Podle onkoložky profesorky Petry Tesařové dostává sebevědomí pacientek už tak dost na frak, ty opuštěné se ocitají v ještě mnohem horší situaci. „Přitom díky screeningovému programu převažují pacientky s nádorem v prvním stadiu, kde se naděje na vyléčení blíží téměř stu procentům,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování známá lékařka s tím, že onkologové mohou mnoha ženám zachránit nebo významně prodloužit život, ovšem ten také musí mít nějakou kvalitu. „Takže neřešíme primárně jen nádor, ale třeba těhotenství po nádoru nebo pošramocené sebevědomí.“

Mamograf je obyčejný rentgen
Profesorka Tesařová se ve své praxi věnuje primárně mladším ženám, kterých sice podle statistik onemocní více, než tomu bývalo dřív, ale tento trend není podle odbornice na úkor starších. „Stoupá sice incidence, ale úmrtnost klesá,“ říká. Jinými slovy, screening sice odhalí více případů, ale protože jsou v časném stadiu, bývají dobře léčitelné. Je tedy s podivem, že i přes tyto prokazatelně nadějné výsledky a mohutnou osvětu se pořád ještě mnoho žen mamografu obává. Nejčastější je strach z ozáření.

„Mamograf je ale obyčejný rentgen. Dávka ozáření se dá přirovnat k zámořskému letu z Prahy do New Yorku,“ uklidňuje váhající ženy Petra Tesařová, která se k profesi onkoložky dostala prý náhodou. „Tento obor mi byl kdysi z různých důvodů přidělen coby nelukrativní. Ale jak ty boží mlýny melou, stal se z toho nakonec velmi vzrušující, dynamický a zajímavý lékařský obor.“

Každá léčba má smysl
Odbornice v podcastu také pochválila herečku Angelinu Jolie, která před dvanácti lety sdělila světu, že si nechala z preventivních důvodů odebrat obě prsní žlázy. „Ve velmi mladém věku viděla umírat svoji maminku i její sestru. Její krok byl pochopitelný a svým coming outem toho udělala pro ženy opravdu hodně.“

Nosiček mutací genu, jaký měla i Angelina Jolie, je v naší populaci asi deset procent. Není to ale tak, že každá žena je automaticky ohrožena nádorem prsu. Rizika se ale mohou sčítat. Neblahou roli hraje například obezita. „Tuk totiž produkuje estrogenní hormon, jehož nadbytek následně stimuluje prsní žlázu, takže může snadno vzniknout nádor,“ varuje lékařka. Dodává ale, že i léčba nádoru, který je nevyléčitelný, má smysl. Může totiž pacientce prodloužit život do doby, kdy léčba konkrétního druhu nádoru už bude možná.

Jaké jsou nové možnosti léčby rakoviny prsu a jak se liší přístup k nemoci u mladších a starších pacientek? A co lékařka prožívá, když do ordinace přijde maminka s nemocnou dcerou? Celý rozhovor s profesorkou Petrou Tesařovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je onkoložka a hematoložka. Pracuje a přednáší ve Všeobecní fakultní nemocnici a na Onkologické klinice 1. LF UK v Praze. Je předsedkyní Projektu 35 - programu pro ženy, jež onemocněly nádorem prsu do pětatřiceti let. Je spoluzakladatelkou sdružení Dialog Jessenius a členkou mnoha dalších odborných společností. Angažuje se v různých preventivních programech, pravidelně publikuje a přednáší.

Říjen je již tradičně měsícem prevence proti rakovině prsu. Této problematice se věnuje i nezisková organizace Loono, která upozorňuje na důležitou prevenci spojenou se samovyšetřením a chozením na pravidelné kontroly.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Hlava občas bolí každého. Nebo skoro každého. Lékaři udávají, že tenzní bolest hlavy, což je taková ta tupá bolest, kdy máte spánky či temeno jako ve svěráku, zažije aspoň jednou v životě sedmdesát procent lidí. Většinou pomůže odpočinek, procházka na čerstvém vzduchu, doplnění tekutin, spánek. Možná proto bolest hlavy bagatelizujeme. A když se nám s ní někdo svěří, mávneme rukou: „Však ono to brzy přejde, uvidíš.“ Jenže migréna nepřejde.

