
Sign up to save your podcasts
Or


Události na filozofické fakultě nebyly tragédií. Tragičnost je spjatá s osudovou nevyhnutelností, zatímco vrah konal zjevně ze záměru ublížit. Není tedy zločin lepší obrat? Autorka se v novém díle podcastu zabývá výsostně filozofickou otázkou, která byla
Ale víme, co je zlo? Autorka na tuto otázku odpovídá pomocí dvou stěžejních teorií. Ta klasická tvrdí, že zlo je nedostatkem a slabostí. Původní dobro, jež je dobré, se zkazilo, a zlo tak existuje jen jako nedostatek dobra. Moderní filosofie sevyzn ačuje sklonem tradiční neřesti přehodnocovat a ukazovat zlo jako něco, co
Neučinili jsme zlo příliš atraktivním? Když někdo o druhém pronese, že je „hodný“, snadno ásn napadne, jestli se tím neříká, že je mdlý. Dobro spojujeme nezřídka kdy se slabostí, sneschopností být energický, jako by moderní koncepce zla stála
Autorka se v poslední části obrací k netflixovému seriálu o sériovém vrahovi Jeffreymu Dahmerovi. Jakkoli se jedná o počin v žánru true crime, který stojí na soudobém sklonu vidět ve zločincích mazané padouchy, zdá se, že sami tvůrci proti tomu protestují. Dahmer začíná jako zajímavý člověk, který se stává vlivem alkoholu i vlastní lenosti nudným a slabým. Fascinaci budí leda to, jak rychle se člověk může proměnit v trosku.
Klasická teorie zla je nakonec možná podnětnější, ne-li pravdivější: nikoli zlo, ale dobro je výrazem síly a pozoruhodnosti. Dobrý člověk ztělesňuje všechny kardinální ctnosti, tedy moudrost, uměřenost, spravedlnost a odvahu. Což je
Bibliografie
Bernstein, Richard, Radical Evil. A
Goethe, J. W., Faust, přel. Otokar
Leibniz, G., Theodicea, Praha:
Neiman, Susan, Evil in Modern Thought,
Nietzsche, F., Mimo dobro a zlo,
Safranski, Rüdiger, Das Böse oder das
Steiner, George, Jazyk a ticho. Esej o
Voltaire, Výbor z díla, Praha 1989.
Tématem amerických voleb bude ekonomika a imigrace, bude to gladiátorský souboj Trumpa s Bidenem, téma je i podpora Ukrajiny, tvrdí v novém vydání podcastu Echo Porada Martin Weiss a Ondřej Šmigol. Podle nich nebudou mít soudní procesy Donalda Trumpa na volební souboj zásadní vliv a rozhodnou především ekonomická témata a inflace. Mluvili jsme i o videu ministra Rakušana, který ve volejbalové šatně kritizuje vládu, které je členem. Korespondenční volba hýbe Poslaneckou sněmovnou a rozhýbala i naši poradu v závěrečné části. Podívejte se! Celá epizoda na https://echo24.cz.
Muži za pultem listují výsledky literárních a dalších anket a nepřináší jim to uspokojení, oceňují styl, méně už vyústění protiautomobilového pamfletu/novely Vyhoření od Petra Šestáka, nechají se strhnou krásou filmu Ferarri Michaela Manna a někteří se ji pokoušejí postihnout citoslovci. Zmíněni jsou rovněž Ivan Hašek a Pavel Tykač. Obsazení: Jakub Peřina, Libor Staněk II. a Ondřej Štindl.
Bitva o šaty – tak lze shrnout šílenství, které propuklo, když se v roce 2015 objevila na sociálních sítí fotka pruhovaných šatů. Jedněm bylo jasné, že jsou bílozlaté, druzí viděli, že jsou přece modročerné (https://www.cnbc.com/2015/02/27/the-dress-that-broke-the-internet.html). Pravdu měli druzí, ale kognitivní vědci se v následujících letech zaměřili na to, co jednotlivé
Britský filozof Andy Clark užívá bitvu o šaty jako jednu z ilustrací pro svou tezi představenou v knize The Experience Machine z roku 2023. Tvrdí v ní, že vnímání nespočívá výlučně, ale ani především na přijímání dat z vnějšku, ale na předvídání, které se odvíjí na základě naší minulé zkušenosti. Náš životní styl formuje očekávání, která vznášíme na svět, a to již na úrovni vnímání. „Vše, co děláme nebo prožíváme, je prostoupeno našimi očekáváními. Jedním z důsledků toho je, že nikdy nevidíme jednoduše to, co
Autorka se v novém díle podcastu Pravda neexistuje? věnuje mimo jiné tomu, jak Clark svůj model vnímání uplatňuje na depresi. V jeho pojetí tkví deprese ve snížené schopnosti
Bude Nový Hlavák, nebo je představa dánských architektů z ateliéru Henning Larsen pro Prahu příliš odvážná a neobstojí ve střetu s památkáři? Z normálního vztahu k historickému dědictví jsme udělali institut, památkáři nefungují, byli jsme naučeni brát je do hry, ale neznají míru, tvrdí předseda odborné komise pro Nový Hlavák architekt Jaroslav Wertig, který byl hostem další Echo Porady. Jak se z budovy Hlavního nádraží stala kulturní památka doslova přes noc a co bude dál? Má vítězný návrh šanci na realizaci, nebo jsme v moci památkářů, kteří pod rouškou dobra blokují zásadní změny v celém Česku? A co další zásadní stavby? Přestěhuje se nakonec konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem? Celá epizoda na https://echo24.cz.
Dvacátého druhého prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Mimo jiné tam čteme: „Nerozumíme nutkání médií přenášet živě záběry vyděšených lidí, přinášet svědectví těch, kteří si hrůzou prošli, či publikovat vzkazy útočníka, které sepsal před tímto hrůzným činem na svém telegramovém účtu (…) Domníváme se, že redakce k tomu přistupují s pouhou vidinou vyšší čtenosti, a tedy příslibem zisku vyšších financí. Stejný pocit máme také v případě zveřejnění fotografie a jména útočníka, před čímž opakovaně varuje také policie. Přesto jsou tyto záznamy v hlavních článcích většiny zpravodajských portálů k nalezení ještě několik hodin po útoku. (…) Jako začínající novináři v současné době cítíme, že máme možnost stát se pouze součástí redakcí, které šíří strach. Které kvůli vidině zisku na tak tragické události, jakou byla čtvrteční střelba, nectí zásady etiky, a vytvářejí tak neprofesionální prostředí, které ztrácí svou prestiž.“
Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.
„Vláda by měla lidi upozorňovat, že bilance příjmů a výdajů je dlouhodobě neudržitelná. To nedělá a to jí vyčítám asi nejvíc,“ říká Miroslav Kalousek, který do podcastu Echo Porada přišel mluvit nejen o své nenaplněné kandidatuře do Evropského parlamentu. „Když se euro přijme poctivě, neznamená ani zlevnění, ani zdražení,“ tvrdí a dodává i svůj postoj ke green dealu: „Řešením není vystoupit, ale jsem pro jeho korekci.“ Jak se staví k otázkám na pochybení policie v případě střelby na FF UK? A jak odděluje reálný život od toho na sociálních sítích? Celá epizoda na https://echo24.cz.
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners