Fukocast

Slušný herecký výkon Caleba Landry Jonese a pár originálních a kvalitních audiovizuálních nápadů. Ale celkově to všechno nedrží moc dobře pohromadě a je to spíš přehlídka náhodných cool okamžiků než soudržné dílo.

Jsou filmy, s jejichž ústřední myšlenkou zásadně nesouhlasím, a přesto se mi líbily (namátkou "Princ egyptský" nebo "Jak přicházejí sny"). Problém Vachlerova filmu je v tom, že vás dvě a půl hodiny pouze INSTRUUJE, co si máte myslet o životě a vesmíru, a obsahuje pramálo věcí, kvůli kterým by stálo za to se na něj dívat (například herecké výkony nebo zápletku), pokud vám ty instrukce připadají střídavě legrační a nesmyslné. Je to spíše prapagandistické verbovací video než hraný film. A strašně dlouhé.

Mijazaki k divákům: "Tohle se mi honí hlavou když přemýšlím o životě a když spím. Možná vás to zajímá, možná ne, ale nemám potřebu vám to vysvětlovat, nashledanou." Za sebe mohu říct, že mě zajímá, co se Mijazakimu tou hlavou honí. 

Všechno je to mírně chaotické a zbrklé, ale převážně to funguje a Phoenix i Kirbyová předvádějí zajímavé výkony. Epické scény jsou epické, dočkáme se překvapivého množství humoru a moc by mě zajímalo, jak se svým vyzněném liší čtyřhodinová režisérská verze od téhle. I když si nejsem jist, jestli se na ni v nejbližší době chci čtyři hodiny dívat.

Fincher pořád skvěle zvládá řemeslo a plíživá, pomalá atmosféra filmu není špatná. Problém je námět a scénář, který je v lepších chvílích šablonovitý, v horších chvílích aktivně dementní. Pár dobrých nápadů a scén (rvačka na Floridě) to nezachrání. Ale v rámci netflixové produkce jde o silný nadprůměr.

Typický případ filmu, který si je vědom toho, že je archaický a debilní, a snaží se z toho vytěžit maximum poměrně sofistikovanými způsoby. De facto o totéž se snažily "Star Wars" nebo "Indiana Jones", kterým se to samozřejmě povedlo lépe.

Andrea Absolonová prožila tři/čtyři zajímavé/osudové události, tento film nás o nich adekvátním způsobem informuje, ale nedaří se mu mezi nimi najít žádné zajímavé dramatické souvislosti, ze kterých by něco vyplývalo. Pokud tvůrci namítají, že "ale takhle to doopravdy bylo", měli radši natočit dokument.

Vzhledem k tomu, že jsem málo očekával (a videohry jsem nehrál), mě to vlastně docela příjemně překvapilo. Není to v ničem revoluční, ale má to slušný scénář, režii, herecké výkony a vytváří to docela fungující "lore" v pozadí toho všeho. Možné varování: Scény "Strašidelné figuríny někoho vraždí" představují jen asi 15 minut filmu.

Prvních 60 minut skvělé a možná nejlepší letošní český film. Pak zničeho nic úplně přestane fungovat, zničí všechnu tu pracně budovanou atmosféru a vyšumí zcela do ztracena. Škoda.

Čas běží a super filmy mého mládí zřejmě už nejsou tak super...