Hovory

„České sklářství sedělo po léta na zlatém světovém trůnu, ale také procházelo krizemi. Mezi 18. a 19. stoletím, během napoleonských válek, trvala krize 25 let. Byla to také krize energetická, měli jsme vysokou inflaci. Byla tu ruská válka s Tureckem, platila ochranářská opatření ze strany německých zemí a navíc ještě bankrot Rakousko-Uherska. Dnes prožíváme krizi podobnou,“ říká ekonom a bývalý viceprezident České národní banky Pavel Kysilka.

„Snažím se vždy spojit dva proudy, a to chodce a dopravu. Takže se staví pro auta, ale zároveň musíme stavět pro lidi, protože ti jsou pro Prahu něco jako rodinné stříbro. A samozřejmě, musíme podporovat i cyklisty,“ říká o budoucnosti hlavního města architekt a urbanista Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora za STAN.

Česko je v transplantačních programech životně důležitých orgánů v Evropě na špičce, a to včetně dostupnosti transplantací obecně. Jen deset procent pacientů ale dostává ledvinu od žijícího dárce. Podle lékařky Silvie Rajnochové-Bloudíčkové je důvodů několik. „První je, že máme výbornou dostupnost programů od zemřelých dárců. Čekací doba na transplantaci ledviny je u nás jen asi rok – například v Německu se ale čeká osm let, ve Spojených státech až deset.“

Historička umění, překladatelka a někdejší ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů a veškerých sbírek Královského institutu Irena Žantovská Murray tvrdí, že nejvíc nenávidí „mrtvé archivy“.

Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka patří mezi nejznámější díla v zemi. „Zajímavé je, že je kotvená jen na dvou bodech, přitom traverzy, na kterých je ta socha kotvená do architektonického podstavce, jsou pouze na přední a zadní noze koně,“ říká Marie Foltýnová, vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy.

Městský hacker, radikální inovátor a spoluautor knihy Umění neúspěchu Tomáš Studeník tvrdí, že chybami se člověk učí. „A je vlastně smutné, že už naše děti nutíme nedělat chyby. Dokonce je za to trestáme, přitom bychom je měli v tu chvíli oslavovat a opěvovat,“ říká. V pořadu Hovory dodává, že právě chyby jsou okamžiky, které by nám měly napovědět, jakým směrem jít dál.

„Na nulové linii v Kreminském lese, ale i na jiných místech, jsem zažila asi dosud nejhorší situaci. Byl to opravdu hluboký strach, až panika. Stejně jsem ale nemohla nic dělat, jen se uklidnit. Trošku mi pomáhalo, že jsem křičela nahlas a sprostě různé nadávky,“ popisuje fotografka, novinářka a šéfredaktorka magazínu Prima Zoom Lenka Klicperová.

Ředitelka Institutu rodinné péče Natama a psychoterapeutka Petra Winnette se už léta snaží o zrušení kojeneckých ústavů v Česku. Zákon by už tady byl, jeho účinnost je ale odložena až do února 2025. „Většina zahraničních vyspělých států už ukončila činnost kojeneckých ústavů,“ říká s tím, že tam tato diskuse probíhala už v 70. a 80. letech minulého století.

„Role ekologie jako autority je v celospolečenské debatě minimalizována. Politici doporučením ekologů nenaslouchají – proto vidím prostor pro ekologickou filozofii,“ říká filozof a ekofenomenolog Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filozofického ústavu Akademie věd.

Naše společnost prošla před Vánocemi šokem, když vrah z filozofické fakulty zabil na škole 14, dohromady 17 lidí. Mediální odborníci kritizují pozornost, která byla vrahovi věnována, některá média se naopak hájí tím, že je jejich povinností informovat. „Neumím si představit médium, které by neinformovalo. Vždyť média jsou tu snad od toho,“ komentuje psychoterapeutka Lucie Lucká v pořadu Hovory.