
Sign up to save your podcasts
Or


Pojednání Co je osvícenství?, které napsal Immanuel Kant v roce 1784, je patrně nejslavnější esej, který byl ve filosofii kdy napsaný. Jde rovněž o stať, na niž navazují myslitelé napříč věky. Tereza Matějčková se v první části podcastu zaměřuje na hlavní argument a v druhé části předkládá osu nejpozoruhodnější současné interpretace. Jejím autorem je izraelsko-německý filosof Omri Boehm, který nachází v Kantově eseji odkaz na hlavní výzvy současnosti. Touto výzvou nejsou náboženské autority, jak tomu bylo v Kantově době, ale zbožštění politiky, politických identit a z toho vyplývající rozklad veřejné sféry do různých „kmenů“. Místo toho, abychom v druhém viděli člověka s vlastní důstojností, zredukovali jsme jej na příslušníka skupiny. Nejčastějšími kmeny jsou konzervativci, liberálové, nábožensky či národnostně orientovaná uskupení a různé zájmové skupiny, ať už orientované na menšiny či jiné politické agendy. Výsledkem je nebývalé podcenění individuality a naopak tlak na skupinové myšlení, který ústí v konformismus. Celá epizoda na echo24.cz nebo na forendors.cz.
#pravda #terezamatejckova #echo24 #tydenikecho #kant #osvicenstvi
Hladovka chartistů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády minulý týden pohnula Českem a zaujala snad každého v zemi. Kulminovala v pátek 24. listopadu, kdy ještě nebylo jasné, jak skončí. S oběma hladovkáři jsme proto právě v pátek pořídili Salon Echa přímo před jejich stanovou osadou. Jde patrně o jediný soustředěný dlouhý rozhovor, který oba protestující médiím během celého týdne poskytli, a tak se dozvíte spoustu věcí, které nikde jinde nezazněly --- třeba o tom, jak akci obou mužů vnímají jejich blízcí.. Celá epizoda na https://echo24.cz.
Komentátoři Týdeníku Echo ještě jednou vzpomínají na nedávno zesnulého Karla Schwarzenberga. Vášnivá debata zavládla především mezi Jiřím Peňásem a Danielem Kaiserem. Jak to měl Schwarzenberg s jazyky? A byl intelektuálem, když nezanechal žádné vlastní texty? V placené části Echo Porady líčí Peňás, jak už v nepřítomnosti nemocného šlechtice navštívil jeho zámek Murau v rakouském Štýrsku a dojde i na kauzu hladovky Jiřího Gruntoráda. * Nekrácenou verzi podcastu najdete na https://echoprime.cz
Proč žijeme v narcistní společnosti? Jaké jsou současné autority a jsou vůbec? Co mají společného Donald Trump a Greta Thunberg? Proč se z politiky vytrácí obsah? Jakou roli má ve společnosti náboženství?
Echo Salon: Jsme jediná země Evropské unie, která se výkonem své ekonomiky ještě nezvládla vrátit do předcovidového roku 2019. Jsme chudší než před čtyřmi lety. Německý deník Die Welt o nás napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“. Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy. Celá epizoda na echo24.cz.
„Jsme země, která musí vyrobit, aby bohatla. Nejsme jih, který prodává služby, dokud svítí sluníčko, i když se lidem nechce,“ říká host Echo Porady, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Spolu s komentátory Týdeníku Echo probral otázku nové transformace Česka. „V roce 2022 jsme měli historicky největší zisky ve firemním sektoru. Akorát to skoro nikdo neví,“ připomíná Hampl. Transformaci ekonomiky nelze vyhlásit vládou. „Chceme ji vůbec? Je žádoucí?“ Nejlepší časy globalizace jsou za námi. V roce 1939 nás bylo přes 11 milionů. Do dvou nebo tří let jsme na stejném čísle. „Takže lidi tady chtějí žít,“ dodává Hampl. Omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu zvuku. * Nekrácenou verzi podcastu najdete na https://echoprime.cz
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky.
Na Smíchově staví novou čtvrť. Pracuje na přestavbě brutalistního obchodního domu Kotva, ze kterého chce udělat luxusní centrum ve stylu pařížské Galleries Lafayette. Patří k velkým sponzorům univerzity v Oxfordu, kde sedí v kolegiu reektora. Víc než jako developer se ale Luděk Sekyra v poslední době profiluje v debatách o morální filozofii. Jen největším zastáncem Green Dealu v českém byznysu. S poklesem životní úrovně, kterou to přinese Sekyra počítá. „Musíme obětovat část současné životní úrovně budoucí životní úrovni našich dětí,“ říká v Mstrixu. A s odkazem na citát největšího českého filozofa dvacátého století. „Jsou věci, pro které má smysl trpět. Jsou to přesně ty, pro které má cenu žít.“ Luděk Sekyra, který je původní a profesí právník mluví i o tom, že si dekarbonizace v budoucnu vyžádá změny ústav a pravidel pro politiku. „Za úvahu stojí omezení volebního práva podle věku směrem seshora. Katolická církev ví, proč papeže volí kardinálové jen do určitého věku.“
Podcast Pravda neexistuje? ukáže, že filozofie není živá jen v akademické sféře. Filozofie existuje jako neviditelná síla v naší každodennosti. Všichni žijeme z odpovědí na filozofické otázky. Má život smysl? Nebo žijeme, jak říká výrazná současná filozofka Wendy Brownová, v nihilistických časech? Jsme svobodní, nebo se jen více či méně dobrovolně „opičíme“ po druhých? Jak zničující vliv má na naši svobodu ideologické zaměření technologických
Plné znění všech epizod jen pro předplatitele echo24.cz a nebo na forendors.cz.
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners