Inspirace Baťa

Co všechno má společného odkaz Baťa, objevování a cestování? Ačkoliv se to možná na první pohled nemusí zdát, tak věřte, že skutečně mnoho. A právě o tom je dnešní díl podcastu Inspirace Baťa, ve kterém byl hostem mladý cestovatel Tomáš Vaňourek, hlavní tvář projektu Expedice Z101.

Tomáš Vaňourek už víc jak rok a půl brázdí napříč Afrikou ve stopách pánů Hanzelky a Zikmunda, jejichž dílo nejenom, že kopíruje, ale primárně důkladně rozšiřuje. Prostřednictvím fotografií či videí ukazuje, jaký byl svět před pětasedmdesáti lety a jaký je dnes. Na cestě už zažil mnohé – prošel nejrůznějšími těžkými situacemi a na vlastní kůži zjistil, že dobrodružství číhá na každém rohu a život často závisí na jedné jediné vteřině, jednom jediném rozhodnutí.

Během cesty po africkém kontinentu samozřejmě narazil i na baťovskou stopu. Na vlastní oči viděl, jak si dnes stojí baťovské filiálky a pochopil, k čemu sloužila baťova Exportní škola.

Při výběru lidí pro práci v zahraničí bylo totiž nejdůležitější, aby oslovený vykazoval ve své osobnosti kombinaci odvahy a odbornosti. Odvaha byla primárním předpokladem pro to, aby člověk zastupování firmy Baťa v zahraničí zvládl. Odvaha zvyšovala šanci, že si člověk poradí i v těžkých situacích, o které při zakládání továrních měst, nebo hledaní nových obchodních možností nebyla nouze. Firma si uvědomovala, že je schopná vybavit své zástupce po stránce odborné, ale odvaze, té se učí těžce. Pokud v sobě měl člověk kus dobrodruha, firma se zaměřila na jeho odbornost – škola pro exportéry je připravovala na všechny možné i nemožné situace. Jedním z hlavních témat Exportní školy bylo mimo jiné naučit také každého toleranci, pokoře a snaze inspirovat se od cizinců vším, co by mohlo firmu obohatit.

A tady se nám opět spojuje baťův odkaz, objevování a cestování. Příjemný poslech.

Support the show

Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).

Dnes se v rámci podcastu Inspirace Baťa zastavíme u inscenace „prostřední“ s názvem Já, Baťa, pojednávající o Janu Antonínu Baťovi. Toho na jevišti ztvárnil zkušený herec Rostislav Marek. Jak moc pro něho bylo náročné nastudovat postavu, na jejíž osud se část veřejnosti stále dívá rozporuplně? Jak on sám vnímá muže, který firmu Baťa převzal po tragické smrti Tomáše Bati? A jak tento výpravný divadelní počin přijala široká divácká obec a rodina Jana Antonína Bati? Poslouchejte!

Support the show

V kontextu filozofie baťovské služby je vám již známá důležitost vztahů v rámci firemní kultury Baťa. Nejednalo se nikdy jen o vztahy pracovní, ale také ty soukromé. Jak firma nahlížela na partnerské vztahy a proč se snažila edukovat oba partnery? Podle čeho si měla baťovská žena vybrat muže, co od něj měla očekávat a jak měla pracovat sama na sobě, aby svému muži byla také nejbližší přítelem a životní oporou? V poslední řadě, se vždy apelovalo na skutečnost, že vztahy jsou založeny na celoživotní a vzájemné práci, kterou nesmí ani jeden z partnerů podceňovat. Více se dozvíte v novém díle podcastu Inspirace Baťa. 

Support the show

„Baťa na prknech, která znamenají svět“ – rozhovor s hercem Gustavem Řezníčkem

Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).

Dnes se v rámci podcastu Inspirace Baťa vrátíme na pomyslný začátek do roku 2014 a společně s hostem, hercem Gustavem Řezníčkem, zavzpomínáme na první díl zmiňované trilogie, a sice na představení Baťa Tomáš, živý, ve kterém si Gustav zahrál roli Tomáše Bati, zakladatele.

Jak tuto roli v rámci své dlouholeté herecké kariéry Gustav Řezníček vnímal? Byla v něčem jiná než ostatní? Co mu bylo při práci inspirací? A odnesl si něco z baťovského odkazu do soukromého života? Nejen na tato témata došla řeč!

Support the show

Jaké to bylo, být mladým mužem či mladou ženou, nebo-li studentem v Baťově škole práce? Úspěch mladých lidí ve firmě Baťa byl zasloužený a velmi tvrdě odpracovaný. Úspěšné absolvování Baťovy školy práce bylo podmíněno mnoha faktory. Je známo, že studenti pracovali osm hodin v továrně, studovali večerní školu a museli bydlet na internátě. Jaký byl každodenní režim a jak náročné bylo tuto školu studovat? Vše se dozvíte v dalším díle podcastu Inspirace Baťa.

Support the show

Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).

Titulní roli – postavu Tomáše Bati juniora – nastudoval herec Radovan Král, který je zlínskému divadlu věrný více jak dvacet let, a jak sám v podcastu přiznává, byla to výzva, ze které měl nejprve obavu.

Jak se mu postava Tomíka zkoušela? Kde čerpal potřebnou inspiraci? A do jaké míry se na inscenaci podepsalo prostředí, ve kterém se hraje, a sice Památník Tomáše Bati, kde se tak symbolicky znovu potkává syn se svým otcem pod maketou letadla Junkers F 13? Poslouchejte!

Support the show

„Baťa na prknech, která znamenají svět“ – rozhovor s režisérem Dodo Gombárem

Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).

Pod první a také závěrečnou inscenací z baťovské trilogie je autorsky i režijně podepsaný uznávaný režisér Dodo Gombár, který byl hostem úvodního podcastu z připravované takzvané divadelní série.

Jak těžké bylo pro Dodo Gombára najít správný klíč k inscenování baťovského příběhu? Z jakých materiálů vycházel? A přineslo mu baťovské téma i něco do osobního života? Poslouchejte!

Support the show

V rámci připomenutí 90 let od posledního vzletu Tomáše Bati a taky 700 let od založení města Zlín bude šestý ročník Festivalu Týden Baťa věnován vizím Tomáše Bati při budování továrních průmyslových měst v tuzemsku i ve světě.

Hlavním tématem festivalu, který proběhne od 12. 9. do 16. 9. ve vile Tomáše Bati, bude představení vize průmyslového města, realizace a život v současných baťovských městech. Přednášková i výstavní činnost se tentokrát zaměří na doposud méně známé skutečnosti z baťovských měst.

Na jaký konkrétní program se můžete těšit? Kdo se objeví mezi přednášejícími? A čím samotný festival vyvrcholí? Nejen to vám prozradí Gabriela Končitíková a Jakub Malovaný z Nadace Tomáše Bati.

Support the show

Evu Klabalovou propojuje s Tomášem Baťou mnohem víc, než jen „pouhá“ výroba obuvi. Oběma je totiž vlastní schopnost podívat se na tradiční odvětví výroby naprosto nevšedním způsobem. 

Eva je první ženou, která se stala hostem podcastu Inspirace Baťa - její přístup k životu, k podnikání a taky k lidem je velmi inspirující. Zaposlouchejte se proto do rozhovoru, ve kterém tato křehká žena, která ve svém mladém věku získala řadu ocenění, prozrazuje, co všechno z baťovské filozofie čerpá.

Support the show

V roce 1925 založila firma Baťa nový typ školy – Baťovu školu práce pro mladé muže. Jednalo o reakci Tomáše Baťu na situaci, která na trhu s obuví vznikla. Mnoho domácností, které byly do té doby závislé na oboru švec začalo pozvolna krachovat. Baťa si uvědomil, že na něj bude nahlíženo jako na hlavního viníka a zároveň věděl, že nová doba, která přinášela pásovou výrobu se už nenavrátí k původní domácí výrobě obuvi. Cestu spatřoval v založení školy, která pomůže vzdělat syny ševců, jak vyrábět obuv novým způsobem. Kapacita pro první ročník bylo 200 studentů, ale nepřihlásilo se ani 80 chlapců, pořád platilo známé: „ještě není tak zle, abych dal kluka studovat na ševce“.

Velmi rychle se však svět dozvěděl, že u Baťů se neučí být ševcem. 

Jak fungovala Baťova škola práce pro mladé muže se dozvíte v dalším díle podcastu Nadace Tomáše Bati, Inspirace Baťa. 

Support the show