Postiženému je často na zvracení, vadí mu světlo i zvuky, sebemenší fyzická námaha. Ale zatne zuby a jde do práce, jen aby nemusel někomu vysvětlovat, jak bídně se cítí. Nemoc, která není vidět, je vždycky trochu podezřelá. A tak postižený polyká analgetika ve velkém a nějak se snaží přežít. Jenže se dostává do začarovaného kruhu. „Bolest hlavy může být způsobena právě nadužíváním léčiv, přičemž nejde ani tak o to, kolik prášků, ale kolik dní je užíváme. Čím déle, tím méně analgetika zabírají,“ varuje v dalším dílu podcastu MUDr.ování neurolog Pavel Řehulka z Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Není aury, není migrény?
„Migréna není jen problém medicínský, ale i společenský. Je to totiž nejčastější příčina pracovní neschopnosti u lidí do padesáti let. A narušuje i partnerský život,“ zamýšlí se neurolog. Jak ale poznáme, že nás netrápí jen „obyčejná“ bolest hlavy, ale jde skutečně o migrénu? Některé příznaky jsme už vyjmenovali. Vedle nich je také indicií čas, migréna neodezní v řádu hodin, spíš dní. „Existuje mezinárodní stupnice bolestí hlavy, což je tabulka, která obsahuje na dvě stě položek,“ vysvětluje Pavel Řehulka s tím, že porovnání obtíží pacienta s různými typy bolestí hlavy obsaženým v tabulce může dát lékaři vodítko, o jakou nemoc jde.

Někteří lidé si myslí, že pro migrénu je typická aura. Tu ale zažívá jen čtvrtina pacientů. Nicméně dotazy na ni patří mezi nejčastější. Je přece jen záhadná a jakoby z jiného světa. Je dokonce možné, že právě průběh aury pomohl spisovatel Lewisi Carrolovi stvořit v románu Alenka v říši divů onen fantaskní svět. Carrol totiž léta trpěl migrénou a ve svých denících velmi přesně popsal průběh hýbajících se hradů, což je příznak vizuální aury. Má se rovněž za to, že gotické oblouky mohly mít podobný předobraz. Nikde v přírodě se totiž lomený oblouk nevyskytuje.

Dobré zprávy pro nemocné
Ač se aura jeví záhadně, je vědci docela dobře prozkoumaná, na rozdíl od dalších jevů s migrénou souvisejících. To je možná důvod, proč nemoc velmi vzdoruje léčbě. Naději však nemocní mají. Kromě akutní léčby, například na bázi triptanů, je tu jedna velmi slibná cesta. Jde o tak zvanou preventivní léčbu, která se nespoléhá na uměle vytvořené chemické látky, ale vzala si příklad z dějů v našem vlastním těle. O jakou léčbu jde, jak probíhá a kdo na ni má nárok? A kdo by měl kvůli bolesti hlavy navštívit lékaře a proč? Celý rozhovor s  lékařem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Neurolog Pavel Řehulka absolvoval obor všeobecné lékařství na LF MU v Brně, kde rovněž získal specializovanou způsobilost v oboru neurologie. V roce 2018 stážoval v Headache Science Center (Fondazione Mondino, Pavia) a účastnil se Migraine preceptorshipu v Danish Headache Center (Rigshospitalet, Kodaň). V roce 2019 vystudoval program Master in headache medicine (Università La Sapienza, Řím). V současné době pracuje v Centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Pokud si neřekneme „Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme“, tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na nemoci asociované antibiotickou rezistencí než třeba na nádorové onemocnění. Tohle důrazné varování vyslala lékařům Světová zdravotnická organizace a doprovodila ho seznamem antibiotik, v němž přesně definovala, která jsou s ohledem na rezistenci „ekologičtější“ a která méně vhodná. „Mezi jedno z excelentních antibiotik, které je poměrně účinné a šetrné, je penicilín. Bohužel se přestal po revoluci používat. Kvůli lobby farmaceutických firem byl nahrazen jiným, což je velká škoda,“ říká v podcastu MUDr.ování Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.

Krátkodobá úleva, dlouhodobý průšvih
Nejhorší druh antibiotik jsou podle odborníka tak zvaná třídenní. Právě ta často vyžadujeme po lékařích, aby se nám ulevilo od kašle a rýmy a mohli jsme se brzy vrátit do práce. Lékaři volání pacientů často vyslyší. „Jeden konkrétní druh je až dramaticky nadužívaný, ačkoliv má řadu negativních charakteristik. Je sice dobře tolerován pacienty a má rychlý nástup, ale vyvolává rezistenci,“ varuje. Užíváním třídenních antibiotik tak zaděláváme na horší a vleklejší problém nejen sobě, ale i blízkým. Lékaři v nemocnicích často vidí pacienty, jenž mají závažnou infekci, na kterou žádná dostupná antibiotika nefungují. A kvůli tomu lidé zbytečně umírají.

