukrajině uslyšíte v novém Bruselském diktátu. Je i o novém přístupu, jehož cílem je výrazně omezit ilegální migraci do Evropy, nebo o tom, kam se řítí britská Konzervativní strana, tradiční idol české pravice. A jsou radikální klimatičtí aktivisté jen nebezpeční, nebo pro nás mají nějaký užitek?

Karel Schwarzenberg rozhodně nebyl jen vzorem morálky v politice, ale chápal, že bez pořádné dávky pragmatismu ničeho nedosáhnete. Jeho nástupci naopak nemají žádná témata, a tak se zaklínají jen hodnotami. V Bruselském diktátu uslyšíte příklady toho, s čím by Schwarzenberg rozhodně nesouhlasil. A probereme taky možnosti, které Česko má, aby zlevnilo elektřinu. Její cena je jedním z největších problémů současné Evropy, přičemž některé nápady, které z Česka zaznívají, můžou být dost nebezpečné.

Marek Hanč byl dlouho klíčovým mužem marketingu Andreje Babiše. Navzdory Babišově nevoli ale odešel a v Bruselském diktátu vysvětluje, proč už pro lídra hnutí ANO nechce nikdy pracovat. Poslední měsíce Hanč strávil na Slovensku, kde dělal předvolební kampaň Peteru Pellegrinimu a jeho straně Hlas. V podcastu vysvětluje, jak se liší kampaně a politický marketing v Česku a na Slovensku, nebo to, kdo je nejschopnějším politikem v obou zemích.