Interview Plus

Vláda chce kvůli zdražování od července zjednodušit přístup k některým sociálním dávkám. Týkat by se to mělo žádosti o příspěvek na bydlení a pravidel pro čerpání rodičovské. Podle opozice to ale v době mimořádného zdražování nestačí a hnutí ANO mimo jiné navrhuje zvýšit rodičovský příspěvek ze 300 na 400 tisíc korun, což by podle Aleše Juchelky (za ANO) mohlo pokrýt inflaci.

Litva patří od počátku ruské invaze k největším spojencům Ukrajiny. Vilnius podporuje Kyjev na poli mezinárodní diplomacie i vojensky: „Bereme to tak, a myslím, že Litevci a Češi to chápou stejně, že Ukrajinci bojují také za nás. Když zvítězí, budeme ve větším bezpečí. Když prohrají, je otázkou, kdo bude další na řadě,“ upozorňuje litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Česká centrální banka (ČNB) pravděpodobně ještě tento měsíc znovu zvýší základní úrokovou sazbu s cílem zkrotit inflaci, která nyní dosahuje 16 procent. „Už když jsme před rokem začali zvyšovat úrokové sazby, tak jsme vnímali, že je třeba otočit kormidlem měnové politiky. Ale že se dostaneme na 16 procent jsem si opravdu nedovedl představit,“ přiznává Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB.

Už za necelé tři týdny Česko od Francie na dalších šest měsíců převezme otěže ve vedení Evropské unie. Na předání se podílí i francouzský diplomat s českými kořeny David Cvach: „Česko se zapojuje a vstupuje velmi profesionálně. Mohu říct, že je to příjemná spolupráce,“ popisuje v Interview Plus.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ konstatuje ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Debatu o opatřeních na ochranu klimatu provázejí v Evropské unii vzrušené diskuse. Část politiků chce urychlit odklon od fosilních paliv, jiní se ale obávají propadu životní úrovně. „Svého času jsem na Slovensku prosazoval drastické reformy a mám smysl pro bolest, ale zároveň bych byl rád, abychom to dokázali zvládnout tak, aby ekonomických a sociálních škod bylo co nejméně,“ deklaruje slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda.

Systém zdravotního pojištění má letos podle schváleného rozpočtu přijít o 14 miliard korun. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče. Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík vidí problém i v tom, že neexistuje systém investic. „Zdravotní pojištění dobře kryje průběžnou péči, ale je zoufale nedostatečné pro investice. Vůbec není systémově vyřešeno, v jakém stavu jsou české nemocnice. Když se projdete po Praze, tak je to někdy tristní pohled.“

Odklon od uhlí a nejistota spojená s dodávkami plynu posiluje pozici jaderné energetiky. V současnosti probíhá příprava stavby nových jaderných bloků v Dukovanech, kam nyní míří zástupci možných dodavatelů: „Všechny tři nabídky budou na tlakovodní reaktor do 1200 MW. Všechny ty tři firmy jsou zkušené a staví ve světě, takže uvidíme, jak naplní naše požadavky,“ shrnuje Petr Závodský, ředitel elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Podle ministerstva financí by schodek státního rozpočtu mohl příští rok ještě stoupnout – a na přibližně stejné úrovni zůstat i v následujících letech. „Na obranu toho návrhu bych řekl, že pokud je tam řada částek oproti letošku ,zaseknutých‘, tak to vlastně znamená jejich reálný pokles,“ uvádí s odkazem na vysokou inflaci ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Proti koronaviru se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí, míra proočkovanosti se zastavila na necelých 65 procentech. Část odpůrců argumentovala i tím, že v postoji k očkování nejsou jednotní ani lékaři. Nová studie český výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ale dokládá, že tomu tak nebylo. „Více lidí by se nechalo naočkovat, pokud by znali skutečné názory lékařů,“ tvrdí Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI.