Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Mentální kartáček: Očistí nánosy já a otevře vědomí

    „Proč jsme cancelovali vědomí?“ ptá se německo-americký fyzik a filozof Christof Koch ve své knize Then I Am Myself the World. Po dlouhou dobu totiž v anglosaské, převážně analytické filosofii dominoval názor, že vše, co existuje, je v posledku vysvětlitelné fyzikou – a že i vědomí lze chápat jako druhotný produkt mozku. Subjektivní prožívání a jeho stavy nás sice mohou znepokojovat, skutečná podstata reality však má ležet jinde: v neuronech, synapsích a výpočtech. Samy prožitky – bolest, radost či úzkost – snadno vyznívají jako iluzorní „divadlo v hlavě“. Koch si všímá, že tato víra v neomezenou explanační moc mozku dnes ztrácí svou samozřejmost, a to zároveň s ústupem kulturní a intelektuální dominance tzv. západního světa. Do popředí se naopak vracejí tradičnější koncepce vědomí, které paradoxně působí méně naivně než mnohé moderní redukcionistické teorie – a právě proto dokážou lépe držet krok se současnou fyzikou.Pozoruhodné jsou zkušenosti lidí, kteří jsou schopni hluboké meditace. Z hlediska současných zobrazovacích metod by se takový stav mohl jevit téměř jako nevědomí: oblasti mozku spojené s vnitřním dialogem, sebereflexí či kreativním přemítáním jsou při hluboké meditaci nápadně „tiché“. Jenže tato tichost neznamená absenci prožívání. Znamená především to, že je dočasně obejito lidské já: hlučná, neustále komentující instance, která však nese jen omezenou možnost zásadní proměny. Naopak posílení vědomí, jež lidské já tlumí, otevírá prostor pro mezní zkušenosti. Ty mohou měnit samu formu života: člověk se stává vnímavějším, pozornějším, otevřenějším světu i druhým. To, co se zvenčí – očima zobrazovacích technik – může jevit jako pasivita, prožívají lidé z nitra jako hlubokou pozornost, schopnou zásadní proměny lidské zkušenosti.Podobně lze uvažovat i o psychedelických zkušenostech, stejně jako o zkušenostech blízké smrti. Díky moderní urgentní medicíně dnes někteří lidé přežijí stavy klinické smrti. Intuitivně bychom očekávali, že půjde o hluboce traumatizující zážitky – a pro mnohé skutečně jsou. Ale významná část přeživších, až dvacet procent, popisuje tyto zkušenosti jako osvobozující a hluboce smysluplné. Často přitom používají jazyk blízký tomu, který volí i Christof Koch: lidské já povolí, zatímco vědomí se paradoxně rozšíří a prohloubí.Nemusí přitom jít o nic mystického. Vědomí, o které Christofu Kochovi jde – čiré vědomí existence – zakoušíme i v zcela běžných situacích: když se ráno probudíme nebo když nás někdo náhle vytrhne z hlubokého spánku. Ještě nevíme, kde jsme ani kým jsme, ale už víme, že jsme. Mystické či mezní zkušenosti tento stav syrového vědomí „jen“ rozšiřují a prohlubují. Právě proto má smysl o takové vědomí pečovat a věnovat se tomu, co Koch nazývá mental flossing – jakési mentální hygieně. Jde o každodenní praxi, v níž se učíme dočasně ztišit vnitřní dialog, vymanit se z přemílání starých křivd a „vyčistit“ své vnímání od nánosů automatických interpretací. Nejde o typickou aktivitu, analýzu problémů ani sebepoznání skrze vyprávění. Zvenčí se tato praxe může jevit jako pasivita, jako nicnedělání, ve skutečnosti však představuje prohloubenou formu vědomé pozornosti – takovou, která nepozorovaně, ale zásadně proměňuje samu formu života, a náš život činí lepším.ObsahI. Proč jsme cancelovi vědomí? [začátek až 24:15]II. Vědec na konci jedné éry [24:15 až 32:10]III. „Pak jsem světem“: vědomí jako základ reality [32:10 až 43:30]IV. Když fyzika slibuje příliš mnoho [43:30 až 51:30]V. Existovat znamená být zdrojem změny [51:30 až 01:04:10]VI. Více světa, méně já = bohatší zkušenost [01:04:10 až konec]

    29 min
  • Turek: Prezident není morální maják, říká o mně dezinformace, má říct, že mě nesnáší a jmenovat. Demetrashvili: L-159 Ukrajině? Alespoň zjistíme, jestli ten krám funguje.

