Hovory

„Východní křídlo zámku se zřítilo k zemi a 12hektarový krajinářský park tou dobou připomínal prales. Lebedu a kopřivy jsem měl po prsa,“ říká majitel zámku Chyše Vladimír Lažanský, který pochází z rakouské linie starobylého rodu Lažanských. V Hovorech mluví i o tom, proč si zámek musel koupit zpátky, o pivovaru, ve kterém byla kotelna pro nedaleký panelový dům, a ve kterém se po dlouhých letech znovu začalo vařit pivo.

Hostem štědrovečerních Hovorů je hudební skladatel, dirigent a autor vánočních mší Jaroslav Krček. Proč se zaobírá vánoční hudbou? Jak vznikla jeho první mše? A jak probíhalo sbírání lidových písní?

„Není důležité to, že nechodím, důležitější je, že se snažím dělat něco pro ostatní. Začalo to spíš mou potřebou a mými pocity udělat něco s tím, že tady třeba neexistuje dostatečné vybavení pro vozíčkáře ve veřejných budovách,“ říká Ema Rónová, zakladatelka iniciativy Nejen toalety pro všechny.

Novinář Filip Saiver vydal knihu Dokud není konec s podtitulem Skutečný příběh Josefa Mašína, který překonává fantazii. Jaké bylo první setkání s Josefem Mašínem? Je autor knižního rozhovoru připraven na kritiku spojenou s tím, že odkaz Mašínů v Česku stále vyvolává spory?

Major Zdeněk Orel, který je zástupcem velitele speciální pořádkové jednotky v Praze a patří mezi elitní skupinu policejních vyjednavačů, je hostem Hovorů. Co je při vyjednávání s někým, kdo chce spáchat sebevraždu, nejdůležitější? A jak vlastně vypadá práce vyjednavače?

Klára Veselá je ředitelka akce Open House Praha, která probíhá v dalších 50 metropolích světa a funguje díky komunitě dobrovolníků: „Dobrovolnictví by mohlo začínat už na středních školách, v Česku jsou to jednotky škol, které se tomu věnují,“ říká. Jak vnímá zpřístupňování skrytých architektonických pokladů města veřejnosti? Proč založila komunitní školu? Co nabídne desátý ročník festivalu v květnu 2024?

Svět umění už dávno mluví vlastním jazykem na specializovaných platformách pro stejně naladěné publikum. Přesto bychom pokus o dohodu možná ještě neměli vzdávat. Hostem Hovorů je vizuální umělec a fotograf Radek Brousil.

12 let prožila v Etiopii, potom v Itálii, Íránu, Indonésii, Malajsii, Singapuru a nakonec v Řecku. Janě Germenis-Hildprandtové, majitelce panství v Blatné, bylo pouhých pět let, když se musela její rodina ze svého zámku vystěhovat. Jak na to vzpomíná? A jak se s rodinou dostali zrovna do Etiopie?

„Umění je tradičně něco, co vnáší krásu, harmonii a soulad do společnosti. Když se podíváte na nejstarší pěstní klíny, tak jsou symetrické. To znamená, že my všichni máme v hlavě nějakou potřebu nebo vědomí harmonie či vyvažování věcí. A to je právě důležité v této době, která je nevyvážená,“ nastiňuje geolog Václav Cílek, který vydává novou knihu s názvem Věci, které září.

Pedagog a vědec Antonín Přidal, který se věnuje oboru včelařství na Mendlově univerzitě v Brně, se svými studenty zkoumal, zda je rozdíl, když včelař své včelstvo krmí cukrem, nebo cukrovým sirupem, který má velkou marketingovou podporu. Na co přišli? Poslechněte si v Hovorech, které moderuje Tatiana Čabáková.