Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má současná vláda mimořádné štěstí. „Dostala ekonomiku, která není spálenou zemí. Naopak zrychluje,“ říká. Zároveň ale varuje před falešným pocitem bezpečí: samotný růst dlouhodobé problémy Česka nevyřeší.

Českou ekonomiku přirovnává k „hobby běžci“ – občas zrychlí, občas poleví, ale chybí jí tvrdě vedený tréninkový plán. Tedy dlouhodobá hospodářská strategie, která by platila napříč politickými cykly a vládami.

Největší zkouška podle Marka teprve přijde u veřejných financí. Vládní koalice slibuje návrat k rozpočtové stabilitě bez zvyšování daní, zároveň mluví o levnějších energiích, dostupném bydlení a růstu mezd. Taková kombinace se ale bez konkrétních škrtů a nepopulárních rozhodnutí skládá jen velmi obtížně. Spoléhat na rychlejší růst nebo na „zatočení se šedou ekonomikou“ podle Marka stačit nebude – potřebné stovky miliard to nepřinese.

Lepší makroekonomická čísla tak nesmějí zastřít realitu rozpočtů. „Spoléhat se jen na zrychlení hospodářského růstu nebo na omezení šedé ekonomiky nestačí. To nepřinese objem úspor, který je potřeba ke snížení rozpočtového deficitu,“ upozorňuje.

Andrej Babiš tak případně přebírá ekonomiku ve slušné kondici, ale s nepříjemným úkolem: ukázat, že umí nejen jet na dobré vlně, ale hlavně nastavit disciplínu, která obstojí i ve chvíli, kdy se vítr otočí.

Rychlý růst ekonomiky zakryl slabiny rozpočtu – ale jen dočasně. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka v podcastu mluví otevřeně o nadhodnocených příjmech, iluzích kolem EET i o tom, proč růst sám o sobě státní finance nespasí.

Hostem Hrotcastu byl Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, a říká, že česká ekonomika není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.

Německá vláda od příštího roku plánuje dotovat ceny elektřiny pro přibližně dva tisíce energeticky náročných firem a snížit jim náklady až o polovinu. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka jde ale spíše o pokus přikrýt hlubší strukturální problémy německé ekonomiky, než o systémové řešení.Dufek upozorňuje, že Německo se od roku 2019 nepohnulo z předcovidové úrovně výkonu a průmyslová výroba je dnes srovnatelná s rokem 2010. Podle něj si země zároveň sama vypěstovala konkurenci v Číně, kam v minulosti přenesla klíčové technologie, zejména v automobilovém sektoru.Podpora však nebude plošná a dotkne se jen části podniků. Firmy navíc budou muset prokazovat, že úspory investují do ekologických opatření, což je podmínka Evropské komise. Dufek upozorňuje, že jde o jasný zásah do jednotného evropského trhu, který ale pravděpodobně projde kvůli tomu, že je navázán na klimatické cíle.Dopady na český průmysl mohou být dvojí. V pozitivním scénáři by se německá ekonomika mohla odrazit ode dna, což by zvýšilo poptávku po českém exportu. Negativní variantou je zhoršení konkurenceschopnosti českých firem, které budou čelit levnějším německým konkurentům.Podle Dufka však český průmysl stále těží z nižších pracovních nákladů a určité výhody vůči Německu si drží. Hlavním problémem jsou podle něj dlouhodobé investice do energetické infrastruktury, které si vyžádají biliony korun a jejich skutečné náklady nakonec dopadnou především na domácnosti a spotřebitele.

Evropská unie zavede od ledna clo na levné zásilky z Číny do 150 eur. Změna dopadne hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které v posledních letech masově nakupují na portálech typu Temu, Shein nebo AliExpress. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může jít až o miliardové zdražení.V Česku, kde přes internet nakupuje 80 procent populace, to podle Kovandy znamená dodatečných deset miliard korun, které spotřebitelé zaplatí navíc. U některých položek, zejména velmi levných, může finální cena vyskočit i o více než sto procent.Kovanda upozorňuje, že Brusel se tak sám dostává do rozporu s dřívější kritikou americké ochranářské politiky. Místo volného trhu volí opatření, která mají chránit evropské e-shopy před čínskou konkurencí. Ta těží z levnější energie, nižších nákladů výroby a sofistikovaných prodejních algoritmů.Druhým velkým tématem je evropský plán financování Ukrajiny. Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku na obří půjčku, která měla být kryta výnosy z ruských zmrazených aktiv. Podle Kovandy jde o „hurá akci“ Evropské komise, která nedokázala vyjednat podporu klíčových hráčů včetně USA. Belgie, kde sídlí Euroclear a kde leží většina zmrazených ruských rezerv, se obává, že by v případě budoucího míru mohla nést právní i finanční následky.Evropská rada bude o dalších variantách pomoci Ukrajině jednat 18. prosince. Podle Kovandy může být nakonec jedinou realistickou cestou nový společný unijní dluh nebo série bilaterálních dohod mezi členskými státy a Kyjevem.

Politická hra kolem rozpočtu, tlak na úředníky i dilema mezi obranou a Green Dealem. Petr Musil otevřeně popisuje, kde je skutečný problém českých financí a jaké riziko hrozí, pokud politici ztratí fiskální disciplínu. Poslechněte si nový Hrotcast.

Jak moc se skutečně změní ekonomika s novou vládou? Podle Štěpána Křečka žádná apokalypsa nepřichází – rozpočtové změny jsou v jednotkách procent HDP. V Hrotcastu ale zároveň říká, že Fialova vláda dlouhodobě bojovala s image nedostatečné ekonomické kompetence a slabé komunikace. „Nešlo o výsledky, ale o to, jak působila na veřejnost.“

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém Hrotcastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB. 

Češi elektromobilům zatím moc nevěří, ale podle Arnošta Barny z Kia ČR je to jen otázka času. „Zvykáme si pomaleji, ale stejně jako dřív u dieselů či automatů – nakonec nás přesvědčí zkušenost.“ V novém Hrotcastu mluví o budoucnosti bezemisní dopravy i o tom, co by měla dělat Evropa jinak.

Nová vláda Andreje Babiše chce po nástupu zrušit emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a dopravu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ale nebude snadné. Brusel systém nastavil tak, že jeho zrušení by znamenalo tvrdé sankce a ztrátu evropských dotací.