Osobnost Plus

Nezisková organizace Post Bellum dokumentuje prostřednictvím projektu Paměť národa zapomenuté příběhy, a to nejen z bývalého Československa. Už v roce 2019 založila pobočku v ukrajinském Lvově. „Komunisté vždy s minulostí manipulovali. Studium historie používali k ideologickým záměrům. Teď máme poslední šanci mluvit s těmi, kteří se ve 20. století postavili proti totalitním režimům,” popisuje svou práci Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.

Dopady války na Ukrajině budou značné, mohou mít podobu politických nepokojů i neefektivních vlád, myslí si prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. To ale podle něj neznamená, že se z nejistoty svět nedokáže vzpamatovat. „Chybí ale někdo, kdo by nám vysvětlil, že to všechno můžeme překonat a ukázal, že to jde,“ konstatuje.

Slyšel příběhy, které mu nedají spát. Příběhy žen, dětí i seniorů, kteří přišli do center pro uprchlíky z Donbasu a Mariupolu. Regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni Petr Drbohlav byl na Ukrajině od začátku ruské agrese už na třech misích. „Navštívil jsem vesnice, které byly okupované v Černihivské oblasti, kde řada lidí mluvila před válkou rusky. Pak to odmítali a řekli mi, že nebudou mluvit jazykem vrahů,“ popisuje.

Anglosaský svět pro něj představuje zásady fair play a dodržování pravidel. Jak vnímá dnes Velkou Británii i Spojené státy moderátor a zástupce šéfredaktora zpravodajství České televize a její bývalý zahraniční zpravodaj v USA Martin Řezníček?

Strategický vyjednavač Radim Pařík, který používá metody FBI, by při vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem volil trochu jinou strategii. „Nejdřív bychom museli vytvořit tzv. jednotný bod kontaktu, což znamená dát dohromady všechny politiky, kteří s tím mají co do činění – a není to jen EU, ale i NATO a v dialozích chybí i Čína,“ popisuje.

Podle politologa Lukáše Macka je každá svobodná pluralitní společnost rozdělená, přísně by však rozlišoval mezi rozdělenou společností a tou, která je rozeštvaná. V Osobnosti Plus přidává odpověď na otázku, jak jsme na tom my. „Jsme bohužel v jakémsi evropském normálu. Rozervanost je poměrně výrazný rys dnešních společností nejen v Evropě, ale celkově v západním okruhu.“

„U Miloše Zemana je vidět změna chování v prezidentské funkci v prvním a druhém funkčním období. Je to i reakce na to, jak se vyvíjely poměry ve společnosti – takže je takovým prezidentem, jakého chce část české společnosti,“ myslí si právník a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Pro mnohé je prezident jistě vzorem, ale Zeman často otvírá témata „blízká jen jeho voličům. Mohli bychom to vidět i v tomto světle, a to je pro českou společnost vlastně ještě horší.“

Krajina nám má poskytovat vodu, vzduch a má být prostorem pro biodiverzitu. Místo toho je však česká krajina vysušená a zároveň náchylná na povodně. Zásahy do krajiny, které u nás začaly už v roce 1948, odvodnily půdu, scelily pozemky a tvrdě zregulovaly řeky a potoky. Může být na vině tzv. resortismus a to, že vodu nevnímáme jako jeden celek? A jak by se dalo zlepšit zadržování vody v krajině?

Volodymyr Zelenskyj zřetelně a jasně prohlásil, že válka na Ukrajině skončí až osvobozením Krymu. Jeho popularita během války obrovsky stoupla. Na svém charismatu a komunikačních schopnostech staví válečnou strategii, inspiruje lidi a vzbuzuje v nich odvahu. Fungovalo by Zelenského charisma i v době míru? A jaké jsou jeho osobnostní výhody oproti Putinovi?