Houpačky

„Miminko jsem porodila přímo do náruče jeho opravdovým rodičům. Biologická matka stála připravená vedle mě. Položila si miminko na hruď a spolu s manželem si ho odnesli,“ popisuje Ivana Holubová porod dítěte, které odnosila jako náhradní matka neplodnému páru.

„Před pandemií jsme s dětmi nejčastěji pracovali na vztazích ve třídě, řešili jsme různé spory a podobně. Teď se nám stává, že je v kolektivu i pět dětí, které jdou do úzkosti v momentě, kdy jen mají před ostatními říct, jak se mají,“ říká Aneta Zápotocká, terapeutka a lektorka primární prevence organizace Magdaléna.

„Na předporodní kurzy o kojení by měly kromě matek chodit i babičky. Aby dokázaly svoje dcery při kojení dostatečně podpořit a neříkaly pak ‚Jéje, ty pořád kojíš, to máš slabý mlíko!‘. Slabý mlíko neexistuje,“ říká vedoucí lékařka Národního laktačního centra Anna Mydlilová.

„Jen jsme vstoupili do ordinace, jako bych neexistoval. Doktorka mluvila jen s manželkou,“ říká Lukáš Talpa, odborný garant organizace Liga otevřených mužů. Za posledních deset let tátové výrazně změnili svoje postoje k péči o děti, společnost a zaměstnavatelé si na to ale zvykají pomalu. Z celoevropských průzkumů vyplývá, že otcové chtějí trávit s dětmi více času a častěji jsou ochotni kvůli tomu i změnit zaměstnání.

„Bezpečnost na internetu je strašně složitá záležitost, která se navíc dynamicky mění. Většina rodičů to pořád ještě neumí uchopit,“ říká publicista a odborník na bezpečnost v online prostředí Daniel Dočekal.

Děti by se na cizí jazyk měly ladit, jako to dělají u své mateřštiny. Tu dítě první rok, dva a někdy i tři jen poslouchá. Když důvěrně zná její intonaci a rytmus, teprve se zabývá slovíčky. „Když dítě ve svém mateřském jazyce poprvé promluví, už toho vlastně strašně moc umí,“ říká psycholingvistka a vedoucí laboratoře Speakin Lab Kateřina Chládková.

Během pandemie výrazně vzrostl počet dětí ohrožených závislostmi. A to nejen na alkoholu, tabáku a dalších drogách, ale také na elektronice, sociálních sítích, počítačových hrách a na mobilu. Pokud se toto stalo vašemu dítěti, cesta ze závislosti může být obtížná.

Do konverzačního dílu Houpaček si Martina Poliaková pozvala mámy Míšu a Janu, které obě v současnosti prožívají přechod z role primárního pečujícího na sdílenou péči s partnerem, širší rodinou a institucemi. Co u nich tuto změnu spojenou s návratem do práce provází?

„Rozpoznat poruchu autistického spektra co nejdřív je zásadní. Když totiž dítě nastoupí do kolektivu bez podpory a bez správné diagnózy, je tu velké riziko, že selže a že se nedokáže zapojit,“ říká terapeutka Lenka Bittmannová z Národního ústavu pro autismus.

Dvě třetiny českých rodičů při výchově dětí používají fyzické tresty. Skoro polovina Čechů facku nebo plácnutí za fyzický trest vůbec nepovažuje. „Podle statistik jsou nejvíc bity děti do tří let. To je ale doba, kdy jsou obzvlášť zranitelné a ještě těžko regulují svoje chování. Mají kvůli svému nízkému věku taky malou šanci pochopit, proč je trestáme,“ říká psychoterapeutka Petra Wünschová.