Interview Plus

Přestože nejintenzivnější boje se odehrávají na východě Ukrajiny, s dopady ruské invaze se musí vypořádávat celá země. „Od Ukrajinců často zaznívá, že nikde není bezpečno, protože rakety mohou dopadnout kdekoli. Je to nepředvídatelné,“ popisuje zpravodajka Českého rozhlasu Jana Karasová, která se spolu s Jaromírem Markem vrátila z reportážní cesty po Ukrajině.

Ofenzíva na jihovýchodě Ukrajiny zatím ruské armádě nepřinesla významné územní zisky. „Zatím se zdá, že Ukrajinci jsou na to dobře připraveni a že se nepodařilo zničit větší část těch bránících se vojsk. I když pravděpodobně i tam dochází ke kritickým okamžikům,“ hodnotí Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky.

Za návrh vyplatit pět tisíc na každé dítě rodinám s ročním příjmem do milionu korun sklidila vláda Petra Fialy (ODS) kritiku. Distancoval se od něj také externí poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ekonom Filip Pertold. „Mám pocit, že politici jsou tlačení k tomu, aby hlavně nedávali dávky chudým lidem v problémech, ale de facto všem stejně. To je i příklad toho mimořádného příspěvku,“ míní.

Drtivá většina členských zemí Evropské unie je pro ukončení odběru ropy z Ruska. Až na výjimky by k tomu mělo dojít do konce tohoto roku. „Firmy jsou zvyklé, že hlavní pomocnou ruku najdou na konci své paže, a tak se snaží dělat maximum pro to, aby byly na fosilních palivech dodávaných z autoritářských režimů co nejrychleji a co nejméně závislé,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Déle než rok nemělo hnutí ANO v brněnském zastupitelstvu svůj klub. V Brně nefungovala ani místní organizace, byla zrušena kvůli napojení některých jejích členů na kauzy vyšetřované policií. Nyní je ANO zpět v zastupitelstvu a klub vede opět Petr Vokřál, který přitom sám z hnutí před časem na protest vystoupil. „Těžko si umím představit, že bych teď zase po nějaké době řekl, že jsem si to rozmyslel a vstupuji,“ přiznává.

Udržení sociálního smíru je jedním z klíčových úkolů pro vládu Petra Fialy (ODS), kvůli vysoké inflaci a růstu cen se totiž mnoho lidí dostává do obtížné situace. „Ve společnosti je obrovitý neklid. Začíná být tak silný, že začínáme být voláni k tomu, abychom organizovali nepokoje a protestní aktivity,“ upozorňuje znovuzvolený předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Zatímco ruské ostřelování civilních cílů, vraždy, znásilňování a rabování na Ukrajině odsoudila velká část světa, v Rusku válka zvýšila popularitu prezidenta Vladimira Putina u veřejnosti. „Nečekal jsem, že Rusko bude skutečně postupovat takto brutálně před očima světové veřejnosti,“ přiznává filozof Václav Němec.

Rusko ve středu přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska a tím vyvolalo obavy, že další země by mohly následovat. Zároveň už ale několik evropských energetických společností přistoupilo na ruský požadavek platit v rublech. „Evropa, nebo spíš členské státy si musí ujasnit, jestli se na ruský plyn budou dívat čistě ekonomicky, anebo z hlediska toho, že Rusko je agresor. V tuto chvíli převažuje ten první pohled,“ konstatuje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Moldavsko se obává, že by se na jeho území mohla rozšířit rusko-ukrajinská válka. Prezidentka Maia Sanduová upozorňuje, že proruští separatisté v Podněstří se pokoušejí vyostřit napětí v oblasti. „Došlo k útokům na separatistické ministerstvo státní bezpečnosti. V minulých dnech byly lidmi, jejichž identitu neznáme, napadeny dvě radiostanice, které šířily ruskou propagandu do Moldavska,“ říká odborník na postsovětský prostor Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje, že od začátku ruské invaze byla na Ukrajině zasažená nejméně 160krát zdravotnická zařízení nebo zdravotníci. V zemi už působí přes sto zahraničních pracovníků Lékařů bez hranic. „Zatím tam poslali zkušenější kolegy na výcvik ukrajinských chirurgů, kterých je dostatek. Hlavní problém je zásobování léky,“ popisuje dětský chirurg a opakovaný účastník zahraničních misí Jan Trachta.