Hovory

„Vyhazujeme víc oblečení a textilu než naši rodiče a prarodiče,“ upozorňuje výtvarnice a designérka Sára Sedláková. Přitom oblečení se může stát nejen součástí rodinné historie, ale i takzvaných velkých dějin. To když se výtvarnice chopí tak zdánlivě obyčejné věci jako je sukně po babičce nebo košile po dědečkovi. Tehdy z nich může vzniknout dokonce osobní amulet, který připomíná rodinnou historii.

„Atletika mne donutila k sebekázni. Tehdy byla zajímavá i práce se selháním nebo nenaplněním plánu. Tři měsíce trénujete, intenzivně se věnujete přípravě na sezónu, a těsně před velkým závodem, když už vám to nejvíc jde a cítíte se nejlíp, přijde fatální zranění. V tom je sport neúprosný a nedá vám šanci situaci obejít jiným kreativním způsobem,“ říká Jakub Jansa, umělec, který pracuje s filmem, instalacemi a performancí – a je i bývalým atletem.

Architekt Vít Máslo si myslí, že v politice chybí kvalitní leadership a to dopadá i na kvalitu architektury v naší zemi: „Mimo Prahu jsou v evropském měřítku kvalitní stavby od českých architektů, kvalitu národní architektury ovlivňují veřejné stavby a ty tady od dob Kaplického knihovny nevznikají,“ říká.

Hematolog Petr Pavlíček patří mezi lékaře, kteří se snaží komunikovat se svými pacienty citlivě a ohleduplně, často jim totiž sděluje diagnózu neléčitelného nádorového onemocnění krve. Komunikaci s pacienty vyučuje i mediky a medičky. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

„Ukázaly jsme, že květiny pěstované v Česku mají svou hodnotu. Stejně tak rostliny, co rostou divoce. Začaly jsme s rostlinami tvořit a u mě krystalizovala výtvarná stránka, zabývám se rolí rostlin v české tradici,“ říká o svém bádání v knihovnách Lucie Králíková, konceptuální zahradnice, která vytváří kytice nebo svatební výzdobu z tuzemských květin. Spoluzaložila projekt Efemér, který upozorňuje na neudržitelnost celoročně dostupných dovážených rostlin.

„Neuvěřitelných 72 let ležela na půdě domu u sádek v Lázních Bohdaneč část antény, kterou používal radiotelegrafista Jiří Potůček z operace Silver A. Říkal jsem si, že snad ani není možné, aby ji někdo nesebral, nevyhodil. Ale bylo to skutečně tak,“ popisuje ekonom, rybníkář a amatérský historik Adolf Vondrka v pořadu Hovory.

„Hodnověrné zdroje nejsou twitterové účty ani tiskové zprávy – a je jedno, jestli z Hamásu, nebo jde o účet izraelské armády,“ upozorňuje publicista a cestovatel Vít Štěpánek. „Většina médií ale od samého počátku války přebírala to, co oznámil Izrael, ve skutečnosti to tak ale nebylo. Pokud jde o druhou stranu z gazanského území, tam je pro novináře větší informační vakuum,“ přiznává.

Psycholog Michael Václavík už 20 let pomáhá lidem s „bolestí duše“. Nejčastěji ho vyhledávají ti s depresí, ale i s anorektickými potížemi nebo naopak s nadváhou a obezitou. Vše popisuje ve své knize Skryté příčiny duševních strastí: Psychoterapie do kapsy. „Na obalu je metafora Sigmunda Freuda, podle kterého ledovec, co plave nad hladinou, jsou ty poruchy, které nás trápí. Ale ta větší masa pod hladinou, je to, co je potřeba vyřešit.“

Vysokoškolská studia na UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze) má výtvarník a pedagog, autor stovek grafik, plakátů a bookletů, v poslední době také literát, Karel Haloun spojená s dobou normalizace. A zrovna rád na ně nevzpomíná. „Mé představy byly dost idealistické. Domníval jsem se, že komunisti dají výtvarným školám pokoj. Proto jsem byl překvapený, do jaké míry už to v první polovině 70. let bylo ,znormalizované‘,“ říká.

Jak vychovat z dítěte sportovce bez typických rodičovských chyb? Tak se ptal sportovní psycholog Václav Petráš a napsal o tom knihu. „Je velice jednoduché nechat se tou soutěživou atmosféru pohltit,“ říká. Jaké jsou obvyklé chyby rodičů, kteří své děti touží vidět na stupních vítězů? Jak vlastním potomkům sport neznechutit a jak držet vlastní, tedy rodičovské ambice na uzdě?