Hovory

Březen je podle údajů Českého statistického úřadu měsícem s nejvyšším počtem zaznamenaných sebevražd. Nejkritičtějším dnem v týdnu je pondělí. Etnoložka Alena Lochmannová spolu se soudním lékařem Miroslavem Šafrem prováděli studii dopisů na rozloučenou sebevrahů, podle které pak napsali knihu Ti, kteří se rozhodli. „Vyprávíme příběhy několika posledních okamžiků, v některých případech posledních měsíců, ale i let sebevrahů.“

„Už jen myšlenka, že čtete tajné a soukromé zápisky, je lákavá a vzrušující. S tím ale souvisí i strach: Co když si právě váš deník někdo cizí za pár let nebo ještě dřív přečte?“ popisuje lektorka deníkových metod a vysokoškolská pedagožka Martina Nosková. Jak deník psát? Pro sebe, nebo pro ty, kteří ho jednou najdou? Nebo dokonce cíleně pro své děti?

„V umění se schovává mnoho mystérií, které když člověk objeví, líp pochopí svět kolem sebe,“ říká Jan Press, který se ve svých 37 letech stal šéfem Moravské galerie v Brně. Jako příklad uvádí design, který když pochopíme, rozšíří se nám obzory. „A když něčemu začnu rozumět, začnu být sebejistější a dovednost mohu i dál rozvíjet a používat.“

„V našich kavárnách nebo pekařstvích obsloužíme týdně nějakých 10 tisíc zákazníků. Podle recenzí naprostá většina z nich vůbec neřeší, jestli je obsloužil někdo handicapem, nebo ne. Občas se ale objeví někdo, kdo to ,hejtuje‘, napadá, kdo tomu nerozumí. A nejde jen o zdravotní postižení,“ říká zakladatel občanského sdružení Etincelle Jakub Knězů.

„Porozumět přírodě je základní lidská potřeba a nutnost,“ říká Petr Havel z portálu Naše voda, který se dlouhodobě věnuje zemědělským a ekologickým tématům. Nedávno mu vyšla kniha rozhovorů s botanikem Větvičkou. „Byl to proces vzájemného přibližování, kdy jsme si párkrát velmi dobře popovídali,“ doplňuje v pořadu Hovory.

Máme sklon ve svých nepřátelích vidět lidi bez svědomí a zloduchy. „Když je vám 25 let, tak jste unášeni ,spravedlivým hněvem‘, což je vlastně hněv proti všem, kteří si něco myslí jinak. Když už ale máte 65, narazíte sami na sebe. I já mám v životě věci, které jsem hlásal jako černobílé jasné pravdy, ale když jsem zjistil, že to pravdy nejsou, srazil jsem se s vlastním životem,“ říká umělec, spisovatel a kazatel Církve bratrské v Bratislavě Daniel Pastirčák.

„Snažíme se v prostředí smart technologií poskytnout smysluplné místo, přestože technologie lidskou terapii nikdy nenahradí. Ale ani to není naše ambice. Aplikace vzniká ve spolupráci s psychology, psychiatry a univerzitami a všechny přístupy, které najdete, jsou podloženy vědou. Musíme se prostě naučit žít digitálně,“ říká zakladatel platformy VOS.health Jiří Diblík.

Některé turistické země bijí na poplach s tím, že je u nich turistů až příliš. Někde zavádějí různé regulace. „Díky technice, internetu, Lonely Planet, Booking.com a třeba i umělé inteligenci se ale místa zájmu turistů hromadně přesouvají do míst, která donedávna zela prázdnotou. Nějaká regulace ničemu nepomůže,“ tvrdí cestovatel a majitel cestovky Petr Burian. Trh se tak podle něj bude regulovat sám.

V dokumentárním seriálu Identita – příběh českého grafického designu se tvůrci ptají odborníků, co to vlastně znamená. „Někteří byli vylekaní, někteří nechtěli odpovědět raději vůbec. Ono, vychrlit ze sebe bez přípravy definici grafického designu vlastně je poměrně těžké,“ říká autor projektu Filip Blažek.

O Antonii Formanové se říká, že patří k nejtalentovanějším herečkám své generace. Můžete se na ni těšit na podzim v minisérii Dcera národa o Zdeňce Havlíčkové. „Bavilo mě, jak je drzá. A vlastně něčím i nesympatická,“ říká Formanová.