Interview Plus

Ukrajincům se daří odrážet ruskou invazi i díky dodávkám zbraní a humanitární pomoci ze Západu. Zásadní roli v tom hrají Spojené státy, které navíc před pár dny rozhodly o jejím dalším navýšení. „Je to vzácné a smutné zároveň, že se konečně od začátku 21. století našlo téma, na kterém se shodne celá země,“ konstatuje historik a politolog Igor Lukeš.

Kvůli válce na Ukrajině muselo podle odhadů OSN své domovy opustit 13 milionů lidí, z toho část uprchla do zahraničí. Už od prvního dne jim pomáhají humanitární organizace i jednotlivci. „Nemyslím si, že by ta válka a její dopady byly jiné. Ve válce se dějí surové činy, civilisté prchají, aby si zachránili život. Na druhou stranu mi připadá, že v tomto případě vidíme skoro celosvětovou solidaritu,“ všímá si prezident humanitární organizace ADRA Michael Krüger.

Středobodem přijímání nejen uprchlíků z Ukrajiny se stalo pražské hlavní nádraží. I přes chvályhodnou koordinaci uprchlické pomoci zůstalo v budově až několik stovek lidí, převážně Romů. Vedení Prahy proto žádá stát, aby pomohl s přerozdělováním uprchlíků. „Jsem rád, že vláda vzala na vědomí, že je v Praze čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než jinde. Věci se začínají řešit a dávají se do pohybu,“ uvádí host Interview Plus primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu stoupají ceny energií. „Krátkodobě to znamená, že státy v Evropě budou dotovat domácnosti. A dlouhodobě to znamená pro průmysl hledání způsobů jak šetřit a jak vytvořit nové technologie,“ říká Ondráš Přibyla, zakladatel think-tanku Fakta o klimatu. „Doufám, že se to může promítnout i do úsilí přestat spalovat fosilní paliva. Reakce na válku se tak promítne do geopolitické bezpečnosti i do řešení klimatické bezpečnosti, klimatické změny.“

Za elektřinu jsme platili v dubnu o 30 procent vyšší cenu než před rokem. Zemní plyn podražil ještě víc a stoupají i ceny tuhých paliv nebo teplé vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tomu chystá zvláštní energetický tarif, který by měl pomoci potřebným. Finální návrh bude hotový v řádu dnů, maximálně týdnů, říká tvrdí náměstek resortu René Neděla: „Hlavní cíl je motivovat lidi k úspoře energie. Aby lidé šetřili nejen kvůli cenám energií, ale aby snižovali spotřebu.“

Finsko, které má s Ruskem více než tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, se chystá kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončit období neutrality a vstoupit do Severoatlantické aliance. Podobný krok zvažuje Švédsko. „Tohle by přispělo k posílení naší kolektivní bezpečnosti a obrany,“ je přesvědčený bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Jsou to země, které dlouho posilují vlastní schopnost bránit se.“ A právě větší schopnost obrany sebe sama Evropa potřebuje, dodává.

Od listopadu se na 22 procent zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 procent svého příjmu a nezbývá jim tak dost na ostatní náklady. „Nevypadá to jako velká změna, ale došlo k ní během velice krátké doby. Jsou za tím stoupající ceny energií, vstupuje ale do toho i například splácení hypoték, to je také náklad na bydlení,“ přibližuje ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI. „A my víme, že růst cen energií zatím jen startuje.“

Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky (ČNB) vedle znepokojených reakcí přineslo i propad koruny, která výrazně oslabila proti dolaru i euru. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové jde jen o krátkodobý výkyv. „Navíc centrální banka má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k velikosti ekonomiky, takže má dostatečný prostor pro to, aby kurz posunula do úrovní, které považuje za žádoucí,“ uklidňuje.

Na Ukrajině už od roku 2014 poskytuje humanitární pomoc Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Ve spolupráci s Červeným křížem se podílel i na evakuaci lidí, rodin a dětí z Mariupolu a zdejší ocelárny Azovstal. „Podařilo se zachránit čtyřicet dětí, zajistili jsme vodu, zdravotní péči, výživu i psychologické poradenství. Ale dětí jsou tam desítky tisíc a otázka je, kdy se k nim dostane pomoc,“ popisuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vystoupil na Rudém náměstí během vojenské přehlídky. Jeho projev byl ale kratší než v minulých letech a oproti předpokladům v něm nezaznělo nic překvapivého. „Nepůsobil jako energický vůdce, který má ambice hrát první housle ve světové politice a jehož země aspiruje na roli supervelmoci,“ hodnotí Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.