Hrotcast

Česká národní banka podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky zvolila při zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta „pochopitelný a učebnicový“ krok. Reaguje tím na přetrvávající inflační tlaky, které podle něj nejsou způsobeny pouze cenami energií, ale především rychlým růstem cen služeb a mezd. „Služby jsou problémem, a to nejen českým. V květnu zdražily meziročně o více než pět procent,“ říká Peterka v novém Hrotcastu. Centrální banky podle ekonoma musí rozhodovat s výhledem na 12 až 18 měsíců dopředu. Vedle zdražování služeb označil za důležitý faktor také rychlý růst mezd, který podporuje spotřebu domácností a vytváří další poptávkové tlaky. „Pokud mzdy porostou rychleji, než se čeká, domácnosti budou více utrácet, což může vést k růstu cen,“ uvedl. Dalším důvodem k opatrnosti je podle něj fiskální politika vlády. ČNB ve svých prognózách původně počítala s rychlejší konsolidací veřejných financí, než jaká nyní vyplývá z rozpočtových plánů kabinetu. „I fiskální politika bude pravděpodobně rozvolněnější, než jsme čekali v našich modelech,“ řekl Peterka a odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše, že vyšší sazby samy o sobě zvyšují inflaci. „Relevantní ekonomové vám řeknou, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí." Vyšší úroky podle něj sice zdražují financování firem a domácností, zároveň však snižují ochotu utrácet a více motivují ke spoření, čímž oslabují poptávkové inflační tlaky. Podle hlavního ekonoma XTB je současný postup ČNB důkazem její nezávislosti. „Guvernéra Michla nemusí příliš zajímat postoj vlády, protože proti němu nemá žádnou páku,“ řekl. Dodal, že centrální banka má povinnost upozorňovat na všechna rizika pro cenovou stabilitu bez ohledu na politické důsledky.

Česká národní banka by mohla na nejbližším zasedání zvýšit úrokové sazby. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by šlo o preventivní krok proti novým inflačním rizikům. „Pokud bych dnes seděl v bankovní radě, hlasoval bych pro zvýšení sazeb. Je lepší zasáhnout dříve než později.“ Za důležitý signál považuje i nedávný rozhovor guvernéra Aleše Michla pro Bloomberg, kde podle něj naznačil, že zvýšení sazeb je reálně ve hře.

Koruna není překážkou rozvoje české ekonomiky a přijetí eura by v současné situaci vedlo k vyšší inflaci. V rozhovoru pro Hrotcast to říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kriticky se vyjádřil i k poplatkům ve třetím pilíři penzijního spoření, které podle něj dlouhodobě zvýhodňují finanční instituce na úkor střadatelů.Debatu o euru znovu otevřel prezident Petr Pavel, který opakovaně vyzývá k diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. Podle Kovandy ale k přijetí Eura není důvod: „V tuto chvíli není důvod přijímat euro, protože jeho výhody nepředčí nevýhody, které spočívají například ve ztrátě nezávislé měnové politiky," podle něj by Česká republika s eurem čelila vyšší inflaci, protože by musela přijmout nižší úrokové sazby Evropské centrální banky. „Pokud někdo tvrdí, že bychom s eurem neměli vyšší inflaci, musí zároveň říkat, že máme dnes zbytečně vysoké úrokové sazby,“ řekl.A mluvilo se i připravovaných změnách poplatků ve třetím pilíři penzijního spoření. Kovanda podporuje snahu vlády o jejich omezení a souhlasí s kritikou, že současný systém příliš zvýhodňuje finanční instituce. „Ukazuje se i na základě zkušeností ze zahraničí, že poplatky mohly být nastaveny příliš vysoko. To demotivovalo lidi, aby si touto formou na důchod spořili,“ řekl.Podle analýz mohou současné poplatky připravit střadatele během dlouhodobého spoření o více než polovinu budoucích výnosů. „Skutečnost, že po 35 letech spoření klient odevzdá více než polovinu naspořené částky na poplatcích, je těžce obhajitelná." Přesto nepředpokládá, že by změna zásadně poškodila bankovní sektor. „Banky jsou v České republice dobře kapitalizované a ziskové. Myslím si, že mají dostatečný polštář na to, aby přiměřené snížení poplatků zvládly,“ dodal.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar věří, že Andrej Babiš může v Evropské unii znovu prosadit změny podobně, jako se mu to podle něj podařilo v minulosti. V Hrotcastu řekl, že Evropa potřebuje méně regulací, levnější energie a silnější podporu konkurenceschopnosti.Špicar připomněl, že Svaz průmyslu se podílel na přípravě dopisů premiéra Andreje Babiše směrem do Bruselu. „Jsou tam věci, pod které bych se podepsal bez problémů. Green Deal je potřeba transformovat do Real Dealu,“ řekl. Podle něj jsou některé evropské klimatické cíle přehnané a je nutné je revidovat, aniž by Evropa rezignovala na modernizaci ekonomiky. Podle Špicara může být Babiš v evropské debatě úspěšný právě díky své urputnosti. „On to prostě nevzdá, bude posílat další a další dopisy a vytvářet koalice stejně smýšlejících států." Jako první úspěch označil debatu o větším množství emisních povolenek, které by mohly snížit ceny energií.A mluvilo se i o konkurenceschopnosti Evropy. Kritizoval přeregulovanost Evropské unie, zejména v oblasti umělé inteligence. „Jeden z důvodů, proč tak šíleně ztrácíme za Čínou a Amerikou v oblasti AI, je přebujelá byrokracie." Evropa podle něj zároveň doplácí na drahé energie, nedokončený kapitálový trh a komplikovaný přístup k datům.Špicar také odmítl pohled na Českou republiku jako čistou „montovnu“, přesto ale připustil, že velká část ekonomiky stále funguje jako subdodavatelský sektor s nízkou přidanou hodnotou. Zároveň vyzdvihl české firmy, které dokázaly uspět globálně. Zmínil například Linet, KKCG nebo podnikatele Martina Wichterleho. „Už tam spoustu lidí máme. Ukazuje se, že to jde,“ řekl o cestě českých firem do „první ligy“.

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí. „V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu.Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček. EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun. „Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje. Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

Hostem Hrotcastu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A mluvilo se o rostoucí byrokracií, přeregulovanosti Evropské unie i ztrátě podpory pro podnikání. České firmy podle něj čelí stále větším překážkám a stát zapomíná, kdo vytváří prosperitu země. „Prosperita této země nevzniká na úřadech ani v legislativních procesech. Vzniká ve firmách, aktivitami podnikatelů a prací jejich zaměstnanců,“ říká Zajíček. Podle něj politici často berou fungování firem jako samozřejmost, zatímco na podnikatele dopadá stále více regulací a administrativních povinností.Šéf komory upozornil, že hlavně menším podnikatelům dochází síly: „Podnikatel se s tím musí nějak vypořádat. Ale jednou mu dojdou síly a řekne si: já už na to nemám,“ uvedl. Varoval také, že mladší generace už často nechce přebírat rodinné firmy. „Vidí, co všechno museli jejich rodiče absolvovat, a říkají si: mám tohle zapotřebí?“ Zajíček kritizoval i přístup Evropské unie k regulaci. Podle něj Evropa místo skutečného zjednodušování často přidává další pravidla. „Evropa nezjednodušuje, nesnižuje počet regulací. Nebo přinejmenším ne tempem, které bychom potřebovali,“ řekl. Ostrou poznámku přidal i k unijním antibyrokratickým balíčkům: „Tam, kde Evropě ujel vlak, přicházíme s omnibusy.“Velkým tématem rozhovoru byla také infrastruktura a pomalé povolování staveb v Česku. Dlouhé odklady dopravních projektů podle Zajíčka znamenají přímé hospodářské škody. Jako příklad zmínil pražský okruh. „Kdyby Praha měla dávno postavený vnější okruh, utratili bychom dramaticky méně peněz."

Česká vláda si podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vytváří prostor pro vyšší rozpočtové schodky, přesto však současnou situaci nepovažuje v mezinárodním srovnání za dramatickou: „Když se podívám takřka po celém vyspělém světě, tak rozpočtová odpovědnost není téma číslo jedna. Spojené státy i Čína mají deficity kolem šesti procent HDP,“ uvedl Křeček. Připomněl, že český deficit se po covidu snížil z pěti procent HDP na loňských 2,1 procenta, letos však podle odhadů opět poroste.Podle Křečka současná vláda sice kritizovala vysoké schodky předchozího kabinetu, nyní si však „uvolňuje cestu k tomu, aby ty vyšší schodky mohla mít“. Přesto doufá, že kabinet nebude nově vytvořený prostor celý využívat. „Doufejme, že kromě těch investic budou předkládány i nějaké úspory,“ řekl. Ekonom zároveň podpořil výjimky z rozpočtových pravidel pro investice do dopravy, energetiky či obrany. „To, že peníze potečou tímto směrem, je dobře,“ uvedl. Za klíčové však označil efektivní využití prostředků a podporu českého průmyslu.A mluvilo se i o výdajích na obranu a závazcích vůči NATO. Křeček zdůraznil, že Česko by mělo plnit alespoň současný závazek dvou procent HDP: „Neměli bychom hazardovat s tím, že v případě geopolitického ohrožení nám nebude pomoženo tak, jak bychom si představovali,“ řekl. Ale debatu o budoucím cíli 3,5 procenta HDP na obranu označil za předčasnou. „To je hudba daleké budoucnosti. Do té doby se spousta věcí pravděpodobně změní,“ míní ekonom.Křeček kritizoval také vládní zásahy do cen pohonných hmot. Přestože snížení daní podporuje, regulaci marží považuje za problematickou. „Vzniká tím precedent. Jestli se příště vytvoří politická poptávka po regulaci cen másla nebo vajec, tak se to také udělá,“ varoval.Podle ekonoma zůstává česká ekonomika navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Hlavním motorem růstu je podle něj růst reálných mezd a spotřeby domácností. „Růst mezi dvěma a dvěma a půl procenty prostě bude probíhat,“ dodal.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala říká, že český stát ztrácí schopnost efektivně plánovat velké projekty a smiřuje se s nefunkčností. V novém Hrotcastu kritizoval systém dotací, pomalou výstavbu infrastruktury i absenci strategického plánování: „Nikdy se lidem nežilo tak dobře jako teď. A možná právě proto nejsme připraveni na dobu, kdy bude hůř,“ říká Kala. Podle něj stát pouze přidává digitální nástroje na zastaralý systém místo skutečné reformy. „My digitalizujeme skanzen. Udělá se webová aplikace, ale ve skutečnosti někdo ty papíry vytiskne a odnese jinam. To není digitalizace."  Prezident NKÚ kritizuje také využívání evropských dotací. Podle něj se stát soustředí hlavně na to, aby peníze vyčerpal. „Představa je, že je potřeba všechno utratit. A to, k čemu mají peníze sloužit, je druhořadé,“ tvrdí. Jako příklad uvádí financování vědy nebo menších lokálních projektů.„Máme krásné chodníky v obcích, ale chybí velké strategické investice,“ říká. Výhrady má i k plánovaným vysokorychlostním tratím. Podle něj chybí jasný ekonomický plán návratnosti. „Ne každý beton vylitý do krajiny je investice,“ poznamenal. Kala zároveň upozorňuje, že Česko postupně ztratilo náskok před Polskem právě kvůli neschopnosti rychle připravovat velké stavby. „Poláci velmi rychle měnili legislativu, aby mohli stavět infrastrukturu. My jsme ty projekty připravené neměli,“ dodal. Přesto odmítá příliš černý pohled na situaci v zemi. „Žijeme v nejlepší době historie. Jen jsme si zvykli, že stát funguje pomalu a neefektivně,“ uzavírá.

Česká ekonomika vysílá rozporuplné signály. Zatímco důvěra spotřebitelů klesá, firmy zůstávají překvapivě optimistické. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka, který byl hostem Hrotcastu, nejde o nic dramatického: „Když se podíváte do struktury dat, zjistíte, že je všechno v zásadě v pořádku. Firmy dokonce očekávají růst exportu a zahraniční poptávky. Jako by se nic nedělo.“ Optimismus podniků vysvětluje tím, že se předzásobují a připravují na horší časy. „Všichni mají trochu strach, a proto se předzásobují,“ říká. Naopak domácnosti reagují mnohem citlivěji a podle Dufka se obávají zhoršení ekonomické situace. Dopady konfliktu na Blízkém východě se zatím naplno neprojevily, výjimkou jsou pohonné hmoty, které podle něj přidají zhruba jeden procentní bod k inflaci. „Najednou jsme místo jednoho procenta někde kolem dvou,“ odhaduje. Přesto nečeká návrat k dramatickému zdražování z minulých let a případné zpomalení ekonomiky by podle něj mělo být jen mírné. A mluvilo se i o státní regulaci cen pohonných hmot. Bylo to nutné? Zjistíte v novém Hrotcastu!

Napětí v Perském zálivu zatím českou ekonomiku zasahuje jen omezeně, podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila se ale hlavní dopady teprve projeví. Výraznější efekt očekává až v dalších měsících, kdy se problémy v dodávkách promítnou do průmyslu i cen potravin. Konflikt podle něj představuje typickou „nabídkovou krizi“, na kterou se reaguje obtížněji než na propad poptávky. „Vy ten problém nedokážete vyřešit. Něčeho je prostě méně a musíte se s tím smířit,“ vysvětluje. Kriticky se staví k zásahům státu, jako bylo snížení spotřební daně z paliv za vlády Andreje Babiše. „Je to sleva na litr, takže čím víc tankujete, tím víc dostanete. Nejvíc to pomáhá bohatým,“ říká.Podle něj taková opatření navíc potlačují přirozený signál trhu. „Trh říká: ropa je dražší, šetřete. A stát řekne: ne, my to zlevníme. To je špatně.“ Inflace kvůli konfliktu podle Hradila poroste, i když zatím jen pozvolna. „To je teprve začátek. Řada věcí se ještě nepropsala,“ dodává. Zásadní podle něj zůstává jediné: „Správná reakce je nepopulární - v zásadě nedělat nic a nechat ekonomiku se přizpůsobit.“