Své dětství jsem prožila na Trojském ostrově, kde měl skoro každý psa. Buď proto, aby nebyl v chatce sám, ale většinou spíš proto, aby měl na koho řvát. Mně samotné bylo proti srsti našim sedmi psům poroučet. Vždycky jsem si představila samu sebe na cvičáku v područí obra s naběhlou žílou na krku, který mě nutí po tisící aportovat.