    Poslanec a vládní zmocněnec pro politiku klimatu a Green Deal Filip Turek a pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili byli hosty Echo Prime Time. Vládní zmocněnec Turek v pořadu uvedl, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka správně říká, že skončila twitterová diplomacie, což je podle něj správně. „Sám jsem antiintervencionista, takže ta situace mi není příjemná,“ uvedl Turek a vyjádřil se také k tomu, že si premiér Babiš koupil glóbus, aby lokalizoval Grónsko. „Udělal asi to nejlepší, co mohl a glóbus by si měl koupit každý,“ míní Turek a dodává, že kdokoliv se Babišovi za glóbus vysmívá, je hlupák. Uvedl, že chápe, že americký prezident Donald Trump považuje Grónsko za současné situace za strategické území.Katerina Demetrashvili uvedla, že zatím se nedá říci, že by zahraniční politiku vlády řešil pouze premiér Andrej Babiš (ANO), jak avizoval, ale promlouvá do ní i ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě). Babiš se v souvislosti s Grónskem podle ní choval jako slon v porcelánu.A mluvilo se i o minulosti FIlipa Turka, jeho sporu s prezidentem a o tom, zda by Česko mělo prodat letadla L-159 Ukrajině: „Já nejsem expertka na obranu, neprezentuji se tak. Máme stanovisko armády, které říká, že prodej těchto letadel naší bezpečnosti nijak zvlášť neuškodí a aspoň bychom zjistili, jestli ten krám funguje,“ uvedla Demetrashvili.

    59 min
  • Marné naděje ODS. Proč Fiala dvakrát prohrál s Babišem?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    Skončil kongres ODS, ta má podle očekávání nového předsedu. „Martin Kupka je člověk, který má podle mě představu, že se naučí spisovně mluvit, a tím že má hotovo. Co do projevu, tak se nám ještě bude stýskat po Petru Fialovi. Dva roky se bude rozhodovat o tom, jestli je Kupka žába na prameni, nebo jestli se nechá strhnout pravicovějšími místopředsedy a tím pramínkem, který teče zpátky ke kořenům strany,“ říká Daniel Kaiser.


    Otázka je také, jestli je v době politických hnutí stále poptávka po klasických stranách. „Občané chtějí přechodné spojenectví se svými hnutími. Strukturálně se změnila společnost a strana ve smyslu zprostředkovatele nebo reprezentanta je mrtvá. Můžeme říct, že to ODS dělá blbě. Anebo taky, že lidi tyhle struktury a těžkopádné strany nechtějí,“ myslí si Tereza Matějčková.


    Historik Jiří Suk vydal knihu o Československu let 1956–67. Nebylo to nejlepší období 20. století? Zamyšlení nad osobností a prací zesnulého filosofa Antonína Kosíka. Jak se má chovat Česko v krizi kolem Grónska?


    Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    37 min
  • Team 4 Ukraine: Válka vás změní. A někdy dožene až doma. Největší nebezpečí není vždy na frontě

    Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, část českých dobrovolníků se rozhodla reagovat okamžitě. Členové organizace Team 4 Ukraine patří mezi ty, kteří se z podpory na dálku rychle přesunuli přímo do terénu a dva z nich byli hosty podcastu Men’s Factor.„U mě to bylo v den invaze. Bylo jasné, že se to stane. Rusové naváželi krev ke svým jednotkám – a to je drahá věc, kterou nevezete, pokud ji nechcete použít,“ popisuje jeden z nich moment rozhodnutí.První výjezdy byly spontánní. Lidé nosili vybavení, které měli doma, někdy i zcela nové balistické vesty. „Za den a půl jsme naplnili dvě dodávky. Přišli lidé, které jsem vůbec neznal, a prostě chtěli pomoct,“ zaznívá v podcastu.Pomoc se týkala všeho od kojenecké výživy po vojenský materiál. „Když se podíváte na první videa z války, chlapi tam běhají v mikině s puškou. Neměli vesty, sumky, nic,“ popisuje realitu začátku invaze další člen týmu.

    58 min
  • Osud F.L. Riegra ukazuje, že pouze politická kariéra na posmrtnou slávu nestačí

    František Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.V mládí byl Rieger předákem českého liberalismu, který se ovšem od evropského liberalismu – nakonec i toho dnešního – hodně lišil. Čeští liberálové se příliš nezajímali o individuální svobody a zájmy člověka jako občana, ale kladli důraz na kulturní a správní požadavky. Čili byli hodně státoprávní. Sám Rieger nebyl nikdy radikální individualista, vždy nadřazoval kolektivní svobodu – tedy svobodu národa – individuálním svobodám. Čeští liberálové byli přesvědčeni, že volná soutěž nahrává silným, a těmi jsou Němci, kteří jsou ekonomicky silnější a jsou lépe uchyceni v rámci hierarchie establishmentu. Proto se také čeští liberálové nedokázali s těmi německými dohodnout.Ovšem k stáru se František Ladislav Rieger stával více a více konzervativcem. Nicméně, vzhledem k jeho dříve ne úplně liberálním postojům existuje poměrně silná kontinuita mezi jeho názory v mládí a ve stáří.Osud F.L. Riegra ukazuje, že pouze politická kariéra na posmrtnou slávu nestačíFrantišek Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.

    27 min
  • "Jsme americký protektorát." - "Ne, jsme jejich strategický partner."

    Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí – od Francie přes Německo a Británii po Polsko, zatímco Česká republika mlží. Minulý týden Deník N citoval zápis z přijetí amerického velvyslance u českého ministra zahraničí, kde Američan českou stranu žádá o zdrženlivost. Současně nové české vládě připomíná, že předchozí kabinet slíbil nakoupit stíhačky F-35 s tím, že „plnění obranných závazků je podmínkou pro udržení úzkého spojenectví“.O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat česká vláda, přišli diskutovat náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, nyní vyučující na Fakultě sociálních věd UK v Praze a působící v think-tanku Solvo podnikatelky Ivany Tykač.

    27 min
  • Motoristé se vysmáli Hradu. Kdo je větší loutka – Filip Turek, nebo Petr Pavel

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    „Prezident nerespektoval ústavu, Motoristé mu to budou různým způsobem vracet a dlouhodobě to bude nepříjemné spíš pro něj,“ komentuje Dalibor Balšínek výsledek střetu Petra Pavla a Filipa Turka. „Na tom, zda je Turek exces, nebo jsme měli ve vládách podobné lidi, se neshodnou třeba ani Jan Kysela a Miroslav Singer. A prezident tu přece není od toho, aby tyhle postoje morálně rozhodoval,“ říká Tereza Matějčková.


    Podle Dalibora Balšínka je s podivem, že prezident nikdy nepředstoupil před veřejnost a důvody, proč nechce Turka na ministerské křeslo, neobhájil. A Daniel Kaiser dodává, že Motoristé teď vypadají jako Turkův zaopatřovací ustav.


    Jak se bude chovat opozice a co nás čeká na víkendovém kongresu ODS, kde se bude volit nový předseda strany. A jak se mění svět geopolitiky? Má Amerika ještě globální vizi? Získají Spojené státy Grónsko?


    Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Maciej Ruczaj, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    38 min
  • Camusův boj proti čistému svědomí: Když se násilí cítí nevinné

    „Ne láska, ale pomsta je slepá,“ čteme v románu De man zonder ziekte nizozemského spisovatele Arnona Grunberga. Knihu lze číst mimo jiné jako nenápadný hold vzdaný Cizinci Alberta Camuse. Nejde jen o existencialistické ladění, ale i o hluboké souznění s Camusovým myšlením o politice a etice. Český čtenář se s ním může podrobněji seznámit díky výboru Úvahy o terorismu, který koncem roku vydalo nakladatelství Triáda. Touto knihou prostupuje zásadní teze: násilí může být nevyhnutelné, nikdy však není ospravedlnitelné. I když k němu člověk sáhne, nesmí ztratit vědomí jeho skandální povahy. Jakmile se násilí začne vykonávat s čistým svědomím, přestává být reakcí na nespravedlnost a stává se jejím pokračováním.

    Ačkoli titul knihy odkazuje k terorismu, mnohé eseje se dotýkají širšího problému: je nevyhnutelné, že s druhými budeme v konfliktu, není však nevyhnutelné, aby konflikt přerostl v nepřátelství. Schopnost stát si za svým, aniž bychom s druhým museli bojovat, může být jednou z definic revolty, klíčového pojmu díla Alberta Camuse. Revolta přitom není jen etickým pojmem. Pro Camuse se z ní rodí samo vědomí. Proč? Rodíme se jako součást něčeho – rodiny, společenství, státu. Zároveň jsme však nevyléčitelně individuálními, nepřeveditelnými na jakékoli „my“. Vědomí v pravém smyslu vzniká právě tehdy, kdy člověku docvakne, že není plně zajedno s druhými, jakkoli by třeba chtěl. Konflikt je součástí procesu, v něm se vědomí ustavuje. Jeho vyšší podoba nerevoltuje nikdy jen proti druhému; vždy i proti sobě. Chce-li člověk zůstat bdělý, nesmí si nikdy plně uvěřit; ale chce-li zůstat lidský, nesmí dopustit, aby mu pochybnosti bránily v jednání.

    Teror není jen aktem fyzického násilí, ale také stavem přílišné přesvědčenosti. „Žijeme v teroru, protože nikoho už nelze přesvědčit.“ V takovém světě, v teroru bez bomb, jsou všichni hotovi – a zároveň všichni nespravedliví, protože nemyslící. Jakmile utichne dialog s druhým, utichá i ten vnitřní. Nastává to, co Albert Camus nazývá konspirací mlčení. Nejde přitom o abstraktní úvahy. Camus byl za Druhé světové války součástí odboje, na čas obdivoval komunismus, důsledně však odmítl násilí ospravedlňované ideologií; psal reportáže ze svého rodného, kolonizovaného Alžíru. Neodmítal násilí jako takové, ale odmítal vykonávat je s čistým svědomím – a především trval na tom, že násilí může být nanejvýš začátkem revolty. To podstatné přichází až poté: schopnost se v revoltě zastavit, neproměnit někdejšího pána v nového otroka a horlivě vytvářet přechody mezi těmi, kdo byli raby, a těmi, kdo byli pány.


    Kapitoly


    I. Člověk bez nemoci [úvod až 28:20]

    II. Člověk bez míry [28:20 až 51:00]

    III. Člověk revoltující [51:00 až 01:06:40]

    IV. Útlocitní teroristé [01:06:40 až konec]


    Bibliografie


    Arnon Grunberg, De man zonder ziekte, Amsterdam Nijgh & van Ditmar, 2012.

    Albert Camus, Zápisníky, sv. I, II, přel. V. Dufková, Praha: Mladá fronta, 1997.

    Albert Camus, Člověk revoltující, přel. Kateřina Lukešová, Praha: Garamond, 2017.


    Albert Camus, Úvahy o terorismu, přel. Teata Binar, Jiří Konůpek, Kateřina Lukešová, Alena Šabatková, Kateřina Vinšová, Praha: Triáda, 2025.

    29 min
  • Buď mluvíte jako Lipavský, nebo jste ruský šváb. Muniční iniciativa zůstane, ale bez českých peněz

    Poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček v pořadu Echo Prime Time popsal přístup nové české vlády k zahraniční politice, který označil jako realistický. Podle něj se země snaží udržet kontinuitu podpory Ukrajiny, vyhnout se černobílému pojetí konfliktů a pokračovat v muniční iniciativě, aniž by do ní byly zapojeny české finance. Podle Kmoníčka zvolil premiér Andrej Babiš (ANO) pragmatický přístup, když po volbách vyhodnotil, co je z muniční iniciativy reálně realizovatelné, a rozhodl se postupovat podle aktuálních možností.Vlna kritiky se snesla na poslance Motoristů Filipa Turka poté, co během páteční návštěvy Kyjeva označil za jednu z příčin války na Ukrajině „špatnou zahraniční politiku supervelmocí“ a rozšiřování NATO. „Děláme z těch výroků domácí politiku. Všichni víme, že je pan Turek v situaci, která není jednoduchá, a on to řeší tím, že je viditelný,“ komentoval Kmoníček. „To, co mi dělá vrásky na čele, je, že jsme si v posledních letech zvykli, že existují dva úplně odlišné narativy, které nám vytvořily dva různé typy politických táborů, které z jakéhokoli výroku na téma Ukrajina udělají domácí politiku. Diskuze je nemožná. Buď mluvíte jako Jan Lipavský, nebo jste ruský šváb. A není pravda ani jedno. Svět není černobílý,“ popsal.V debatě o „koalici ochotných“ a muniční iniciativě tvrdil, že nová vláda chce zachovat pro Ukrajinu zásadní projekty, ale hledá kompromis, aby pokračovaly bez přímých českých peněz. Vysvětloval také, proč se před volbami o muniční iniciativě mluvilo jinak: opozice prý neměla detailní informace, protože některé státy podmiňovaly pomoc tím, že „clearinghouse“ bude Česká republika. Po volbách si už premiér mohl sednout s týmem a zjistit, co je udržitelné.Kmoníček se dotkl i vztahu vlády s Hradem. Připustil, že prezidentovi byla minulá vláda politicky bližší, ale v klíčových bodech – koalice ochotných i muniční iniciativa – se podle něj podařilo najít kompromis. Koordinaci mezi premiérem a prezidentem označil za klíčovou a naznačil pravidelné schůzky.Za jednu z priorit nové linie označil snahu „dostat Česko z několika seznamů nepřátel“ a více hledat spojence. V bezpečnostních garancích prý bude pozornost jednoznačně směřovat k USA, ekonomicky je Česko svázané s EU. V závěru se rozhovor stočil i k Trumpovým tlakům na obranné výdaje a k F-35. Kmoníček připomněl, že finanční zátěž bude obrovská a vláda bude hledat způsoby, jak z projektu získat víc pro český průmysl v návazných dodávkách. Zároveň naznačil, že vysvětlovat Trumpovi limity menších zemí bude obtížné, a že dobré podmínky už Američané podle něj získali právě na kontraktu F-35.

    52 min
  • Pehe: Turek má nulovou šanci být ministrem, žalobou si ublíží. Babiš prezidenta potřebuje víc než Okamuru

    Jiří Pehe, poradce prezidenta a politolog, byl hostem Echo Prime Time a mluvilo se o sporu o jmenování FIlipa Turka ministrem: „Prezident dospěl k rozhodnutí, že Filipa Turka vzhledem k té zátěži, kterou s sebou vleče, nejmenuje," říká Pehe a dodává, že v současné době má Turek nulovou šanci stát se ministrem. A k avizované žalobě Filipa Turka na prezidenta uvedl: „To je podle mého pohledu vcelku zbytečné gesto. Myslím si dokonce, že Filip Turek si tím může spíš ublížit, protože pokud by se to dostalo k soudu, budou se vytahovat věci, které mu nemusí být vůbec příjemné.“Debata se stočila i k Peheho výroku na sociálních sítích, kde napsal, že se „k moci prodrala spodina“. Pehe trval na tom, že neměl na mysli voliče, ale část politického spektra, která stojí na okraji evropské politiky. Připustil ale, že formulace si zasloužila přesnější dovysvětlení.Za největší riziko pro domácí scénu považuje Pehe nestabilitu vládní koalice. Andrej Babiš se podle něj snaží být v Evropě vnímán jako pragmatický partner, který nechce rozbíjet EU ani NATO a nechce „sabotovat“ podporu Ukrajině, jen ji pojímá jinak. Jenže vedle toho má dva koaliční partnery, jejichž vystupování může České republice v zahraničí škodit. Pehe jako příklady zmiňoval vystoupení Tomia Okamury a opakované kontroverze kolem Filipa Turka. Právě jejich přítomnost ve vládě může podle něj Babiše krátkodobě opticky posouvat do role „středu“, dlouhodobě se mu ale může vracet jako reputační zátěž.

    41 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners