Napůl indiánka, napůl Hóra Karpó, s mimikry básnířky Jitky Bret Srbové, povstává z šumu a barev podzimního listí, obvykle v botanických zahradách a sklenících, tentokrát Na Slupi. Staví si přechodné domy z citoslovcí, ve kterých rozmlouvá se šneky, ptáky a veverkami, dumá, jak porodit dítě, ale ne vlastnosti, předvídá budoucnost z dešťových kapek a občas si bujaře zamíchá světadíly. Švy mezi vteřinami pašuje přímluvy za malé věci a bytosti, o které něžně pečuje a které obětavě chrání před zlem, co nemizí ze světa, protože nechutná hořce jako maklura, ale jako čokoláda.

Fascinace – reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí.