
Sign up to save your podcasts
Or


Hlavním tématem dnešní Echo Porady je situace v Gaze. Kdo je na vině? Palestinci? Hamás? Izrael? „Neříkejme, že za oběti může Hamás. Každý stát, který vede válku, má odpovědnost za to, aby při tom nepáchal válečné zločiny, což Izrael pravděpodobně dělá,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Izrael ničí infrastrukturu Hamásu. A ten s tím počítá a bere si za živý štít celou Gazu,“ oponuje Ondřej Šmigol, jenž nyní v Izraeli strávil více než týden.
Probíraly se i aktuální prezidentské volby na Slovensku. „Politika Roberta Fica je postavená na konfrontaci a pro jeho další fungování je jako prezident mnohem výhodnější Ivan Korčok, vůči němuž se může vymezovat,“ soudí Dalibor Balšínek. Důvodů, proč Fico preferuje Korčoka, je však hned několik.
Jak moc je český náhled na Slovensko důsledkem našeho paternalismu? A co se děje v Maďarsku, kde se demonstruje proti odvolání prezidentky a ministryně spravedlnosti? Dojde k „únavě Orbánem“? Maďarští vůdci zpravidla vydrží desítky let.
Co přinese evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků? „Je to jakýsi doplněk aktu o digitálních službách, který mířil na vztahy mezi platformami a jejich uživateli. Tohle ovlivní vztahy platforem a redakcí,“ říká Kaiser.
Na Echo Poradě diskutovali Dalibor Balšínek, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Ondřej Šmigol.
Celý podcast sledujte na http://www.echoprime.cz
„Čeští zbrojaři nabírají lidi, kteří v těch zbrojovkách pracovali v 70. letech, je velká nouze o lidi, suroviny, o všechno. Teď se ve velkém vyrábí munice, dělají se modernizace nebo úpravy starých tanků z 50. až 80. let, oprašují se zkušenosti, které měly firmy bývalého Československého zbrojního pomyslu," říká vojenský analytik Jiří Vojáček.
"Už před ruskou invazí byly na Ukrajině jednotky NATO v rámci cvičných a poradenských misí," říká k návrhu francouzského prezidenta Macrona o možné rozmístění jednotek NATO přímo na Ukrajině. Vojáček naznačil, že i když se jedná o významný krok, který by mohl intenzivnějším způsobem zapojit NATO do války, mohl by vést k přímému konfliktu s Ruskem, pokud by na vojáky NATO byl spáchán útok.
Vojáček tvrdí, že jakýkoliv další krok ze strany NATO, který by zahrnoval rozmístění vojáků na Ukrajině, by měl zásadní vliv na další vývoj a možnou eskalaci konfliktu.
Vojáček tvrdí, že jakýkoliv další krok ze strany NATO, který by zahrnoval rozmístění vojáků na Ukrajině, by měl zásadní vliv na další vývoj a možnou eskalaci konfliktu.
Rozebírali jsme i ruské aktivity směrem k České republice, „Jsou desítky českých měst, na které jsou namířeny ruské jaderné rakety. V Rusku vyšly žebříčky toho, kdo jsou největší nepřátelé Ruské federace. My jsme tam vždycky spolu s Poláky, Brity a Američany okupovali ta přední místa,“ říká JIří Vojáček.
Ohledně nákupů české armády Vojáček upozorňuje hlavně na problém nekoncepčního a špatně naplánovaného nakupování armádní techniky. „Je riziko, že část nakoupených letounů F35 bude stát, že si koupíme něco, co vlastně nebudeme v budoucnu potřebovat, říká Vojáček k nákupu letadel. V závěru rozhovoru zmiňuje ještě problematiku nefunkční a špatně vybavené vládní letky: "Vládní letka kterou využívají naši politici na zahraniční cesty, tak je vlastně naprostou ukázkou toho, co všechno je v naší armádě špatně, premiér letěl do Spojených Arabských Emirátů na šňůru jednání s arabskými šejky linkovým letadlem, šejkové se na to dívali dost divně,“ dodává Jiří Vojáček.
„Pamatuji že v roce 2012 při velkých protestech byly demonstrující označování že je lůza v ulicích. Teď se lidé bojí demonstrovat, nechtějí přijít o svůj příjem a nechtějí být spojeni s označeními jako dezolát,“ říká Josef Středula, který obhájil funkci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů. Dodává, že lidé mají obavu o základ té své existence, lidé se radikalizují a vzniká atmosféra, že skoro každý, kdo někde protestuje, tak je za dezoláta.
Středula také kritizuje vládní plány na zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let a více pro lidi mladší než ročník 2005, což považuje za neakceptovatelné. "Poslal dopis panu prezidentovi s požadavkem, abychom se sešli na téma důchodová reforma, protože si myslíme, že to není v pořádku, takové zvyšování důchodového věku nepřihlíží k zdravotnímu stavu lidí," říká Středula a poukazuje na nedostatek komunikace vlády ohledně řešení důchodu, současně kritizuje nedostatek snahy o nalezení společného řešení.
Zdůrazňuje, že ČMKOS se snaží o dialog s prezidentem republiky na toto téma, s cílem vyjádřit názory a obavy zástupců zaměstnanců a hledat spravedlivější a přijatelnější řešení důchodové reformy.
Výpravy se tentokrát vypravily do Grónska! A průvodcem nám byl spisovatel a cestovatel Jáchym Topol. Jaký je největší ostrov a asi nejtajemnější země světa? Je to stále ten Gronland, tedy zelená země?
Grónsko pokrývá z osmdesáti procent ledovec starý miliony let, život je tedy možný jen na okrajích, které jsou přístupné. Grónsko má asi 2 miliony kilometrů čtverečních a obyvatel jen něco málo přes 50 tisíc.
Jaká je historie osídlení a jaké kultury ostrov opanovaly? Jáchyma Topola uhranula vikingská historie osídlení ostrova, Odvážní vikingští mořeplavci se poprvé usadili v Grónsku kolem roku 985 našeho letopočtu.
Pojďte společně s Jiřím Peňásem poznat tuhle drsnou a fantastickou zemi, která nahání hrůzu.
Celá epizoda na www.echoprime.cz, nebo na Forendors
Michel Foucault bývá kritiky spojován s tím nejhorším, co postmoderní filosofie vydala: relativismus, popírání svobody, tvrzení, že vše je konstrukt. Jeho dílo je nicméně pestré a plné napětí. Mnoho podnětného se soustřeďuje kolem konfliktního vztahu s Jeanem-Paulem Sartrem.
Pro Michela Foucault byl Sartre, kterého označuje za člověka 19. století, naivně přesvědčen o tom, že dokud je
Foucault však zvláště koncem sedmdesátých let mění těžiště. Tvrdí, že svobodu nikdy popírat nechtěl, že naopak vše činil pro to, aby si jedinec uvědomil svou situaci. Chtěl zmapovat situaci, ukázat člověku vězení, v němž žije, aby pak uměl sám objevit cesty ven. Někteří zde nacházejí paradoxní sblížení se Sartrem a pozdní Foucaultovo dílo označují jako sociální existencialismus. Tomu by dpovídala i změna toho, jak Foucault chápal svou roli: od sedmdesátých let se veřejně angažoval a tvrdil, že úlohou veřejného intelektuála je učit lidi vidět, že jsou svobodnější, než si myslí.
Kdyby člověk na hledání svobody rezignoval, byl by s ním konec. To je hrozba, která se nad člověkem vznáší ve všech dobách. Autorka podcastu Tereza Matějčková však ukazuje, že nyní, tváří v tvář současným technologiím, je o něco naléhavější. V době, kdy hlavní výkon člověka mnohdy tkví v asistenci stroji a kdy společnost stojí
Kapitoly
I. Úvod: „Epidemie je snem mocných.“ Mohl to Foucault říct?
II. „Já a filosof? Nevím, a jestli ano, tak ne moc dobrý.“
III. Jak si dopřát bláznovství uprostřed moderní společnosti
IV. Člověk je vynález nedávné doby
Bibliografie
Didier Eribon, Michel Foucault 1926–1984, Praha: Academia, 2002.
Michel
Michel Foucault, „Inutile de se soulever“, in: Dits et Ecrits, sv. III: 1976–1979, vyd. Daniel Defert – François Ewald, za spolupráce Jacquese Lagrangeho, Paris: Gallimard, 1994, str. 790–793.
Michel Foucault, Psychologie a duševní nemoc, přel. Věra Dvořáková, Richard Vyhlídal, Praha: Horizont, 1971.
Michel Foucault, Slova a věci, přel. Jan Rubáš, Praha: Computer Press, 2007.
Mary Harrington, Foucault’s attitude to sex is alive and well in intersectional feminism, in: Unherd, April 1, 2021, https://unherd.com/newsroom/foucaults-attitude-to-sex-lives-on-in-intersectional-feminism/
Martin Rux, Truth, Power, Self, an Interview with Michel Foucault, Technologies of the Self, Massachusetts: University of Massachusetts Press, 1988, str. 10 n.
Hostem Echo Porady byl designér Aleš Najbrt a mluvili jsme především o tom, jak se v České republice daří kultivovat veřejný prostor. Proč se bojíme nového a odvážného? „Průměrný design je příšerný, komunismus zničil tradiční obory a hrabeme se z toho stále, je tu velká snaha udržet Prahu jako skanzen.“ Tvrdí Aleš Najbrt a v polemice s Danielem Kaiserem řeší, zda je dobře, že se Praha proměňuje moderními budovami, nebo jestli je nová moderní architektura neuctivá k městu a geniu loci.
„Když se podíváte do Vídne, Lince, nebo Londýna, všude jsou nové budovy vedle historických. Musí vznikat nové stavby, které procházejí soutěžemi. Je to mnohem lepší, než když nový kontroverzní projekt nějaký developer uplatí,“ tvrdí Najbrt a dodává, že lidem dnes chybí odvaha riskovat.
Na Echo Poradě diskutovali Dalibor Balšínek, Aleš Najbrt, Tereza Matějčková, Daniel Kaiser a Ondřej Štindl.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Jannis Samaras a jeho Kofola se rozhodli vstoupit na pivní trh. Společnost koupila většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, která rozvíjí tradiční značky piv Holba, Zubr a Litovel. „Já jsem pil Holbu v mládí v Jeseníkách, chci aby ty pivovary, které tam jsou 150 let, žily dál, chceme zachovat co jsme získali od majitelů těch značek,“ říká Samaras k důvodům, proč se rozhodl pivovary koupit.
V rozhovoru jsme řešili i konflikt nostalgie tradičních značek jako Kofola, nebo právě pivovary, a možnost z nich vybudovat něco víc zajímavého pro mladou generaci.
Samaras říká, že lidé občas po nostalgii touží. Ale současně se jeho značky snaží nabízet i inovace. Více než patnáct let představuje každoročně Kofola své vánoční limitované edice nápojů inspirované tradičními vánočními vůněmi. Jednou takovou byla vánoční edice Kofoly s příchutí rumu, která se setkala s negativními reakcemi médií i veřejnosti, kdy Kofola musela čelit otázkám, zda právě rumová příchuť v nápoji, který pijí i děti, není zbytečným setkáním se s alkoholem v kolovém nápoji. „Byla to jen bouře ve sklenici vody, příchutě děláme jen proto, aby byl regál něčím zajímavý, na prodeje to nemá vliv,“ řekl Samaras k vánoční kauze i tomu, jakou roli v produkci Kofoly právě limitované edice hrají.
V rozhovoru mluvil i o tom, jak s Kofolou chystají svatby na letních festivalech, jestli je obtížné dnes oslovit mladé lidi a jak se mu povedlo prosadit se na českém trhu se značkou UGO. Trvalo to prý deset let.
Celý rozhovor sledujte na www.EchoPrime.cz
Slovenské volby po prvním kole v Echo Salonu. S historikem, slovakistou a ředitelem Památníku národního písemnictví Michalem Stehlíkem a právníkem, spisovatelem a někdejším novinářem Tomášem Němečkem jsme hovořili o tom, jak letos volba nejvyššího slovenského ústavního činitele probíhá.
Celý Echo Salon poslouchejte na www.echoprime.cz a čtětě v Týdeníku Echo!
Hostem Echo24 byl Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda ANO. Hlavním tématem rozhovoru byla energetika a budoucnost jádra. Havlíček v rozhovoru zdůrazňuje význam jaderné energetiky pro Česko, a to v kontextu rozhodnutí EU zařadit jadernou energetiku mezi čisté zdroje.
"Je to úspěch a pro mě obrovské zadostiučinění, když jsem v roce 2019 přišel opět s obnovením jaderného energetického programu a vyrazil do Bruselu a řekl jsem, že připravujeme pátý dukovanský blok a že z toho neuhneme, slétli se na mě jako sršni. Ale Evropská komise otáčí, takže je dobře, že jsme se tenkrát nenechali někým odradit.“ Komentuje Havlíček s odkazem na dlouholeté úsilí České republiky prosadit jadernou energii jako zásadní prvek energetického mixu.
Tento krok vnímá jako potvrzení správnosti strategie, kterou Česká republika a ANO v oblasti energetiky dlouhodobě prosazuje. Dalším tématem diskuze byla kritika evropského Green Dealu. Podle Havlíčka se ukazuje, že původní vize Green Dealu není v souladu s realitou a potřebami členských států. "Green Deal je ztracen v té podobě, tak, jak se připravoval před několika lety," říká a vyzývá k revizi tohoto plánu s důrazem na energetickou nezávislost a soběstačnost Evropy.
Havlíček taky nešetřil kritikou současné vlády a premiéra Petra Fialy. Tvrdí že: „Tato vláda byla totálně nepřipravená, nemá kompetentní ministry a zejména se vymlouvá na minulost. Nepřipravila hospodářskou strategii, důchodovou strategii, ani strategii v oblasti zdravotnictví. Obávám se, že to nezvládne ani v té energetické strategii, která by mohla být součástí té hospodářské strategie.“ Havlíček zdůrazňuje nutnost formulovat jasnou ekonomickou vizi, která by řešila jak současné, tak budoucí výzvy.
Premiér Fiala si podle něj nevěří a je to vidět i na jeho rétorice. Současné vládě podle Havlíčka věří už jen dvě procenta lidí: „Dnes této vládě absolutně věří podle průzkumu dvě procenta lidí, říkám naprosto, tak z toho vyplývá, že už jí věří jenom přímí příbuzní a mám ten pocit, že v poslední době už i ti příbuzní od ní utíkají.“ Pro Havlíčka je ale podstatné, že podle průzkumů ANO stáhla strana deset procent voličů koalice Spolu a posiluje i mezi ostatními voliči.
Muži za pultem shlédli film Wima Wenderse Dokonalé dny, ocenili na něm i to, jak dokumentuje krásu a účelnost veřejných záchodků v japonském hlavním městě. Škoda, že je Tokio tak daleko. Iva Hajd Moussa napsala román o zestárlé metalové kapele, Muži za pultem ho přijali s až dojatým nadšením. To se jim nestává.
Obsazení: Petr Koubek, Ondřej Štindl, Jakub Peřina
Probíraná díla: Dokonalé dny (režie: Wim Wenders), Pregoblin II, Strýček Váňa v National Theathre, Hamlet v divadle Almeida, Amen Dunes, Purple Land a Boys, pražský koncert Idles, seriál Šógun , Nick Cave and The Bad Seeds: Wild God, Iva Hadj Moussa: Těžké duše O čem sní stárnoucí bílí muži
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners