Světem hýbe nejen pandemie nemoci Covid-19. V miliardové Indii jsou vládní opatření spojená s protesty a pouličním násilím. Ještě před koronavirem se v Indii konaly protesty proti zákonům upravujícím podmínky pro získání indického občanství podle náboženského klíče. V souvislosti s těmito událostmi se často mluvilo o hinduistickém nacionalismu. V Hergot!u nám o tom všem vyprávěl indolog a politolog z Akademie věd ČR Jiří Krejčík.

Slovenská básnířka a mayoložka Veronika Dianišková dělala terénní výzkum na guatemalských vysočinách, kde se zabývala spiritualitou mayských žen. K tématu se dostala oklikou: původně studovala divadelní vědu, díky které se začala zajímat o tradiční lidové vypravěčství latinskoamerických národů. A od něj už to k otázce spirituality není tak daleko.

Psychoterapeut, psychiatr a neurovědec Filip Tylš působí v Národním ústavu duševního zdraví a je jedním ze zakladatelů České psychedelické společnosti. Zabývá se vlivem psychedelických látek, tedy například LSD nebo psilocybinu obsaženého v lysohlávkách, na člověka. Zkoumá jejich léčebný potenciál, ale i nebezpečí, která mohou být s jejich užíváním spojena. Jaký mají ale tyto látky a s nimi spojené zkušenosti duchovní rozměr?

Ve věku nedožitých třiadevadesáti let zemřel další výrazný myslitel spojený s českobratrskou evangelickou tradicí. Po Petru Pokorném a Erazimu Kohákovi odešel filozof a klíčová postava Charty 77 Ladislav Hejdánek. Za jeho životem jsme se ohlédli spolu s historikem Peterem Morée a jeho myšlení nám přiblížil filozof a jeho žák Martin Šimsa.

Za druhé světové války byl nastolen na Slovensku satelitní režim nacistického Německa, v jehož čele usedl prezident-kněz Jozef Tiso. Byl sice nejvýraznějším, ale nikoli jediným katolickým knězem, který se pustil v této temné době do politického angažmá. Kniha historika Miloslava Szabó nazvaná Klérofašisti zkoumá osudy a myšlení slovenských (nejen) katolických kněží, kteří podlehli vábení fašistické ideologie.

Terapeut a organizátor festivalu integrální kultury Anima Mundi Lukáš Karas se ve své práci zaměřuje na práci se sny, konkrétně ho pak zajímá vztah snů a mytologie. Vychází přitom z představy, že snový svět máme všichni společný. Vyjevují se nám mytologické, náboženské nebo i pohádkové obrazy. Snaží se nám odhalovat věci, které bychom si jinak třeba nebyli schopni uvědomit nebo se je podvědomě – ale o nic méně usilovně – snažíme ignorovat.

Jádro mediálně vděčné kauzy Jaroslava Dobeše, respektive gurua Járy, asi není třeba připomínat. Tuzemské soudy v minulých letech opakovaně řešily, zda a v jakém rozsahu se tento duchovní vůdce dopustil znásilnění, když na vybraných adeptkách, které navštěvovaly jeho ezoterickou školu Poetrie, praktikoval tzv. odháčkování. Opomíjený náboženský rozměr Dobešových aktivit pořadu Hergot! přiblížila religionistka Jitka Schlichtsová.

Za normálních okolností chystají v tuto dobu kněží, faráři, pastoři a kazatelé svoje nejvýznamnější bohoslužby v roce. Očekávají, že se kostely a sborové budovy zaplní posluchači lačnými svátečního kázání na neděli Vzkříšení. Letošní situace přinesla příležitost osvojit si různé méně tradiční formy předávání duchovního poselství – od audio nahrávek a videokonferencí po YouTube záznamy kontemplace ve vylidněných sakrálních prostorách.

Velikonoce, tento oblíbený svátek v naší zemi slaví nějakým způsobem asi každý. Pro mnoho lidí představuje především příležitost dopřát si hojnosti jídla. Slavení je v některých rodinách také ozvláštněno prvky starých lidových tradic a nezřetelným odkazem na křesťanství. V Hergot!u jsme se tentokráte rozhodli odkrýt náboženský rozměr Velikonoc v jejich židovské podobě.

Katolický laik Jean Vanier založil komunitu, kde se mohli lidé s mentálním postižením cítit jako dospělí lidé s přátelskými vztahy. Teď se ale ukázalo, že sám Vanier sexuálně zneužíval minimálně šest žen. O komunitě Archa i současné kauze mluví Jan Bierhanzl.