Je ale spravedlivé říci, že i pro lékaře je někdy obtížné odlišit, jestli má pacient virovou nebo bakteriální infekci, a podle toho volit léčbu. „Když se podíváme na typické rýmy a kašle, tak viry představují velmi zásadní část etiologie, naopak pokud bychom se přesunuli třeba do močových cest, tady se viry uplatňují velmi vzácně. Častá je tam naopak bakteriální etiologie,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek.

Podle symptomů, které nemoci provázejí, lékař pozná, jaká nemoc vás přepadla. Na základě toho odhadne, zda potřebujete antibiotika či nikoliv. Leckdy není nutný ani test CRP, kterému máme podle odborníka na infekční nemoci tendenci důvěřovat až příliš. „Podle mého je klinický stav pacienta leckdy výrazně větším prediktorem toho, zda má či nemá bakteriální infekci“, říká MUDr. Trojánek.

Preventivně nezaberou
Někdy se ale stane, že se respirační nemoc vleče, je nám čím dál hůř a lékař nakonec antibiotika předepíše. Nemohl to udělat rovnou? „Nemohl. Nebo takhle, byl bych rád, kdyby se tak nedělo. Předepsání antibiotik u virové respirační infekce totiž nezabrání potenciálním bakteriálním komplikacím. Může však dojít k rozvoji nemoci, takže se přidruží třeba zánět středního ucha, pak je předepsaní antibiotik samozřejmě v pořádku,“ vysvětluje MUDr. Trojánek.  Antibiotika coby „prevence“ proti tomu, aby se nemoc tak zvaně nerozjela, prostě nefungují. Naopak, mohou všemu jen uškodit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. je přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole. Působí také jako odborný asistent na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a vede Katedru infekčního lékařství IPVZ.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Pozná kardiolog zlomené srdce? „Tento termín v našem oboru existuje, protože opravdu může nastat situace, kdy dojde k přechodnému snížení funkce srdečního svalu,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Rovněž známé rčení o úleku, který nám na chvíli zastaví srdce, má racionální základ.
„Nějaké pauzy se občas vyskytnou, ovšem ty, které trvají přes dvě vteřiny, už mohou být nebezpečné, to se dostáváme do mezní situace,“ vysvětluje kardiolog s tím, že infarkt myokardu nechce utrpět nikdo. „Pokud bych ho ale měl dostat, tak nejraději v České republice, která je v intervenční kardiologii na prvním místě, střídavě s několika dalšími nejvyspělejšími zeměmi.“

Méně bůčku, více zelí
Než ale zkoušet um českých lékařů, bude lepší se zaměřit na prevenci. Vedle intervenční kardiologie totiž existuje i obor, jenž se snaží nemocem srdce předcházet. A právě profesor Richard Češka se preventivní kardiologii léta věnuje. Jeho nejdůležitější rada? „Dejte na selský rozum. Doporučuje se málo tuků a hodně ryb, ale brát v potaz by se mělo i to, na co jsou lidé zvyklí a co jsou schopni změnit. I na typickou českou stravu se dá naroubovat zdravá varianta. Když máte rádi knedlo-vepřo-zelo, tak si ho dejte. Akorát místo bůčku rozumné množství libového vepřového, místo šesti knedlíků tři a k tomu horu kyselého zelí. To je normální zdravé jídlo, které můžu doporučit tomu, kdo nechce mít lososa a makrelu každý den,“ vysvětluje profesor Češka s tím, že dokonce ani nepotřebujeme znát pojmy, kterými se to v informacích o zdravé výživě jenom hemží. Schválně, uměli byste vysvětlit, co jsou omega-3 mastné kyseliny a jaký je rozdíl mez nasycenými a nenasycenými tuky?

Recept na lenost i stres
Uvařili jste si ke čtení tohoto článku kávu? Tak si ji pořádně vychutnejte. Nápoj tolikrát kvůli zdraví srdce zatracovaný vám neublíží. „Že káva škodí srdci, je mýtus. Samozřejmě, vypije-li jedinec s dispozicí k poruše srdečního rytmu pět až sedm velkých šálků za den, tak to asi není úplně optimální. Jinak je ale konzumace kávy, a dokonce i čokolády podle některých publikovaných prací z hlediska prevence srdečně-cévních onemocnění pozitivní,“ říká kardiolog, od kterého se v podcastu dozvíte také něco o účincích vína.

Když se mluví o zdravém srdci, žádný lékař nevynechá apel na pravidelný pohyb. Profesor Richard Češka není výjimka, ovšem i tady se přimlouvá za uměřenost. Jemu samotnému pravidelné procházky „ordinuje“ dvouletá fenka ridgebacka. Pes je dobrý nejen kvůli fyzické kondici, ale pro někoho přítomnost zvířete znamená i méně stresu. A ten srdci škodí rovněž. Zapomeňte ale na obrázek chlápka v saku hroutícího se k zemi s rukou na hrudi. „Vrcholoví manažeři na infarkt moc neumírají. Dokonce se zdá, že postihuje spíš lidi s nižším vzděláním a horším socio-ekonomickým profilem,“ říká kardiolog. Pozitivní stres z práce srdci neškodí, mnohem horší je totiž frustrace třeba ze ztráty zaměstnání, nepotřebnosti.

V rozhovoru se také dozvíte, zda jsou na tom, pokud jde o nemoci srdce, lépe cholerici, či kliďasové, jestli umírají na kardiovaskulární choroby víc ženy, anebo muži, a proč se ocitají v ohrožení také teenageři.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc. vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Je předseda České internistické společnosti a působí v Centru preventivní kardiologie na 1. Lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Již v devátém týdnu embryonálního vývoje se plodu začínají tvořit vlasové cibulky, jichž máme na hlavě v průměru sto tisíc. Bylo by tedy divu, kdyby nám nějaký vlas občas nevypadl. Denní úbytek není malý, dermatoložka Jitka Chaloupecká říká, že povolený výpad vlasů, tedy takový, který nevěstí nic špatného, je stovka denně. „Pokud by se vám zdálo, že vám vlasů vypadává víc anebo to trvá déle než dva tři měsíce, raději navštivte dermatologa,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování lékařka.
Proč čekat tak dlouho? Jednoduše proto, že vlas prochází třemi fázemi: růstovou, klidovou a výpadovou. Růstová trvá dva až šest let, klidová kolem deseti dnů a výpadová dva až čtyři měsíce. Proto nemusíte panikařit hned, jakmile vám při česání zůstane ve hřebenu víc vlasů, než jste zvyklí.

Bye, bye, drdoly!
Když už byla řeč o česání, je třeba provádět ho jemně. „Mechanické poškození totiž může vyústit v traumatické vypadávání vlasů. To znamená, že vlasy škubete tak dlouho a tak často, až si nadobro poškodíte vlasový kořínek,“ varuje Jitka Chaloupecká s tím, že stejné riziko hrozí i u pevně utažených culíků a drdolů. Marná sláva, přirozený účes á la vítr ve vlasech je pořád nejšetrnější způsob jejich úpravy. Chcete-li podpořit kvalitu vlasů a oddálit jejich vypadávání, je podle odbornice dobré používat šampony s aminexilem nebo kofeinem, protože tyto látky prokrvují pokožku a dodávají vlasové cibulce výživu. Jitka Chaloupecká v podcastu také prozradila, jakým způsobem se dá oddálit šedivění. A také se dozvíte, jak to bylo s královnou Marií Antoinettou, jež údajně při čekání na svou popravu přes noc zešedivěla.

Ženy ve výhodě
Že má padání vlasů u mužů nějakou spojitost s hormony, tuší asi většina z nás. „Říká se tomu androgenní výpad a může za to zvýšená aktivita testosteronu, speciálně dihydrotestosteronu, který působí na vlasovou cibulku toxicky,“ vysvětluje dermatoložka s tím, že některým mladým mužům začnou kvůli tomu vypadávat vlasy už po dvacítce.

Co se děje s muži během andropauzy?
 U žen hormony mohou zapracovat rovněž, ovšem až v menopauze, případně těsně po ní. „V tomto období dochází k lehkému poklesu ženského hormonu estrogenu, takže androgen nemá přirozenou protiváhu,“ vysvětluje původ padání vlasů u starších žen. Naštěstí to není konečná pro ženskou krásu, v kooperaci odborníků gynekolog-dermatolog je možné doplnit estrogen tak, aby se hormony dostaly zpět do potřebné rovnováhy.

Co všechno ještě napomůže tomu, aby vlasy nepadaly a zůstaly dlouho v dobré kondici? A to dokonce i v nadcházející zimě, kdy budeme zase nosit čepice a další pokrývky hlavy? A je rozdíl mezi kvalitou vlasů světlých a tmavých? Celý rozhovor s lékařkou si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování.

Dermatoložka Jitka Chaloupecká je vedoucí lékařka Laserového centra Anděl. Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, složila atestaci z dermatovenerologie a korektivní dermatologie. Po několikaleté praxi v oboru dermatovenerologie na Kožní klinice FN Na Bulovce se zaměřila na korektivní dermatologii a práci s lasery.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Abyste jedli kvalitně, nemusíte chodit jenom na trh či tam, kde prodávají bioprodukty. I v supermarketu můžete nakoupit zdravé potraviny. „Že to nejde, je mýtus,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování odbornice na výživu a autorka dvou knížek Karolína Fourová. Přesto, že její knihy jsou plné rad a tipů, jak si dopřát kvalitní jídlo, pro každodenní provoz podle Karolíny žádné tabulky nepotřebujete. Stačí vědět, že základem svačiny pro dítě by měly být komplexní sacharidy, bílkoviny a chybět by neměl ani zdroj tuku, třeba sýru. Celozrnné pečivo není nutné. „Dítě není zmenšený dospělý, jeho potřeba vlákniny je menší,“ říká odbornice.

Méně krájení, více vitaminů
Příprava dobrého jídla někdy paradoxně vyžaduje méně času, než by si člověk myslel. Třeba krájet dětem ovoce a zeleninu na malé kousky je nemá smysl, protože tak přijdou o cenné látky. „Doporučuji co nejméně porušovat strukturu potravin, kromě udržení vitaminů zůstane jídlo vizuálně a chuťově kvalitní,“ říká Karolína Fourová s tím, že svačinu můžete připravit i večer předešlého dne. „V tom případě ale volte méně šťavnaté ingredience. Takže ne mozzarellu, ale tvrdý sýr, ne rajče, ale třeba římský salát,“ radí odbornice, která prozradila i drobný fígl, jak udržet pohromadě krabičky a víčka. Nejde totiž jen o to, co do krabičky vložit. Ale také čím ji zavřít.
A co dělat, když potomek nejí to, co mu připravíme, ale žadoní o peníze, aby si mohl dát párek v rohlíku jako jeho spolužáci? To se prý přihodí každému rodiči a není třeba si hned myslet, že jsme udělali ve výchově chybu. „Když naučíte dítě jíst odmala pestře a vyváženě, pak si může dát i ten párek v rohlíku. Klidně jednou týdně, ale výměnou za to se domluvte, že zbylé čtyři dny bude jíst svačinu, kterou připravíte doma,“ radí Karolína Fourová.

Nehledejte náhražky
Na co by si měli rodiče dát podle odbornice pozor, jsou potraviny, které hlásají, že jsou bez přidaného cukru. Takové prý bývají často slazeny koncentrovanou ovocnou šťávou, takže ve finále je hodnota stejná, jako by byla potravina slazena cukrem. „Když konzumuje fruktózu v ovoci, je to v pořádku. Ale jako sladidlo vhodná není. Než hledat náhražky, je lepší cukr ubírat. Třeba upéci bábovku, kam ho dáme méně,“ radí odbornice s tím, že děti by si neměly zvykat na příliš sladkou chuť.
A co dospělí? Jak poskládat jídlo do krabičky pro ne? A jak se liší údaje „spotřebuje do“ a „maximální trvanlivost“? A proč by krabička na jídlo neměla být průhledná? Celý rozhovor s potravinovou inženýrkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Karolína Fourová vystudovala obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. Díky tomu ví, co se s jídlem děje v lidském těle a jakým způsobem výživa ovlivňuje lidské zdraví. Zároveň zná i procesy, které konzumaci předcházejí, jako je technologie výroby potravin, hygiena, kvalita, legislativa a označování výrobků, mikrobiologie. Před dvěma lety vydala publikaci Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete a právě teď je na trhu novinka Výživná kniha o jídle. 

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Ostrý zrak byl dříve otázkou přežití. Sběrači a později lovci potřebovali dobře vidět od metru dál, aby byli schopni najít si potravu. „Dnes jsme to převrátili, většina lidí musí zaostřovat nablízko. Celý den tak nutíme oční zaostřovací sval k činnosti, na což nebylo naše oko konstruováno. Moje kolegyně to přirovnala k námaze, jako bychom dělali celý den v práci dřepy. Tak si představte, jak musí být oční sval přetížen,“ říká oční lékařka Lucie Valešová v dalším dílu podcastu MUDr.ování.

I to je možná jeden z důvodů, proč lékaři zaznamenávají v posledních letech obrovský nárůst krátkozrakých lidí. Tedy těch, kteří vidí dobře nablízko, ale špatně na dálku. „Mladé oko zvýšenou námahu vydrží, ale později zaostřovací schopnost klesá,“ vysvětluje primářka oční kliniky a dodává, že absolutní nárůst krátkozrakých způsobuje také fakt, že dnes máme na vidění větší nároky než dřív.

Brýle ze samoobsluhy ano, kontaktní čočky ne
Liší se nějak sklon k očním vadám podle pohlaví? Podle Lucie Valešové ano. Muži prý trpí častěji barvoslepostí, ženy po čtyřicítce a dál syndromem suchého oka. „Barvoslepost je ovlivněna genově, nedá se vyléčit ani zlepšit. Suché oko způsobují hormonální změny v pozdějším věku ženy,“ vysvětluje lékařka s tím, že syndrom suchého oka lze úspěšně řešit umělými slzami.  Pro domněnku, že muži rozeznávají méně barev než ženy, žádné medicínské vysvětlení nemá: „Muži a ženy mají zcela stejní oční analyzátory.“ Takže jde spíš o to, že pánové mají jiné priority než rozlišovat několik odstínů jedné barvy, jako to mají ve zvyku jejich protějšky.
Všichni do jednoho ale ve chvíli, kdy se začnou „krátit ruce“, tedy přestaneme dobře vidět nablízko, zamíříme pro brýle nejdřív do samoobsluhy. Lucie Valešová na tom nevidí nic špatného, patří to prý k běžné praxi, než si člověk na fakt, že potřebuje brýle, zvykne. „A i později je praktické mít po bytě rozmístěny několikery takové brýle,“ uklidňuje lékařka všechny, kteří se obávají, že brýle ze samoobsluhy ničí zrak. Co ale primářka Valešová nevidí ráda, jsou kontaktní čočky. „Byl to převratný vynález, fantastická myšlenka, ale po klinických zkušenostech mohu říci, že jsem viděla opravdu hodně ošklivých rohovkových vředů u lidí, kteří o svoje čočky nepečovali dobře.“

Brýle jako psychologická bariéra
Na téměř každou dioptrickou vadu existuje řešení, ale že jednoho dne odložíme všichni brýle, si Lucie Valešová nemyslí. „Někdo je má rád a někdo brýle dokonce používá jako psychologickou bariéru před okolním světem,“ vysvětluje lékařka, která se specializuje na laserové operace očí. Může taková operace sloužit jak prevence šedého zákalu? A může operaci oddálit hojné pojídání mrkve nebo oční jóga? A proč nám rodiče říkali, že si zkazíme oči, když budeme číst knížky pod peřinou? Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Lucie Valešová je primářka oční kliniky NeoVize. Pravidelně přednáší na odborných oftalmologických vzdělávacích akcích a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů v ČR i v zahraničí. Je autorkou učebnice léčby diabetických změn oka a Atlasu oftalmologie. Je členkou mnoha odborných lékařských společností.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Žilní systém člověka měří 160 km a denně přečerpá stovky litrů krve. Navíc pracuje proti gravitaci, což je velká dřina, jak ostatně ví každý, kdo se ji snaží překonat. Možná jste se o to pokoušeli zrovna o víkendu jízdou na kole do kopce. A možná vám v tu chvíli vytanuly v hlavě poučky, že byste to s tím šlapáním neměli přehánět, protože si tak zaděláváte na křečové žíly. „To je mýtus stejně jako třeba to, že křečové žíly si můžete ,vyběhat´. Jakékoliv aerobní sporty totiž působí na oběhový systém blahodárně, protože při nich dochází k zapojení žilní pumpy lýtka,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování doktor Ota Schütz, primář pražské Žilní kliniky s tím, že nevadí ani nošení vysokých podpatků, ani sezení s nohou přes nohu, jak se také často říká. Podle primáře Schütze za vznik křečových žil může nedostatečnost pojivové tkáně.

Žíly se dají i zalepit
Nepružnou pojivovou tkáň si nemůžete vypěstovat, většinou ji zdědíte po předcích. „Až osmdesát procent případů vzniku křečových žil jde na vrub genetice,“ říká odborník a dodává, že za dobu, kdy se této chorobě věnuje, se nezměnila ani tak nemoc samotná, jako nahlížení na ni. Lidé se snaží problém řešit nejen kvůli zdraví, ale také proto, že působí jako sociální nemoc. Nohy, které vypadají jako plastická mapa střední Evropy, hlásají do světa, že o své tělo moc nedbáte a také už vám dávno není „cet“. A ani jedno se dneska moc nenosí.

A nenosilo se zřejmě ani v antické době, protože podle dochovaných uměleckých děl je vidět, že se varixy operovaly už tehdy. Dnes máme samozřejmě mnohem širší škálu metod, jak nemocnou žílu vyřadit z provozu. Ta klasická chirurgická se provádí v podstatě totožným způsobem už od roku 1905. A stále úspěšně. „Není ale pro každého, indikováno je k ní asi třicet procent pacientů. Pro zbytek je neúčinná. Když se ale u těch správných lidí udělá precizně, je to metoda, která váš problém vyřeší napořád,“ říká doktor Ota Schütz a v podcastu vypočítává další, mnohem méně invazivní metody léčby včetně té nejnovější, což je lepení.

Může jít o život
Existuje jiná možnost léčby varixů než operace? Podle odborníka ne. Kompresní punčochy jsou samozřejmě skvělá pomůcka a slouží jako základní prevence největších komplikací, mezi něž patří například zánět žil. Ale pokud si nechcete do budoucna zadělávat na větší problémy, operaci se nevyhnete. Zánět žil totiž může vyústit v plicní embolii a tady už může jít o život.

Křečové žíly se mohou kromě nohou objevit i jinde. Která místa to jsou? A jaká metoda léčby je ta nejlepší?

S kým jsme si povídali? 
MUDr. Ota Schütz, zakladatel a primář Žilní kliniky vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, má atestaci 1. a 2. stupně z chirurgie. Absolvoval odborné stáže ve Velké Británii a ve Francii. V roce 1994 založil kliniku jednodenní chirurgie, která se specializuje na neinvazivní léčbu křečových žil.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Proč se kolem pohybu nadělá tolik cavyků? „Protože dřív jsme víc chodili, lítali z jednoho konce města na druhý, místo auty jezdili MHD a nákupy nosili v ruce. Dneska takřka vše vyřešíme z jedné židle, a tak za den uděláme leckdy jen pár kroků,“ říká v dalším dílu podcasu MUDr.ování Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness Fisaf.cz a prezidentka České komory fitness. Propagaci přirozeného pohybu se Jana Havrdová věnuje neúnavně a sama jde příkladem. Doslova. Ve čtyři odpoledne, kdy jsme podcast natáčeli, měla nachozeno už deset tisíc kroků. „Když už se nedostanu k jinému pohybu, hlídám si aspoň chůzi. Je to nepřirozenější forma pohybu, může se jí věnovat úplně každý,“ říká.

Potřebujete silnější argument?
Že by nám víc pohybu prospělo, je jasné ze statistik, podle nichž trpí nadváhou či obezitou dvě třetiny dospělé populace a jedna pětina dětí. Některé studie dokonce ukazují i na varovnější čísla. Problém je to u každé generace, u dětí navíc nadváha zakládá na vleklé zdravotní i sociální trable v budoucnosti. „Děti vstupující do puberty mají více tuku a méně svalové hmoty. BMI se může zdát v pořádku, ale větší množství tuku, než je tělu přirozené, poskytuje víc živné půdy hormonům. Pak se děje to, že například chlapci nabírají směr hormonálního vývoje podobný dívkám. Rostou jim prsa, mají širší pánev, klenou se jim bříška, ramena mají spíš úzká. Problém je, že tenhle vývoj je nevratný,“ říká Jana Havrdová. Dívky se zase mohou stát oběťmi bodyshamingu, což může vést až k poruchám příjmu potravy. Takže pokud si tátové a mámy přejí, aby jejich děti prošly zdravým vývojem a vedly spokojený život, měl by být tohle argument jako blázen, aby nedovolili dětem ležet doma na gauči.

Silné ročníky narozené kolem roku 1970 by si zase měly uvědomit, že by se do důchodu měly dostat v co nejlepší kondici. „Bude nás hodně a zdravotní zařízení budou přetížená,“ prorokuje Jana Havrdová. Kdo tedy nechce strávit penzi celodenním vysedáváním v čekárnách lékařů, měl by na sobě zapracovat. „Život se díky medicíně prodloužil o deset let, ale z toho je devět let v nemoci. To přece nikdo nechce,“ apeluje v podcastu.

Elixír zdraví
Soběstačnost si na stáří přeje snad každý z nás. Ale málokdo je pro to ochoten něco udělat. „Když už ne pro sebe, měli bychom myslet aspoň na své děti a na to, že jim přece nechceme být na obtíž,“ zamýšlí se odbornice na pohyb a přidává další argument. „Existují látky s názvem myokiny, jež jsou nezbytné pro imunitu a celkové zdraví. Ty ale nelze vyrobit průmyslově, protože organismus je produkuje pouze při pohybu.“ Jak tedy zařadit přirozený pohyb do svého denního programu? Stejně jako si na lednici lepíte školní rozvrhy svých dětí, všechny jejich kroužky, tak si naplánujte i svoje aktivity. Anebo využívejte k pohybu každou možnost, která se vám během dne naskytne. „Já si třeba jdu krátce zacvičit, když je dcera na kroužku a já na ni čekám. Možností je hodně, ale musíme je aktivně vyhledávat,“ apeluje Jana Havrdová v podcastu MUDr.ování

S kým jsme si povídali?
Jana Havrdová vystudovala právnickou fakultu. Je prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a spoluzakladatelkou a prezidentkou České komory fitness. Za sektor fitness zasedá v představenstvu Hospodářské komory. Patří mezi propagátorky zdravého životního stylu, je spoluzakladatelkou projektu kampaně Česko se hýbe. Od roku 2006 je moderátorkou televizního pořadu Sama doma. Dvakrát získala titul mistryně světa ve fitness step.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected]. 

Na délce nezáleží. Aspoň pokud jde o čištění zubů. „Není důležité jak dlouho, ale jak dobře. Někdo to má hotové za dvě minuty, jiný za osm,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování zubní lékařka Kamila Cmíralová z kliniky Dental Office H33. Zda máme dobře vyčištěné zuby, poznáme prý podle pocitu na jazyku, když si jím zuby přejedeme. Jsou-li hladké, máme hotovo. Ucítíme-li však jemné „chloupky“, je třeba pokračovat. Ovšem ne stíravými pohyby, jak se dřív doporučovalo. Stejně jako u mnoha dalších věcí už ani toto díky novým poznatkům neplatí. „Na přechodu mezi zubem a dásní máme malý žlábek, kde se usazuje plak. A ten stíráním neodstraníme,“ říká lékařka. Nezbytná je samozřejmě i péče o mezizubní prostory, kde se rovněž plak usazuje.

Zubní pasta pro dobrý pocit
Právě odstranění zubního plaku je cílem čištění zubů. Je to mechanická záležitost, takže k tomu podle lékařky nepotřebujeme dokonce ani zubní pastu. „I kdybychom si čistili zuby bez ní, bude to fungovat. Akorát bychom museli měnit kartáček každých čtrnáct dní. Pasta ho přece jen trochu chrání,“ říká Kamila Cmíralová v podcastu MUDr.ování s tím, že dobrým pomocníkem jsou tablety, které indikují přítomnost plaku na zubech. Po vyčištění tabletu vycucáme a zabarvení zubů nám ukáže, kde se plak drží.

A co elektrické kartáčky, které někteří zubaři nevidí moc rádi, protože prý mohou poškodit dásně? „Upřímně řečeno, nikdy se nedokážete vyčistit zuby tak kvalitně, jako to za vás zvládne elektrický kartáček. A dásně si můžete poškodit i tím běžným,“ říká doktorka Kamila Cmíralová. Někteří výrobci elektrických kartáčků doporučují pro zdraví ústní dutiny jimi čistit i jazyk. Tuto informaci lékařka koriguje. „Čištění jazyku moc nedoporučuji. Je totiž osídlen různými bakteriemi, které mají svou funkci. Prostě řečeno, co funguje, do toho by se nemělo sahat,“ říká lékařka. Vyčistit jazyk se podle ní doporučuje jen tehdy, když pacienta trápí zápach z úst a lékař vyloučí, že by za tím mohl být zkažený zub či jiná podobná patálie.

Mléčný chrup nepodceňovat!
Že je péče o chrup důležitá, by se měly děti učit už od chvíle, kdy jim vyroste první mléčný zoubek. „Z názorů, že mléčné zuby časem vypadají, a tak není třeba jim příliš věnovat pozornost, úplně šílím,“ říká odbornice. Mléčné zuby nám totiž „drží místo“ pro ty stálé. „Ve chvíli, kdy o ně přijdeme dřív, se tam ty stálé špatně vejdou a dítě bude potřebovat rovnátka. I když by je třeba vůbec nemuselo mít,“ varuje lékařka. V podcastu MUDr.ování zubařka Kamila Cmíralová také vysvětluje, proč zuby věkem šednou a jak se to dá napravit. A také, že vyražený zub lze při troše štěstí zasadit zpátky do dásně a jak vlastně vznikají kazy a proč některé z nich zubaři neopravují.

S kým jsme si povídali? 
Stomatoložka Kamila Cmíralová po absolvování studia Zubního lékařství na Lékařské fakultě v Hradci Králové pracovala jako praktická zubní lékařka v soukromé ordinaci v Praze. Po mateřské dovolené se připojila k týmu v Dental Office H33. Věnuje se především záchovné stomatologii a parodontologii. Je držitelkou Osvědčení odbornosti v praktickém zubním lékařství z rámci programu celoživotního vzdělávání České stomatologické komory.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected].