Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Mareš: Džihádisté cílí na české teenagery, verbovali je online. Jsou to často konvertité a děti ze smíšených rodin

    Policie oznámila minulý týden zadržení pěti mladých lidí, kteří chtěli podpálit synagogu v Brně, šířili nenávist a lákali zájemce do bojů v Sýrii. Případ je podle experta na extremismus a terorismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vážný v tom, že zapadá do trendu, že se k džihádistickým praktikám hlásí velmi mladí lidé ve věku teenagerů. Mareš to uvedl v pořadu Echo Prime Time.Podle Mareše lze sledovat trend, kdy se radikalizují mladí, respektive náctiletí lidé. „Zároveň je ale vidět, že nejde o případ masového terorismu, který jsme viděli ve Francii či v Německu. Ale zároveň bych ho nebanalizoval, je vidět, že proces radikalizace se zintenzivňoval a mohlo dojít k nějakému násilnějšímu útoku,“ popsal Mareš.Islamismus podle něj v současnosti představuje jednu z alternativ, kde mohou mladí lidé najít jakési útočiště. Alternativou je podle něj třeba neonacismus. Pro dospívající to může být cesta nejen k tomu někam zapadnout, ale také mít pocit důležitosti. „Získávají tak pocit převahy nad svými vrstevníky, kterými člověk opovrhuje třeba i proto, že u nich nenašli zastání,“ uvedl Mareš s tím, že verbíři Islámského státu využívají celou řadu platforem, kde mladé lidi verbují.Nechtěl spekulovat, přes jakou platformu se radikalizovala skupina z Brna. „Počkejme na výsledky vyšetřování, může se jednat právě o to, že se necítili jako součást majority. Mezi hlavní platformy patří často třeba on-line gaming, který sehrává výraznou roli, vytváří se určité skupiny lidí na velkých herních platformách, kde se sdružují na základě toho ideového a fanatického zázemí, vytváří různé klany, kde už využívají třeba tu rétoriku a verbíři si je mohou vybrat,“ popsal Mareš.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    24 min
  • U Babiše je víc otazníků, nejen Čapí hnízdo, říká Žáček. Nacher: U bitcoinů mi vadí šílená naivita // A expert na extremismus a terosismus Miroslav Mareš

    V minulosti šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je více otazníků než jen kauza Čapí hnízdo. V pořadu Echo Prime Time to uvedl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher, který zároveň v Praze kryje z druhého místa na kandidátce ANO záda lídrovi Karlu Havlíčkovi, řekl, že v kauze bitcoin mu vadí šílená naivita a amatérismus ministerstva spravedlnosti a státu jako celku.Poslanec Žáček v pořadu řekl, že kauza Čapí hnízdo se nedá s kauzou bitcoin nedá srovnat. „Čapí hnízdo míří k rozhodnutí, je to velká zátěž pro předsedu hnutí ANO, zatímco Pavel Blažek v řádu hodin vyvodil politickou odpovědnost,“ řekl Žáček s tím, že Babiš má zároveň ve své minulosti více otazníků než jen Čapí hnízdo, co se týče nabývaní majetku, které by se měly řešit, ale řeší se Čapí hnízdo. Mimo jiné podle něj i proto, že šlo právě o evropské peníze.Poslanec Nacher řekl, že souhlasí, že kauzy nejdou srovnat. „Případ s Farmou Čapí hnízdo je 17 let starý. Kdyby pan předseda nevstoupil do politiky – a to je z té časové řady jasné – tak by se nic nedělo,“ řekl Nacher s tím, že v kauze bitcoin došlo k reálnému politickému systémovému selhání.

    1 hr 23 min
  • Jan Hus je ukázkovým příkladem politické manipulace historií

    Je paradoxní, že Češi jako vysoce sekularizovaný národ slaví jako jednoho z největších Čechů katolického kněze, který usiloval o reformu církve. Ovšem svátky – stejně jako pomníky – více vypovídají o nás, než o minulosti. Stavíme pomník sobě, lépe řečeno svým hodnotám a hledáme pro ně účelové opory v minulosti, abychom jim dodali větší váhu. V Janu Husovi proto oslavujeme nikoli katolického flanďáka, ale pokrokového revolucionáře, který jako Čech bojoval s Němci za ideály svobody a humanismu. Takto totiž začali vykreslovat Husa obrozenci, později i František Palacký a Alois Jirásek. Ovšem největšího českého bojovníka za demokracii z Husa udělal T.G. Masaryk. Události II. světové války pak ve vzpomínání posílily Husovu osobní statečnost a oběť pro velkou myšlenku. Komunisté měli s Husem problém, protože těžko mohli nechat ožít tradiční obraz mučedníka, askety, pasivní oběti, náboženského trpitele a mystika. Ale Zdeněk Nejedlý chytře navázal na Masarykovu interpretaci Husa, posílil jeho sociální cítění a udělal z něho prvního proletáře. Vše pak završila ústava z roku 1948, která se na husitství přímo odkazuje: panská šlechta zosobňuje dnešní nacistický imperialismus a husité prapory myšlenky svobody mínění, lidovlády a sociální spravedlnosti.Ovšem po pravdě řečeno, naše společnost takové historické mýty potřebuje, protože dokáží mít obrovský ospravedlňující i mobilizační potenciál. Současný stav společnosti vypadá ve světle takových příběhů jako logické vyústění dějin. Právě historické mýty národu jednoduše říkají, kým je a kam směřuje.

    25 min
  • Byl Gavrilo Princip padouch, nebo hrdina? Víme po 111 letech všechno o atentátu v Sarajevu?

    V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

    33 min
  • Historicky nejvyšší mzdy a pořád je to málo. Daně lidem snížil už Babiš. Kde je ten pocit bohatství?


    Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček v novém Hrotcastu o dopadech napětí mezi Íránem a Izraelem na komoditní trhy, hodnocení vlády z hlediska ekonomiky i o rizicích spojených s emisními povolenkami ETS2. 

    Podle něj je Green Deal nerealistický projekt, který může zásadně zatížit domácnosti – a měl by být zrušen, aby bylo možné efektivně investovat do obrany. „Cena ropy dává lepší přehled o Blízkém východě než média,“ uvedl Křeček. Skokový nárůst ceny z 65 na 80 dolarů za barel podle něj odrážel reálnou hrozbu války, zatímco její opětovný pokles ukazuje na „dočasné uklidnění“. Přesto varuje, že „na Blízkém východě se vždycky může něco pokazit“.


    Reálné čisté mzdy jsou podle České národní banky na historicky nejvyšší úrovni. Daňová kvóta je nižší než za Andreje Babiše. A přesto má velká část veřejnosti pocit, že se jí ekonomicky nedaří. Podle Křečka  je rozdíl mezi makroekonomickými daty a náladou ve společnosti klíčovou výzvou současné politické komunikace. V rozhovoru prohlásil, že „složená daňová kvóta za vlády Petra Fialy je nižší než za vlády Andreje Babiše“, a to navzdory tomu, že Fialova vláda některé daně zvýšila.


    „Za Babiše výrazně klesly daně jen jednou – při zrušení superhrubé mzdy. Ale to ovlivnilo jen jeden rok. Naopak současná vláda ponechala nižší zdanění zaměstnanců a přesto udržela rekordní investice i pokles deficitu,“ tvrdí Křeček.


    Zároveň však připouští, že v mezinárodním srovnání mzdy v Česku rostou pomaleji než jinde. „Vidím tu prostor pro další růst mezd. Česko si vyšší mzdy může dovolit,“ říká. Důraz přitom klade na to, že další vláda by se měla zaměřit na zrychlení růstu příjmů, aby lidé pocítili hospodářské oživení i ve své peněžence.


    Víc v novém Hrocastu!

    48 min
  • Pijte, než vám to zakážou. Praha je Fialův Titanic

    Alkohol škodí zdraví. Zatímco v minulosti se často objevovaly studie o kladném vlivu alkoholu na lidské zdraví, pochopitelně v malé míře, v poslední vzniká velké množství studií tvrdících opak. Kterým tedy máme věřit? A proč?

    Na české politické scéně se střídá jedna kauza za druhou, ale zdá se, že voliče už to moc nezajímá. Čapí hnízdo, Bitocoin gate, ani obvinění lídra Motoristů s volebními preferencemi nehýbou. Otupěli jsme?Proč je tak draho? Co dělá Fiala v Bruselu? A proč se Jiří Peňás zastává Donalda Trumpa?

    V nejnovější epizodě Echo Porady excelují Tereza Matějčková, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Daniel Kaiser.

    35 min
  • Stačí cvičit půl hodiny denně. Klidně doma, bez steroidů a bez výmluv, říká trenér Honza Šťastný

    Fitness trenér Honza Šťastný tvrdí, že pro zdraví, sebevědomí i psychickou pohodu stačí málo, jen je třeba začít. V podcastu Men's Factor popisuje svou cestu od těžkého dětství přes dvanáctihodinové směny v továrně až k dnešnímu způsobu života, v němž cvičení doma proměnil v koníček i profesi.

    Cvičit začal ze dvora a bez fitka, prý hlavně proto, aby měl víc času na rodinu. „Ve fitku jsem byl párkrát v životě. Lidi mají pocit, že bez železa to nejde, ale já ukazuju, že to jde i doma. A že to není o vybavení, ale o přístupu,“ říká. Jeho tréninky trvají třicet minut denně, ale jedou „na krev“. Intenzita podle něj předčí délku.

    Velkou část rozhovoru věnoval i kritice fitness influencerů. „Dneska frčí borečci z fitka, co jsou na steroidech, a malý děti si myslí, že takhle má vypadat zdraví. A pak mají deprese, že nevypadají jako oni,“ říká Šťastný, který propaguje přirozené cvičení a upřímnost. I proto vytvořil online kalkulačku naturálního maxima, tedy kolik svalové hmoty je reálně možné nabrat bez dopingu.

    44 min
  • Stojí Írán před velkou změnou?


    Izrael už několik dní útočí Írán, který mu oplácí raketovými salvami. Smyslem toho útoku je znemožnit Íránu vyrobit jaderné zbraně. Ambice Izraelců, k nimž se nějakým způsobem mohou připojit i americké síly, ale mohou být širší – přivodit pád íránského teokratického režimu, premiér Netanjahu také označil íránského duchovního vůdce Chameneího za jeden z cílů operace. Jak stabilní vlastně režim v Íránu je? A co by jeho případný pád mohl přinést? V Salonu Echa o tom s redaktorem Ondřejem Štindlem Debatovali orientalista Petr Pelikán, publicista ČRo zaměřený na Blízký východ Jan Fingerland a reportérka Markéta Kutilová ze serveru Reportérky.cz, která v Íránu rok žila. Debata probíhala před americkým útokem na íránská jaderná zařízení.

    27 min
  • Rušíme zrovna rodinu? Nebo ji znovu objevujeme? O nejintimnější instituci západu

    Zásadní zlom v dějinách západu? Podle kanadského antropologa a evolučního biologa Josepha Henricha to možná nebyl rozum, renesance ani reforma, ale církevní zákaz sňatků mezi bratranci. Právě ten prý rozbil klanové vazby a otevřel prostor pro menší, svobodnější rodiny – a s nimi i pro individualismus, důvěru v pravidla a vznik západního typu myšlení. Detaily církevní regulace se tak mění ve stavební kámen civilizační revoluce. Výsledkem byli „nejpodivnější lidé na světě“, jak píše ve svém světovém bestselleru z roku 2022 –jednotlivci, kteří se orientují na normy, důvěřují cizincům a chtějí žít sami za sebe.

    Feministická teoretička Sophie Lewis s tím nesouhlasí. Rodina není počátkem svobody, ale jejím koncem, přesněji: je továrnou na únavu, nerovnost a násilí. V manifestu Zrušte rodinu, rovněž z roku 2022, vyzývá k jejímu zničení, nikoli z nenávisti k vztahům, ale ve jménu jejich osvobození. Unavená matka za dveřmi malého bytu podle ní není obrazem péče, ale systémového selhání. A moderní technologie prý umožní vysvobodit reprodukci z pasti binarity a heteronormativity. Nejen péče se má kolektivizovat – dítě si přece může každý pořídit bez nutnosti zatěžovat se heteronormativním útlakem.

    Navzdory podobným radikálním vizím – o které není ve filozofii nouze – se nezdá, že by rodiny mizely. Sice přibývá lidí žijících o samotě, klesá počet sňatků a narůstá podíl jedináčků, výzkumy však rovněž ukazují, že mladí lidé se ideje rodiny nevzdávají – nadále ji vnímají jako hodnotný a žádoucí cíl. Spíše než ústup rodiny sledujeme její proměnu, která někdy připomíná rozpad, jindy rozrůstání.

    Socioložka Matilda White Rileyová – jejíž práci rozvíjí i současná autorka Eva Illouzová – popsala už před desetiletími pozoruhodný fenomén narůstající „rodinné hustoty“. V důsledku prodlužujícího se života, rozvodů, opakovaných sňatků a patchworkových uspořádání dnes můžeme žít až ve čtyřech generacích současně. Tento trend se už promítá i do domácností – zatímco v Česku převažují dosud ty menší, ve Spojených státech se počet těch, kde spolu žijí tři a více generací, za poslední dekádu téměř zčtyřnásobil. Ukazuje se, že ani rozvod nemusí být jen koncem, také může stát na počátku nové, rozšířené rodiny. Jinými slovy: zažíváme víc vztahů, víc konců – ale i víc začátků. A máme také víc času sledovat, jak vztahy stárnou, zanikají – a někdy nečekaně ožívají. Nežijeme v době po rodině, ale v éře její zahuštěné, mnohovrstevnaté přítomnosti.

    Kapitoly

    I. Rodina základ konfliktu [začátek až 15:55]

    II. Zákaz bratranců změnil svět [15:55 až 27:00]

    III. Dítě je svobodou rodičů [27:00 až 45:25]

    IV. Rodina? Továrna na vyčerpání [45:25 až 01:03:10]

    V. Doba po rodině? Kdeže [01:03:10 až konec]

    Bibliografie

    Česká mládež v roce 2021, in: Friedrich Ebert Stiftung, katalog.vupsv.cz+7library.fes.de+7cvvm.soc.cas.cz+7.

    Anthony Giddens, Living in a Post-Traditional Society, in: U. Beck – A. Giddens – S. Lash, Reflexive Modernization: Politics, Tradition, and Aesthetics in the Modern Social Order, Cambridge: Cambridge University Press, 1996, str. 56–109.

    Georg W. F. Hegel, Základy filosofie práva, přel. Vladimír Špalek, Praha: Academia – Nakladatelství Československé akademie věd, 1992.

    Joseph Henrich, The WEIRDest People in the World: How the West Became Psychologically Peculiar and Particularly Prosperous, New York: Farrar, Straus and Giroux, 2020.

    Pavel Kovář, Miroslav Plzák osobně, Praha: Nakladatelství xyz, 2011.

    Sophie Lewis, Abolish the Family: A Manifesto for Care and Liberation. London – New York: Verso Books, 2022 (přel. Olga Pek, Praha: tranzit.cz, 2023).

    Niklas Luhmann, Láska jako vášeň, přel. Miroslav Petříček, Praha: Prostor 2002.

    Matilda White Riley, The Family in Aging Society. A Matrix of Latent Relationships, in: Journal of Family Issues, 4, 3, 1983, str. 439–454.

    Rodney Stark, The Rise of Christianity: A Sociologist Reconsiders History, Princeton: Princeton University Press, 1996.

    31 min
  • Kmotři z ODS si řekli, loď se potápí, uděláme poslední velkou ránu. Jsem znechucen, co se z ODS stalo, říká Filip Turek. Podle Pospíšila musí věc vyšetřit policie

    "Jsem znechucen, co se z ODS stalo, vstoupil jsem do politiky ze znechucení z této vlády, kterou jsem volil," řekl Filip Turek v Echo Prime Time. A komentoval i kauzu bitcoiny: "Kmotři z ODS si řekli, loď se potápí, uděláme poslední velkou ránu." Podle Jiřího Pospíšila věc musí prošetřit policie. "Myslím, že je úkol příští vlády, vysvětlit Američanům, že je to zvýšení pro nás moc. On je obchodník a napálí to výše, ale jednat s ním půjde. Není možné jít ze 160 na více než 400 miliard. Já chci, aby začaly být okamžitě vyrovnané rozpočty a armáda samozřejmě má být efektivní, ale my ty peníze neumíme ani technicky utratit. Teď končí válka na Ukrajině, to je realita, NATO je desetkrát silnější vojensky než Rusko, tak nemá smysl se tady zavazovat k nesmyslnému utrácení,“ řekl Turek v Echo Prime Time s tím, že bezpečnostním spojencům se lhát nemá.Podle Jiřího Pospíšila je třeba se vážně bavit o tom, na co by se tyto prostředky měly vynakládat. „Na rozdíl od populistických hnutí neříkáme, že není potřeba dávat peníze na obranu. Tři a půl procenta jsou v dlouhodobějším horizontu přijatelná, nelze to ale utratit za zbytečné věci. Je důležité, aby se NATO vůbec dohodlo a dvě procenta objektivně nestačí. Jestli to má být až pět procent, to já nevím, ale je důležité, aby nemalá část těch peněz šla i do civilní infrastruktury, která ale – kdyby začala válka – umožní přes ty mosty a dálnice spojencům případně projít. Kdejaký populista tvrdí, že jsou to zbytečné výdaje, ale začíná vyjednávání a uvidíme, jaký bude ten kompromis,“ řekl Pospíšil.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    57 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners