Evropa zavádí nové emisní povolenky, které mají měnit náš životní styl – a nikdo pořádně neví, kolik budou stát. Ekonom Petr Dufek v novém Hrotcastu vysvětluje, proč jde podle něj o nepodařenou daň a jaké dopady může mít na domácnosti. Poslechněte si ostrou kritiku evropské klimatické politiky a chaotického rozpočtu.

Nová vláda Andreje Babiše se teprve rýsuje, ale její ekonomické kontury podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nevypadají příliš slučitelně. „Programy ANO, SPD a Motoristů jdou proti sobě. Jedni chtějí šetřit, druzí rozdávat. Výsledkem může být rozpočet s deficitem kolem půl bilionu korun ročně,“ říká v novém Hrotcastu. 

Nová vláda Andreje Babiše s Motoristy a SPD má před sebou obtížné kompromisy, ale žádný rozpočtový kolaps nehrozí, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. Emisní povolenky chce Česko podle něj oprávněně zpochybnit a euro by se nemělo zavádět dříve než v příští dekádě.

Evropská klimatická politika a energetická bezpečnost se staly jedním z hlavních témat voleb. Podle poslance ODS a člena sněmovního podvýboru pro energetiku Václava Krále nakonec i tentokrát rozhodne „peněženka voličů“. Ceny energií, emisní povolenky i stabilita sítě podle něj zásadně ovlivní hospodářství i domácnosti.

Evropský automobilový průmysl míří do slepé uličky. Elektromobilita měla být symbolem pokroku, ale realita je jiná: továrny brzdí výrobu, zákazníci nechtějí drahá a nepraktická auta a hlavním vítězem se stala Čína. „Zákazník chce produkt, který mu slouží, ne naopak,“ říká Jaroslav Vavera, majitel motoristického vydavatelství MotorCom, který byl hostem Pavla Štrunce. 

„Česká ekonomika stojí před zásadní volbou. Buď přijde velká dluhová párty, anebo budeme dál zlepšovat klíčové ukazatele,“ říká v novém Hrotcastu hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. V rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o tom, kdy je dluh správná volba a kdy vede jen k bolestivé kocovině, proč je ETS2 větší hrozba než uhlíková daň, jak se dívá na digitální euro i proč nepřijímat eurozónu může být pro Česko dnes výhodnější než kdykoli dřív.

Český státní rozpočet naráží na jasný strop, a to deficit kolem 280 miliard korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je to maximum, které dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ať už rozpočet píše kdokoli, výsledné číslo bude v podstatě stejné. „Schillerová může přijít zase jenom s deficitem 280 miliard. U něčeho bude víc, u něčeho míň, ale to jsou jen kosmetické přesuny,“ říká Hradil v novém Hrotcastu.

Vláda představila návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Přestože jej opozice, ale i část koaličních politiků kritizuje, podle ekonoma XTB Pavla Peterky není výsledek tragický. „Klíčové je procentní vyjádření vůči HDP, to se má pohybovat kolem dvou až tří procent. To je na rozdíl od minulosti pozitivní,“ říká. Tempo zadlužování je zhruba třikrát pomalejší než za předchozí vlády.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.

Česká ekonomika poroste v příštích dvou letech jen kolem dvou procent, což podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nestačí ani na vytváření nových pracovních míst. V novém Hrotcastu upozorňuje, že optimismus ohledně růstu je spíše relativní – pozitivní nálada panuje třeba i v Německu. „Nechápu proč. Německo je ekonomický lúzr, který šest let přešlapuje na místě,“ míní Dufek.