Forbes Česko

Jan Matějů měl v dětství sen úspěšného cyklistického závodníka, profesionální dráha se mu ale nevydařila dle představ a tak po škole přesedl ze sedla do kancelářské židle.

Nejdříve šel do telekomunikací, potom se stal šéfem služby Dáme jídlo a nyní buduje vlastní platformu Outfindo, skrze kterou se oklikou vrátil k cyklistice. „Nejde o e-shop,“ upozorňuje přitom důrazně.

Na platformě sice najdete na 9000 kol různých typů a značek, ale její hlavní přidaná hodnota tkví v tom, že vás Outfindo dokáže jednoduchým kvízem dovést k tomu, jaké kolo je pro vás to nejvhodnější. Řada lidí se totiž v dnešní nabídce příliš neorientuje.

„Jde o takového rádce, kde zákazník kliká na jednotlivé obrázky terénu, ve kterém bude jezdit, obrázky značek kol, které má rád, pak zadá svou výšku, rozpočet a rádce mu obratem nabídne limitované množství kol,“ popisuje Matějů projekt, s kterým má globální ambice.

Na jakých kolech Češi jezdí nejraději? Jak dlouho se dnes čeká na kola v souvislosti s problémy ve výrobě i dodavatelském řetězci?

To nedává smysl, křičí jedni! Podívejte se na tržní kapitalizaci Toyoty, křičí další! Je to bublina křičí, jiní! A takhle už křičí léta, zatímco Tesla si vesele stoupá směrem do vesmíru? Zahoďte staré pořádky a nahoďte Funny Money!

Ahoj, nazdar, dobrý den! Život je bohatý a to je na beton! Své o tom ví zakladatel značky Gravelli Ladislav Eberl, která dělá z betonu překrásné věci a v Trojce nám prozradí své budoucí plány.

Jestliže beton má budoucnost optimistickou, v českém automobilovém průmyslu to moc dobře nevypadá. O tom si popovídáme s víceprezidentem Svazu průmyslu a obchodu Radkem Špicarem.

No a nakonec se podíváme.. až do Prahy! Co stověžatá chystá v rámci podpory udržitelného turismu, nám poví Jana Adamcová z Prague City Tourism.

Brněnská technologická firma Phonexia se před patnácti lety oddělila z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a vydala se na cestu rozpoznávání a verifikace dle hlasu. Ze startupu šestice akademiků vyrostl globálně uznávaný hráč na trhu s řečovými technologiemi.

Krom jiného umí Phonexia identifikovat jedince pomocí jeho hlasu. Brněnská technologie se používá například při vyšetřování bezpečnostních složek a v tomto směru si ji oblíbila například německá kriminálka Bundeskriminalamt.

Phonexia se zároveň stále více prosazuje i v soukromém sektoru, kde vidí příležitost zejména mezi bankami či pojišťovnami, které často s klienty řeší pojistné události po telefonu. „Budoucnost není o tom, pamatovat si hesla, ale bude víc o tom, kdo jsme, jak fungujeme, jak se chováme,“ říká v podcastu šéf Phonexie Michal Hrabí. „Žádná biometrie není dobrá, pokud by měla být použita samostatně. Ať už je to otisk prstu, screening duhovky, nebo dokonce existuje i takzvaný butt print, tedy otisk zadku,“ říká Hrabí, který do čela Phonexie usedl před pěti lety. Jak se Phonexii dařilo během covidu z pohledu finančních čísel a jaké jsou její další plány? A jak blízko je budoucnost, v které si vše budeme bez problémů objednávat hlasem?

Návyky, které máme ze soukromého života, si přenášíme i do byznysu. A tak i velkoobchodní nákupy chtějí distributoři dělat v hezkých a přehledných e-shopech, v podstatě odkudkoli, z tabletu či mobilu. Pandemie celý velkoobchodní a výrobní svět skokově posunula dopředu.

Co všechno se díky tomu v oblasti výroby a velkoobchodu mění? O tom si v podcastovém studiu Forbesu povídali Hana Součková, ředitelka SAP ČR, a Marek Černý, IT ředitel výrobní společnosti Dormer Pramet.

Jaká je budoucnost českých i světových firem? Podle zakladatele projektu Happiness at Work Michala Šrajera jednoznačně tyrkysová. Toto označení pro firmy, které fungují na principech silné decentralizace, si vypůjčil z knihy Frederica Lalouxe Budoucnost organizací.

Ale sám ví, o čem mluví. Někdejší chief happiness officer ve společnosti Avast spolu s dalšími nadšenci už totiž sedmým rokem pořádá konferenci zaměřenou na problematiku štěstí na pracovišti. A patří mezi největší svého druhu na světě. Firmy s otevřeným a transparentním prostředím podle něj produkují opravdu šťastné zaměstnance, kteří už nejsou jen lidským zdrojem. Proto se k podobnému cíli snaží, spolu se svými kolegy, nasměrovat i české zaměstnavatele.

Zdá se to jako logická idea, nicméně na druhý pohled už z ní logika mírně opadává. Řeč je o vstupu do akcií výrobců čipů. Situace je nepřehledná a dip zatím nepřichází. Dobře na tom jsou ti, co v tom sedí dlouhodobě!

Ahoj, nazdar, dobrý den! Život je bohatý, ale jak dlouho to tak zůstane? Ceny energií totiž raketovně stoupají a vysávají peněžky každého z nás. Proč tomu tak je, nám řekneJ iří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a taky člen vládního výboru pro udržitelnou energetiku.

Magdaléna Souček. Tahle dáma ví o českém byznysu úplně všechno. Tahle dáma mu totiž radí od jeho zrodu a jeho plenek, přes jeho pubertu až do jeho dospělosti – už tři desítky let. A tahle dáma se teď chystá vykročit do nové etapy.

Největší průmyslová firma v zemi, automobilka Škoda, nebude až do konce roku vyrábět. Škodovce chybí čipy a není v tom sama – se stejnými problémy se potýkají i další evropské automobilky, dealeři nemají co prodávat, chybí dacie, škodovky i Mercedesy, čeká se na ní déle než na Ferrari a vyluxovalo to i trh ojetin. Co je tohle za podivný automobilový podzim, na to nám odpoví redaktor Ondřej Kinkor.

Rychlejší povolování staveb, snížení byrokracie, celé stavební řízení pod jedním úřadem. Tak lze shrnout nejzásadnější změny spojené s novelou stavebního zákona, které dal v červenci parlament zelenou.

Podle předsedy České komory architektů a bývalého pražského primátora Jana Kasla je zákon hybridem, který vznikl jako směsice mnoha návrhů. Kaslovi schází zejména větší kompetence samospráv při územním plánování.

„Rovněž mě trápí, aby vydržel po volbách. Stavebnictví je tahounem ekonomiky, proto by měl stavební zákon být jako penzijní reforma – musí vydržet padesát let,“ zdůrazňuje Kasl s ohledem na fakt, že návrh před volbami neměl podporu napříč politickým spektrem a do jeho přípravy se dostatečně nezapojily profesní komory.

Vytáhne nový stavební zákon Česko z chvostu žebříčku Světové banky, srovnávajícího složitost stavebního řízení ve světě, kde jsme ze 185 zemí na 157. místě? Jak se podle Jana Kasla za třicet let změnila stavební kultura a kvalita prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme?

Občas máte na trzích gut feeling. Pocit, že to půjde. A Wish, tahle podivná nákupní platforma plná podivností, tento pocit ve Funny Money Capital vyvolává. Proč? Respektive čemu navzdory?