Dokumenty Kamila Boušky tvoří tři básnické sešity, které jsou jakousi černou skříňkou, záznamem troskotání lidského druhu. Jeho odcizeného, virtualizovaného, narcistního světa. A zároveň jsou apelem k probuzení a účasti. Diskutují o nich Jitka Bret Srbová, Libor Staněk a Roman Polách.