„Kolik jste viděla Islanďanů?“ zeptala se mě Norka, se kterou jsme náhodou seděly vedle sebe v autobuse, který vás doveze z Reykjavíku na keflavícké letiště. „Já ani jednoho,“ dodala. „A to jsem tu strávila týden. Pokusila jsem se před cestou naučit trochu islandsky, ten jazyk je norštině hodně podobný, a přece Islanďanům moc nerozumíme. A víte co? Nepotkala jsem jediného Islanďana, na kterém bych se mohla pocvičit. Je to zvláštní.“